Balmain Homme

October 27, 2015, 1:45 am

≫ Next: Nová restaurace v Pánské pasáži

≪ Previous: Soutěž o Monkey 47 Gin od Premier Wines & Spirits

$

0

0

Zatímco H&M co nevidět pustí do obchodů kolekci (respektive pár kousků, které budou pryč dřív, než řeknete Balmain), kterou vytvořilo ve spolupráci s Oliverem Rousteingem, příznivci vůni módního domu Balmain se mohou radovat z nového parfému, který spatřil světlo světa letos v červnu.

Flakon je jednoduchý, ale přitom elegantní, silný a maskulinní. Tvoří jej kombinace temně modrého skla a matně šedého kovu, které dělí tenká červená linka. Na „ramenou“ flakonu jsou výložky s hvězdičkami; připomínají vojenskou uniformu a zrcadlí tak ikonické kreace módního domu Balmain. Víčko zdobí knoflík s orlem, symbolem síly a svobody.

Vůně Balmain Homme je dřevitá a kořeněná a stojí za ní parfumér Olivier Pescheux. Nejprve ucítíte svěží bergamot, okořeněný smyslným šafránem a muškátovým oříškem. Po nějaké době se rozvoní kůže, tóny listů fialek a nasládlé jablko. Základ parfému tvoří sladké fazole tonka, které zvolna přechází do mechu a cedrového dřeva. Je to maskulinní vůně, která má evokovat sílu, smyslnost a svůdnost.

Balmain Homme koupíte exkluzivně v parfumeriích Marionnaud nebo na Sensualite.cz, 100 ml stojí 2.290,- Kč.

---

Nová restaurace v Pánské pasáži

October 30, 2015, 5:43 am

≫ Next: Moje vysněné Nike Roshe Run

≪ Previous: Balmain Homme

$

0

0

Naposledy jsem v Pánské pasáži jedl, když tam ještě bývalo Kobe (o kterém si můžete přečíst zde). Byl jsem překvapen, jak se prostor změnil k nepoznání, když mě kamarád vzal na oběd do nové restaurace Adore, která v Pánské pasáži nedávno otevřela a zatím je v testovacím provozu.

Každý den nabízí polední menu o třech chodech (a dáte si dva nebo tři), a u každého chodu máte na výběr ze dvou pokrmů. Kromě toho si můžete vybrat à la carte. Zlákaly mě zvěřinová terina s brusinkovou pěnou, filet z halibuta s grilovanou zeleninou a povidlové taštičky se zakysanou smetanou a brusinkovou zmrzlinou. Nechali jsme si doporučit víno; vybral jsem si Sauvignon, který chutnal přesně tak, jak jsem očekával (skvěle! :).

Menu bylo výborné. Zvěřinová terinka se rozplývala na jazyku a brusinková pěna, kterou jsem ochutnal poprvé, se k ní skvěle hodila. Filet z halibuta byl jemný, rozpadal se, a jedinou přílohou byla skvělá grilovaná zelenina, ze které mě nejvíce chutnaly žampióny. Na závěr nám přinesli povidlové taštičky. Mám je rád už kvůli té kombinaci vlažných taštiček se studenou zakysanou smetanou a zmrzlinou, zalité horkým máslem.

Milovníky moderního designu jistě zaujme interiér. Při vstupu (z Ovocného trhu) máte pocit, že jste spíše v zázemí personálu než ve foyeru restaurace – na zdi je docházková tabule a seznam zaměstnanců, kovové šatní skříňky, vše je v bílé a šedé, a naproti pultu pro přijímání reservací stojí velká kožená pohovka. Zdi samotné restaurace zdobí 1.044 rýčů, které trčí ze stěn nad červenými polstrovanými sedačkami podél stěn. Ze starobylého, krásně zrekonstruovaného trámového stropu s původní malbou visí svítidla v podobě starodávných žárovek, jejichž svit se zrcadlí na kovových deskách stolů a na nádherných příborech.

Doporučuji, pokud si chcete užít výborný oběd za rozumnou cenu. Pánská pasáž je v centru Prahy, dostupná jak z Příkop tak z Ovocného trhu.

Moje vysněné Nike Roshe Run

November 2, 2015, 5:13 am

≫ Next: Podzimní hydratace - kosmetické oleje

≪ Previous: Nová restaurace v Pánské pasáži

$

0

0

Už několik let toužím po sneakers Nike Roshe Run v černé s šedou nebo bílou "fajfkou", ale nikde se mně nedařilo je sehnat a v e-shopu byly vždycky vyprodané. Nejvíce mě zaráželo, že je neměli ve vlajkovém obchodě Nike Na Příkopě. "V takové velikosti je nemíváme", odpovídali mně pravidelně s úsměvem (jako že je k smíchu, že mám tak velkou nohu).

Pak jsem objevil Footshop v té velké bílé budově na Bubenské 1 u Strossmayeráku v Praze Holešovicích. Překvapilo mě, že měli docela velký výběr sneakers v mojí nadměrné velikosti 47,5 nebo 48 a ne jen ty obyčejné, spíše ty hezké a limitované kolekce. Velký výběr i ve velkých velikostech a ještě mně slibovali, že příští kolekce bude běžně i ve velikostech 47 a 48 :) A příjemná obsluha, i když jsem si ke zkoušení žádal spoustu různých modelů sneakers podle mého výběru, který jsem si předtím udělal v e-shopu Footshopu a pak jsem si koupil ty jedny - moje vysněné Nike Roshe Run.

Fotili jsme minulý týden cestou na večírek, když bylo ještě teplo - chtěl jsme si nové Nike Roshe Run užít, dokud je na ně počasí :) Vzal jsem si je k černému saku a džínám H&M, k tomu košili C&A a kabát Daniel Hechter. To je moje oblíbená kombinace na každodenní nošení - košile nebo triko, sako a džíny nebo kalhoty a k tomu tenisky. Když chci vypadat elegantněji, beru si polobotky, ale tenisky dodají outfitu takový uvolněnější ráz, i když je zbytek outfitu elegantní.

Podzimní hydratace - kosmetické oleje

November 4, 2015, 5:12 am

≫ Next: Od armády k business casual: kde se vzaly kalhoty chinos?

≪ Previous: Moje vysněné Nike Roshe Run

$

0

0

Hydratace je důležitá, o to více v tomto nevlídném, chladném podzimním počasí. Proto pro vás mám několik tipů na kosmetické oleje pro použití na všechny části těla :)

Na produkty Nuxe jsem slyšel samou chválu, především jejich l'huile prodigieuse, kosmetický olej, který lze používat na pokožku, pleť i vlasy. Používám jej po sprše na tělo, před spaním na ruce. Nanáší se pomocí rozprašovače, takže použití je opravdu jednoduché. Trochu mně vadí, že je parfémovaný - nějak jsem si to neuvědomil. Ale je to jen jemná, nevtíravá vůně, kterou lehce přebijete svým parfémem, pokud jej použijete ráno. Při použití večer pak příjemně voníte :) Rychle se vsákne, takže se můžete hned po sprše obléct jako obvykle. Hydratuje pokožku, což je zvláště v těchto chladných dnech třeba! Koupíte třeba na Parfemy-Elnino.cz.

O tomto olejíčku na vousy a na knír Burroughs beard oil jsem již psal. Je skvělý jak na kníry, tak na plnovous či několikadenní strniště. Má krásnou zemitou vůni a stačí rozetřít pár kapek v dlaních či mezi prsty a nanést na vousy a vmasírovat. Vyživuje vousy a pomáhá, aby byly zdravější, silnější a jemnější. Seženete v Gentleportu v Pánské pasáži. 

Tento pečující olej Clinique Turnaround Revitalizing Treatment Oil používám již nějakou dobu a nemůžu si jej vynachválit. V poslední době jej používám častěji, abych se chránil nevlídnému podzimnímu počasí. Jako u všech olejů stačí nanést jen pár kapek, abyste nebyli příliš mastní, a vmasírovat do pokožky pleti. Nejvíc mě baví právě nanášení - pomocí kapátka :) Pleť vyživuje a vrací jí zdravý, prozářený vzhled. Zadržuje v pokožce vlhkost, zlepšuje i texturu, a pleť pak vypadá nadýchaněji a je jemnější. Vypadá více svěží, hladší a prozářená zevnitř. Hodí se pro všechny typy pleti, stojí asi devět stovek a vydrží opravdu dlouho. 

Od armády k business casual: kde se vzaly kalhoty chinos?

November 6, 2015, 1:38 am

≫ Next: Kdo je dnes vlastně gentleman?

≪ Previous: Podzimní hydratace - kosmetické oleje

$

0

0

Fotografii dodal obchod s oblečením Otto

Každý o nich mluví, ale jenom málokdo ví, kde se vlastně vzaly. Kalhoty zvané chinos jsou dnes zejména u mužů nedílnou součástí volnočasového i business casual oblečení. Ostatně i já je nosím docela často - ať už v létě či v zimě, stačí vzít košili (a blazer) a jste elegantně, přitom neformálně oblečeni. Kde se ale tyto kalhoty vzaly a proč jsou mezi muži tak oblíbené?

Historie chinos je úzce spjata s kalhotami khaki, které jsou velmi podobné a často je od sebe ani nerozeznáte. Slovo khaki pochází z hindštiny a znamená něco jako "zaprášené barvou". Poprvé se khaki objevily roku 1846, kdy britská armáda verbovala do svých řad vojáky z Pákistánu a chtěla jim dopřát oblečení, ve kterém by se mladí muži cítili jako doma. Takže pro ně šila bavlněné haleny, barevné kalhoty a pohodlné bundy. Kalhoty tehdy bývaly výhradně žluté.

Khaki kalhoty jak je známe dnes (tedy vyrobené z keprové bavlny), spatřily světlo světa až o půlstoletí později – roku 1898. Nosili je američtí vojáci během španělsko-americké války a říkali jim „chino“ – jednoduše proto, že bavlna pro výrobu kalhot (a mnohdy dokonce i samotné kalhoty) pocházely z Číny.

Všechny tyto chino kalhoty vycházely z britských khaki kalhot, avšak přesto na nich došlo k drobným změnám. Měly méně kapes, zúžené nohavice a vyráběly se z lehčí tkaniny – to proto, aby se v nich američtí vojáci v horkém filipínském počasí neuvařili.

Během 1. a 2. světové války se khaki (chino) kalhoty staly nedílnou součástí vojenské výbavy, jen z důvodu lepší kamufláže změnily barvu – ze sytě žluté se stala olivově nebo tmavě zelená. Vojáci pak po návratu z války tyto kalhoty nosili i v civilu – a tak trošku nevědomky založili nový módní trend, který přetrvává až dodnes.

Ani dnes vlastně přesně nevíme, jaký rozdíl mezi khaki a chinos kalhotami je. Obecně lze říci, že khaki jsou jakékoliv kalhoty z bavlny nebo bavlny lehce říznuté umělou příměsí. Oproti tomu chinos jsou kalhoty vždy mírně formální a obvykle ve studených barevných tónech. Jednoduše: všechny kalhoty chinos jsou zároveň khaki, ale ne všechny khaki jsou chinos.

A na závěr moje vlastní zjištění: chinos kalhoty mají (na rozdíl třeba od jeansů) přední kapsy vždy svislé nebo jen mírně vykrojené (takže do nich strkáte ruce ze stran) a zadní kapsy přímo na rubu kalhot (čili nejsou našité).

Kdo je dnes vlastně gentleman?

November 11, 2015, 4:10 am

≫ Next: Aktovka ELEGA

≪ Previous: Od armády k business casual: kde se vzaly kalhoty chinos?

$

0

0

Poslední asi rok se mně při zaslechnutí slova "gentleman" chce skoro zvracet. Mám dojem, že novou definicí tohoto slova, kterou se nám média snaží vštípit, se gentleman řadí po bok hipsterů, metrosexuálů a dalších módních vln. Zjevně stačí koupit si oblek na míru, rámové boty, nosit barevné ponožky a vázací motýlky, holit se "bagrem" nebo se dát holit břitvou potetovanými pseudohipstery v košili s ohrnutými rukávy s kšandami... et voilá! Je z vás gentleman!

Potkávám je na večírcích. Jsou mladí, elegantně oblečení, ale když promluví, je to jako když se nadzvedne víko od kanálu. Mluví jen o sobě, o tom, kterou holku kdy ošukali (a barvitě vám to celé vylíčí), o tom co dělají a o svých zážitcích, když sedíte v baru, svedou hovor na svůj oblíbený druh alkoholu a vykládají vám eposy o té malé palírně někde v Mexiku, kde se ta tequilla vyrábí. Rádi se poslouchají a dávají najevo svoje znalosti a „všeobecný“ rozhled, ale nemají ani špetku vychování. Ve tři ráno je pak třeba potkáte za rohem od baru močit na cizí auto uprostřed rušné ulice.

Popřípadě mě na blogu poučují o tom, že bych měl doma mít ke každému odstínu hnědých bot i odpovídající pásek v úplně stejném tónu, stejně jako rukavice, protože to tak někde psali. Nedávno mě zase kdosi tvrdil, že pro gentlemana je nepřijatelné nosit k džínům a blazeru tenisky. Uf. Když už jsme u toho, gentlemani kdysi nosili k dennímu obleku (či k žaketu) šedé či krémové rukavice či rukavice z přírodní jelenice (semiše). Černé nosili na pohřby, v době smutku nebo je nosilo služebnictvo a hnědé pouze ve volném čase k hnědým botám. A co si myslíte, že pánové nosívali ke sportovním (= volnočasovým) oblekům? Když ne hnědé polobotky, tak i tenisky.

Myslím, že toto dobře vystihuje Pavel Králíček, který se na svém blogu Pravý gentleman až příliš zabývá právě tím, jak se má mladý muž oblékat, a příliš málo tím, jak by se měl chovat. Je pravda, že ti, co neumí anglicky a tudíž si nemohou přečíst podobné rady na GQ.com nebo na The Art of manliness jeho články jistě ocení, protože podobný, česky psaný zdroj snad neexistuje. Možná až na speciální vydání Módní bible časopisu ForMen. Ale gentlemana by mělo zajímat především chování. Vzít si do Opery smoking nebo černý oblek s motýlkem a nosit čisté boty a čistou košili totiž není gentlemanství, ale základní slušné vychování. Tím samozřejmě nechci říct, že se Pavel neumí chovat, a doufám, že mě po přečtení těchto řádek nezačne nenávidět ;)

Všem ale zjevně uniká, že gentlemana nedělají šaty, ale především dodržování mravních hodnot, takt, slušné vychování a řada dalších a dalších vlastností, které jsou opomíjeny. Na takového gentlemana jsem narazil třeba v románu Dobrodružství Halkyony Elinor Glynové, který napsala v roce 1912. Ano, vždy byl upravený a vypadal dokonale. Ale pravá podstata jeho gentlemanství byla jinde. Když se o něj po úraze starala vulgární, nevzdělaná, ale bohatá (a rozvedená) Američanka, lstí z něj vymámila zasnoubení. I když miloval mladou, krásnou a kultivovanou Halkyonu, nechtěl vzít svůj slib zpátky, protože by to bylo nečestné a smiřoval se s tím, že bude připoután k příšerné podlé ženské. Nakonec však vše dopadlo dobře, Američanka snoubení zrušila a vzala si nějakého burana, se kterým měla milostný poměr navzdory svému zasnoubení. Nebo Matthew Crawley a Lavinia Swire ve druhé řadě Panství Downton.

Pokud vám stále není jasné, o čem mluvím, podívejte se na úvodní scénu filmu Konec starých časů. Prvorepublikový velkostatkář a zbohatlík Stoklasa má vše, co by si mohl přát. Bohatství, drahé oblečení, obě jeho dcery mají vlastní vychovatelku (ta starší dokonce francouzskou) a bydlí na zámku, o jehož koupi tolik usiluje. Takže z dnešního pohledu je vlastně gentleman. Ke štěstí mu chybí jen dlouhá řada předků. Ale ne, Stoklasa je buran. Dcerám tyká, lokajům vyká, pro poštu si chodí sám a u stolu žere jako prase. Chtěl by být šlechticem (tedy dnešním "gentlemanem"), ale zdaleka na to nemá. Sice si žije v přepychu, ale chybí mu vychování, takt a vystupování. A to, že pro svoje přátele uspořádá hon v někdejších hraběcích lesích, mu stejně nepomůže. Služebnictvo jeho vulgární chování dávno prohlédlo a tak k němu nemůže chovat úctu jako k někdejšímu majiteli panství.

Gentlemanů a rad, jak se jimi stát, jsou plné časopisy a internet. Gentleman totiž nenosí tohle, ale pouze tamto. Vždycky je to jen o tom, co má gentleman nosit. Spíše bych čekal, že budou radit, jak se chovat za různých okolností, jak v tramvaji, v obchodě nebo vůbec na ulici, jak držet příbor, jak napsat dopis (dobře, třeba e-mail nebo zprávu na facebooku), kdy a jak používat telefon a jak se kultivovaně vyjadřovat… Vždyť většina lidí neumí ani po tom chodníku jít jako člověk. Pletou se vám pod nohy a táhnou se všude jako při zombie walku. O tom, že se chodí vpravo, asi nikdy neslyšeli. V tramvaji si nejvíc lidí stoupne mezi dveře nebo ke cvakátku na lístky. A neuhnou. Zastavují se na schodech nebo uprostřed frekventovaných chodníků, takže musíte také zastavit a obejít je. Tím, že muže navlečete do elegantního oblečení, z něj gentlemana neuděláte, pokud nezná ani základní pravidla slušného chování.

O tom, jak se většina lidí chová v restauraci, bych mohl založit nový blog jenom na toto téma. My Češi jsme povětšinou burani. Namísto aperitivu si dáváme presíčko nebo latéčko (popřípadě pikolo), žereme jako prasata, neumíme správně používat příbor, nevíme co dělat s ubrouskem, nevíme proč je sklenice vpravo nad nožem a proč tam má zůstat, používáme hygienicky balená párátka u stolu pak je i s obalem hodíme do zbytků jídla, které navíc rozmažeme po talíři jako svině tak, aby kus ulpělo i na ruce obsluhujícího číšníka. Nemáme-li nevychované spratky, kteří nemají v restauraci co dělat (jedna válečná flotila kočárků vedena militantními matkami už jeden podnik dokonce zlikvidovala), exhibujeme svými psy. Po tom všem, co jsme v restauraci předvedli, nedáme spropitné, a ještě si zanadáváme, jak byl ten číšník arogantní, protože se na nás neusmíval, zatímco náš zasranec běhal po stole a rozbíjel nádobí. Než bychom ve Slavii zaplatili pět Korun za šatnu, zabereme ve dvou stůl pro šest, abychom si na prázdné židle mohli odkládat kabáty, šály, svetry a zavazadla. A nejhorší je, že dělník i ředitel velké společnosti se u stolu často chovají naprosto stejně - nemají žádné vychování. Jen se liší svým oblečením a ti poslední jmenovaní si myslí, že jejich peníze je k jejich chování opravňují. Úspěšní lidé kdysi dbali na své chování a vzdělání. Ale kde že loňské sněhy jsou!

Gentleman byl kdysi jen urozený muž s dlouhou linií předků, vzděláním a společenským vystupováním. Pak se výraz začal používat i pro zbohatlíky z řad měšťanů, kteří šlechtu napodobovali. Dnes už je to kdejaký buran, který k penězům přišel a koupil si drahou garderóbu, protože na nějaké způsoby se dnes už nehraje, všechno je přežitek. Šlechtici už dnes skoro nejsou, ale když už chceme výraz gentleman používat, tak ať se ten gentleman umí chovat a ne jen dobře naleštit svoje rámovky. K tomu, abyste se stali gentlemanem, nestačí výstroj z luxusního obchodu, za gentlemana mluví jeho činy a chování. Dobrého člověka prý poznáte podle toho, jak se chová ke svým podřízeným nebo osobám níže postaveným. Spousta lidí si totiž myslí, že když vydělávají spoustu peněz, jsou něco víc. Ne, nejsou. Když zabalíte hovno do zlatého papíru, stejně bude pořád smrdět.

A co na to ženy? Na jednu stranu by většina žen chtěla gentlemana, na druhou stranu jsou příliš emancipované na to, aby gentlemana opravdu dokázaly přijmout. Nechovají se tak, aby v mužích galantní chování vzbudily, a často neví, co si v takových případech počít. Na pomoc z kabátu nečekají, a když jí jej chcete pomoct obléct, neví jak do něj vklouznout. Neví, že se nemají hrnout do dveří, ale zpomalit, abyste ji předběhli a dveře za ni otevřeli. Neví, že mají chodit po mužově pravici, v restauraci si sednou na místo, kde by měl sedět muž, a že když jí nabídnete místo v tramvaji, že nemá donekonečna odmítat a vést proslov o tom, jak skvěle se jí stojí. A samozřejmě muži buďto vůbec neví, jak se chovat nebo je jim to jedno. Anebo to ví a žena, které je to fuk, je akorát uvádí do rozpaků. Ne, etiketa a společenská pravidla tu nejsou od toho, aby nás omezovala. Jsou tu naopak od toho, aby nám ulehčovala život ve společnosti; aby každý věděl, co má dělat, a jak se má kdy zachovat.

Celé to má ale i kladnou stránku. Muži o sebe začínají dbát, začínají se zajímat o dobré oblečení a upravený zevnějšek všeobecně, a nečekají na to, jaké oblečení jim koupí maminka, přítelkyně nebo manželka. Čím dál měně lidí se mě ptá, jestli jdu do divadla, když si obleču blazer, skoro nikdy teď neslyším nic o tesilkách nebo jestli mám ty polobotky po dědovi a knír už téměř neevokuje pedofila.

Nemám ale rád, když mně někdo nazve "gentlemanem", přičemž tím chce vlastně říct "sluší ti to, jsi elegantně oblečený", v překladu "všiml(a) jsem si, že na sobě nemáš džíny, triko s potiskem a šusťákovku jako všichni ostatní."

Oblečení je samozřejmě také součástí etikety a společenského vystupování a to, když je někdo oblečený jako prase je stejně hloupé, jako když se tak chová. Ale uvědomte si, že cylindr a vycházková hůl z vás gentlemana neudělají. Je třeba začít u vlastního chování.

Aktovka ELEGA

November 13, 2015, 12:48 am

≫ Next: Soutěž o holicí strojek Philips Series 7000

≪ Previous: Kdo je dnes vlastně gentleman?

$

0

0

Pokud sledujete moje facebookové stránky A Czech Fashionisto's Diary nebo můj Instagram @czechfashionisto, asi jste zaznamenali moji novou taškučeské značky Elega.

Obvykle nosím velkou tašku, do které se vejdou moje každodenní potřeby, svetr, šál či nákup, ale chtěl jsem i nějakou menší, elegantní tašku, která by mě přiměla netahat s sebou tolik věcí :) Vybíral jsem mezi modrou, tmavě hnědou a vínovou. Tmavě hnědou tašku už mám, tmavě modrou také, ale vínovou ne, tak jsem si říkal, že rozzářím podzimní šeď vínovou barvou a zároveň získám elegantní tašku v netradiční barvě.

Také mě těší, že tím podpořím tradiční českou značku. Elega sídlí v Třebechovicích pod Orebem a její tradice sahá až do druhé poloviny 19. století. Komunisti ji samozřejmě znárodnili, ale ve výrobě kvalitních kožených tašek a kabelek pokračují dodnes.

Většina aktovky je tvořena texturovanou odolnou kůží, vršek je měkký a uvnitř je kapsa na menší laptop, kapsa na zip, dvě přihrádky na pera a několik přihrádek na vizitky a má také odepínatelný popruh! Vejdou se mně do ní všechny denní potřeby - diář Louis Vuitton, zápisník Leuchtturm od PenShop.cz a pero, láhev na vodu Slimbottle, která je jako dělaná pro aktovky a úzké a malé tašky, parfém, krém na ruce, cigarety, klíče a tak podobně... Vejde se do ní vše potřebné! 

Soutěž o holicí strojek Philips Series 7000

November 16, 2015, 12:29 am

≫ Next: Verdiho Messa da Requiem v chrámu svatého Víta

≪ Previous: Aktovka ELEGA

$

0

0

Za měsíc a něco jsou tu Vánoce. Už jste přemýšleli o tom, co komu darujete? Nebo udělejte radost sami sobě! :) Právě máte příležitost získat skvělý holicí strojek Philips Series 7000. Možná jste jej viděli v reklamě, možná jste četli moji recenzi. Umí nejen holit (za sucha i za mokra), aniž by podráždil vaši pleť, díky výměnným hlavicím můžete s jeho pomocí zastřihovat vousy nebo čistit pleť.

A co musíte pro jeho získání udělat? Sdílejte na svém facebookovém profilu a lajkujte příspěvek o soutěži, a lajkujte facebookovou stránku Philips ČR a stránku A Czech Fashionisto's Diary. Soutěž začíná dnes, 16.11.2015 a končí v pátek 27.11.2015 o půlnoci. Výherce pak bude vyhlášen den poté na mojí facebookové stránce. Hodně štěstí! :)

---

Verdiho Messa da Requiem v chrámu svatého Víta

November 18, 2015, 4:01 am

≫ Next: Průvodce Prahou - Louis Vuitton City Guide Prague

≪ Previous: Soutěž o holicí strojek Philips Series 7000

$

0

0

V pondělí 9. Listopadu jsem si užil koncert Messa da Requiem Giuseppe Verdiho. v podání PKF - Prague Philharmonia (Pražská komorní filharmonie). Místo bylo vybráno skvěle - chrám svatého Víta. Jednalo se o koncert česko-německého přátelství konaný pod záštitou českého ministra kultury Daniela Hermana a bavorského ministra kultury Dr. Ludwiga Spaenleho, uprostřed chrámu svatého Víta najednou účinkovalo 160 hudebníku z Česka a Německa.

Zážitek to by opravdu skvělý. V chrámu svatého Víta byla sice zima, ale kde jinde by měla taková skladba vyniknout? Měl jsem pocit, že jsem úplně v jiné době, když se starobylými zdmi svatovítského chrámu rozezněl majestátní chorál zpívající liturgický text zádušní mše!

Někteří lidi se s oblečením moc nepárali - prostě si vzali sportovní zimní oblečení, jiní měli obleky a kabáty. I když byl vlahý večer, uvnitř byla zima. Já jsem si vzal smoking a elegantní kabát se sametovým límcem, protože by mně připadalo vulgární jít na mši či koncert ve sportovním oblečení. Jediné, co jsem udělal proti chladu bylo to, že jsem si pod košili vzal jedno ze svých nových neviditelných triček Covert Underwear. Saje pot, je tělové barvy a není vidět skrz látku košile, neprosvítá. Což se nedá říct o bílém prádle, které si někdo bere pod košili.

Na sobě mám smoking Gant, kabát stejné značky, košili Marks & Spencer, motýlek Lanvin loves H&M, rukavice Kreibich a šálu ze směsi hedvábí a kašmíru z e-shopu Felipe.cz. Ponožky jsem sladil do fialova s motýlkem. Jsou to Happy Socks z kolekce Dressed. Jsou určeny k nošení k obleku - jsou elegantní, z tenkého materiálu, delší než obvyklé Happy Socks, aby Vám nevykoukly, když dáte třeba nohu přes nohu. A jsou k dostání v několika slušivých barevných vzorech :)

Průvodce Prahou - Louis Vuitton City Guide Prague

November 20, 2015, 3:23 am

≫ Next: Jako anglický student

≪ Previous: Verdiho Messa da Requiem v chrámu svatého Víta

$

0

0

Louis Vuitton vydává řadu průvodců pro cestovatele, kterou letos na podzim rozšířil o Prahu. Ze zvědavosti jsem se na něj byl podívat, protože průvodce od Vuittona jsem nikdy předtím neviděl. Zatímco jsem čekal na obsluhu jsem si prohlížel průvodce Berlínem a schválně jsem v něm vyhledával místa, která jsem během svého půlročního pobytu v tomto městě navštívil a zaujalo mě, jak poutavě byly texty psané, a že jsem se dověděl spoustu věcí, které jsem nevěděl.

Spousta památek, obchodů a podniků mě nepřekvapila, ale je zajímavé přečíst si, co se o nich v průvodci píše, a porovnat to s tím, jak místa vnímáte, když je znáte a navštěvujete. Musím říct, že texty jsou velice hezky a čtivě psané, a dozvíte se i spoustu věcí, které jste nevěděli. Některé podniky mě naopak překvapily, třeba kavárny/hospody Rybka a Malá ryba. Občas tam zajdu na pivo, ale nutí mě to k představě bohatých snobů nakupujících u Vuittona a jak na taková místa reagují, když je navštíví :D Na druhou stranu musím říct, že je dobře, že tam píšou i o spoustě míst, kam místní chodí - většinu míst, o kterých se v průvodci píše, jsem navštívil nebo tam občas chodím. A to jako cestovatel v průvodcích chci - místa, kam chodí místní obyvatelé a ne jen ta, která jsou zajímavá pro turisty. 

Z návštěvy prodejny Louis Vuitton v Pařížské jsem si odnesl Louis Vuitton City Guide - průvodce Prahou a Berlínem a vřele je doporučuji, stejně jako spoustu ostatních měst z této řady! :) Jeden stojí 730,- Korun.

Jako anglický student

November 23, 2015, 2:03 am

≫ Next: Clinique Sonic System for Men

≪ Previous: Průvodce Prahou - Louis Vuitton City Guide Prague

$

0

0

Měl jsem velikou radost, když jsem ve výprodeji v Gantu narazil na tento svetr, který mně připomíná školní uniformy britských internátních škol. Ten vyšitý znak na hrudi a to barevné lemování, no řekněte, není jako z Harryho Pottera? :) Stejnou radost jsem měl z kostkovaných vlněných kalhot, které jsou velice pohodlné a svým vzorem rozhodně nenudí. Tmavě modrý duffle coat H&M mám už dlouho a pořád vypadá dobře, a k outfitu jsem si vzal koženou aktovku Elega, o které jsem nedávno psal.

Kromě toho jsem pořádně vydrhl, nakrémoval a naleštil svoje oblíbené polobotky Allen Edmonds. I když mám teď nové polobotky Loake Aldwych, tyto mně budou jistě ještě dlouho sloužit :) A protože mám rád detaily a baví mě barevné ponožky (těch není nikdy dost a oživí každý outfit :), sladil jsem s outfitem i ponožky. Tyto vínové s bílými puntíky jsou slovenské značky Rebeliot.

Clinique Sonic System for Men

November 26, 2015, 1:06 am

≫ Next: Calvin Klein Eternity Now, vůně lásky

≪ Previous: Jako anglický student

$

0

0

Už je to téměř rok, co byl na trh uveden sonický kartáček Clinique. Na jaře následoval kartáček s výměnnou hlavicí na akné. A teď Clinique přišel s kartáčkem navrženým speciálně pro mužskou pleť. Jedná se o sonický čisticí kartáček se štětinkami napuštěnými aktivním uhlím, které hloubkově čistí a detoxifikují mužskou pleť. Usnadňuje holení a důkladně čistí špínu, maz a nečistoty pomocí štětinek, které jsou napuštěny aktivním uhlím. Mnohem účinněji čistí pleť, než když se myjete pouze rukama, a to díky sonické technologii, která využívá vysokorychlostních vibrací.

Má oválnou hlavu se zašpičatělým vrcholem a kratší štětinky, které důkladněji vyčistí mužskou pleť, která je silnější a mastnější. Jemnější kratší, světlejší uhlíkové štětinky čistí větší plochy obličeje, jako jsou tváře. Pevnější tmavší uhlíkové štětinky pomáhají účinně odstranit špínu a maz, které ucpávají póry. Každá štětinka je na konci zaoblená, takže je šetrná k pleti, aby ji nepoškrábala. Kartáček je lehký, vodotěsný a plochý, takže se dá klidně odložit, když jej nepoužíváte nebo jej nechat oschnout, a hodí se pro všechny typy pleti.

Naneste mýdlo nebo gel na čištění pleti Clinique For Men na navlhčenou pleť nebo přímo na navlhčenou hlavu kartáčku. Já jsem se po delším používání gelu opět vrátil k tuhému mýdlu - prý je lepší než gel, který je zase praktičtější na nanášení. Po stisknutí tlačítka se kartáček na 30 vteřin spustí a na začátek se doporučuje kartáček používat jednou denně, večer. Jemně masírujte oblast T-zóny po dobu asi 15 vteřin a tváře po dobu 15 vteřin, později ho používejte dvakrát denně po dobu jedné minuty. 

Abyste co nejúčinněji využili vlastností dvou typů štětinek, masírujte oblast tváří krouživými pohyby za pomocí světle šedých štětinek, poté nakloňte hlavici kartáčku a tmavě šedými štětinkami vyčistěte oblast T-zóny, přitom po obličeji lehce klouzejte kartáčkem nahoru a dolů (není potřeba na něj tlačit) a vyhněte se oblasti očí. Kartáček se automaticky vypne po 30 vteřinách, což na vyčištění pleti pro začátek stačí, aby pleť nebyla podrážděná. Jakmile si vaše pleť na kartáček zvykne, začněte jej používat dvakrát denně po po dobu jedné minuty, jak píšu výše. Po vyčištění pleti použijte vhodné produkty z řady Clinique For Men.

Hned po prvním použití jsem si všiml, že čistí důkladněji než předchozí kartáček, určený spíše jemné ženské pleti. Tento je navržen speciálně pro muže a jde to vidět a sám cítím, že je hrubší, ale jen natolik, aby pleť dobře vyčistil, ne, aby ji podráždil. Sonický kartáček Clinique for Men vyčistí póry, redukuje povrchový maz, zlepšuje texturu pleti a usnadňuje holení. A když jej budete používat s hydratačním krémem či jinými, vhodnými produkty Clinique, budete mít krásnou a zářivě čistou pleť :)

Calvin Klein Eternity Now, vůně lásky

November 28, 2015, 12:48 am

≫ Next: Box for King - balíček originálních věcí pro muže

≪ Previous: Clinique Sonic System for Men

$

0

0

Jak dámská, tak pánská vůně Calvin Klein Eternity vznikly společně v roce 1988 (jsou tedy starší než já!) a dodnes se drží v žebříčku nejprodávanějších parfémů. Letos v červenci se po dvaceti sedmi letech dočkala inovované vůně - Calvin Klein Eternirty Now pro muže i ženy.

Pánská vůně je vilce silná a moderní, voní pikantním kořením a sladkým exotickým ovocem s dřevitými tóny. Napřed ucítíte zázvor, nasládlý kokos a badyán, srdce toaletní vody skrývá cedrové listy, karambolu a svěží pačuli, základ tvoří marocké cedrové dřevo, tonka boby, madagaskarská vanilka.

Eternity Now pro ženy se otevírá sladkými tóny exotického liči a šťavnaté nektarinky. Srdce voní květinovými tóny pivoňky, broskvového květu a okvětních plátků neroli a pozvolna přechází do vůně pižma a kašmírového dřeva.

Vůně Calvin Klein Eternity Now vyjadřuje hlavně mladou a vášnivou lásku. Každý z nás zná člověka, který vstoupil do našeho života a zůstal tam napořád. Někdo, koho milujeme celým svým srdcem, ať už je to přítel či přítelkyně, kamarád, nebo někdo z rodiny. O tom je Calvin Klein Eternity Now. K této příležitosti na svých stránkách Calvin Klein spustil movie maker, kde si můžete vytvořit svůj zamilovaný příběh a sdílet jej s ostatními :)

Box for King - balíček originálních věcí pro muže

November 30, 2015, 7:21 am

≫ Next: Degustace vín ve valtickém Salonu vín

≪ Previous: Calvin Klein Eternity Now, vůně lásky

$

0

0

Nedávno jsem se dověděl o novém projektu Box For King a minulý týden tento první (a speciální) vánoční box přistál v mé schránce. Krabice ukrývá pět krásných drobností, z toho čtyři pochází od českých návrhářů či výrobců. Šest malých radostí, které jistě potěší každého muže :)

Box je kartonová krabice, po jehož otevření najdete obsah zabalený balicím papírem, přelepeným nálepkou s logem Box for King. Moc hezké! A co ve vánočním Box for King najdete? 

Sox for King ve vánočních barvách červené, zelené a bílé, od českého výrobce Coolsocks.cz. Já osobně si tyto barvy spojuji s Vánoci a už se těším, až si je vezmu na sebe! :)

Českou značku Jolly Lapel možná znáte jako tvůrce květinových ozdob z plsti do klop sak. Dělají však také ručně vyráběné korálkové náramky, které jsou již nějakou dobu trendy doplňkem pánských outfitů. 

O českém designovém papírnictví Papelote jste pravděpodobně již také slyšeli. Součástí vánočního Box for King je také diář na rok 2016 s šitou vazbou a barevnou obálkou. Je velice tenký a lehký, takže se vejde do každé kapsy a přitom je prostorný. Na levé straně najdete jeden měsíc rozdělený na dny, napravo pak volné linky na poznámky. Kalendář zajistíte modrou gumičkou a uvnitř najdete kapsu na drobnosti.

Sice mám svůj diář Louis Vuitton a zápisník s vyraženým logem mého blogu od Penshop.cz, ale protože co si nenapíšu, to ihned zapomenu a navíc musím mít všechno detailně poznamenáno, zapojím i tento diář Papelote, kam si budu psát dlouhodobé plány a důležité termíny na příští rok. 

Protože pocházím z Moravy, nemám o ovocné pálenky nouzi. Ale kdybych už si měl vybrat výrobce skvělých pálenek, volil bych Žufánka. Seznámil jsem se s ním digestivem (hruškovicí) po opulentním menu v Čestru a moc mně zachutnala. Ale úplně si mě získal jeho OMG ginem, který je prostě skvělý. Má 50% vol. a je vyráběna trojnásobnou destilací a v limitovaném množství ze švestek z vlastních sadů v CHKO Bílé Karpaty.

Další součástí Box for King je luxusní pánský sprchový gel a šampon od legendárního londýnského holičského salónu a výrobce pánské kosmetiky Taylor of Old Bond Street s tradicí od roku 1854. Nádherně voní santalovým dřevem a budete vonět ještě dlouho po umytí.

Na tomto projektu se mně líbí hned několik věcí. Tak třeba za prvé, přináší do našeho povědomí české výrobce. Spousta věcí, které u nás šly sotva koupit už nyní dělají čeští výrobci (třeba vázací motýlky, kšandy, barevné ponožky, ...) a proto jsem rád, že se o nich dozvím.

Balíčkem Box for King můžete udělat radost svému milému muži - nebo muži mohou udělat radost sami sobě tím, že si objednají box s doplňky, které se každému z nich hodí, které jistě upotřebí, a které je budou každý měsíc těšit :)

Pokud vás tento projekt zaujal nebo třeba ještě nemáte vánoční dárek pro vašeho milého, objednejte vánoční Box for King za výhodných 790,- korun (přičemž hodnota balíčku je mnohem větší!). Vánoční Box for King musíte stihnout objednat do neděle 13.12.2015 pokud chcete, aby box stihl přijít ještě před Vánoci ;)

Od 1. ledna 2016 je v plánu celkové spuštění projektu, od kdy můžete objednávat jak box na daný měsíc, tak také předplatné na 3 a 6 měsíců a také box přímo na téma, které si sami vymyslíte. Od 1.1. do konce ledna tedy budete moci objednávat boxy, které pak obdržíte do 15. února 2016 (takže byste rovnou měli krásný dárek na sv. Valentýna :)

Degustace vín ve valtickém Salonu vín

December 2, 2015, 1:11 am

≫ Next: Anglický vánoční pudink

≪ Previous: Box for King - balíček originálních věcí pro muže

$

0

0

Minulý týden jsme s taťkou navštívili valtický Salon vín a ochutnali některá ze sta nejlepších vín České republiky.

Při vstupu dostanete katalog se stovkou vín seřazených podle odrůd, přičemž procházíte starobylým sklepením valtického zámku, sami si vybíráte vzorky, které chcete ochutnat, a víno si sami naléváte. Bylo zajímavé porovnat různá vína a jejich chutě a musím říct, že to bylo náročné! :)

Na sobě jsem měl kalhoty a svůj oblíbený svetr s bostonským teriérem Gant, světle modrou košili, duffle coat H&M, říjnové ponožky z Ponožkovic a tmavě modré tenisky TOMS, které jsem si objednal na Urbanluxu. Na první pohled vypadají jako tenisky, ale jsou zateplené a z broušené kůže. Tak jsem je hned impregnoval sprayem a v těchto chladných dnech příjemně hřejí i za deště :)

Večer jsme zakončili v restauraci Valtická rychta. Mám ji zafixovanou jako restauraci, kam jsme chodili s rodiči, když mně bylo 10 až 13 let - typická restaurace 90. let. Velké zeleninové oblohy, kuřecí prsa s broskví a eidamem, a tak podobně - takový typická devadesátková retro restaurace. A tak to bylo ještě donedávna. Proto jsem byl překvapený, když jsme dostali naše jídlo. Jako překrm jsme si dali tatarák, který byl skvělý, pak česnečku, taťka si dal telecí řízek s bramborovým salátem a já - smažený sýr s hranolky a tatarkou. Jako desert jsem si dal kynutý knedlík plněný borůvkami s tvarohem a na závěr horkou čokoládu. Jídla jsou sice tak trochu retro, ale dobře udělaná. Bylo to skvělé, a myslel jsem, že prasknu!

---

Anglický vánoční pudink

December 4, 2015, 1:02 am

≫ Next: Modrý proužkovaný oblek Etro

≪ Previous: Degustace vín ve valtickém Salonu vín

$

0

0

Anglický vánoční pudink Už několik let jsem chtěl vyzkoušet anglický vánoční pudink, ale vždycky jsem si na to vzpomněl až na Štědrý den kolem půlnoci, kdy jsem se podíval na facebook a zjistil, že spousta mých kamarádů jej připravila, zatímco já opět zapomněl. V pondělí jsem si ale řekl, že už je nejvyšší čas, pokud to chci stihnout. Podle tradice se vánoční pudink připravuje neděli před začátkem adventu – potřebuje totiž čas, aby se uležel. Čím déle, tím lépe. Rodina se sejde, každý těsto zamíchá a něco si přeje. Pak se do hmoty vhodí mince, a kdo ji u štědrovečerní večeře najde, tomu se jeho přání vyplní.

Recept vypadá složitě, protože obsahuje spoustu přísad a musí se dlouho připravovat v páře, ale vlastně je to celkem jednoduché. Alespoň ta příprava. Pudink letos dělám poprvé, tak výsledek uvidím až 24. prosince :) Receptů jsem našel spoustu, v češtině žádný, u kterého bych měl jistotu, že jej autor vyzkoušel a ne jen přeložil. Kupodivu byly docela rozdílné, co se množství jednotlivých přísad týče, některé někde vůbec nebyly, v dalších se zase objevovaly další... Tak jsem si pár z nich vybral, zkombinoval, a tady je recept, podle kterého jsem postupoval.

Budete potřebovat:

450 gramů rozinek, sultánek a sušeného ovoce (meruňky, brusinky)

50 gramů vlašských ořechů a mandlí

Menší jablko

30 g kandované pomerančová kůra

Kůra a šťáva z jednoho pomeranče

Kůra a šťáva z půlky citrónu

Sherry, tmavé anglické pivo (Stout) a brandy

100 gramů mouky

30 gramů strouhanky

100 gramů třtinového cukru

Půlku čajové lžičky koření: skořice, muškátový oříšek a rozdrcený hřebíček

Na špičku nože prášku na pečení

80 gramů másla (a na vymazání formy)

2 vejce

Formu na pudink – třeba nerezovou misku o obsahu 1,5 litru – s okrajem

Alobal, papír na pečení, šňůrku

Veliký hrnec s poklicí, do kterého se forma s pudinkem vejde

Víčko od zavařeniny nebo podšálek

Den předem si přichystejte ovoce. Protože jsem se rozhodl dělat pudink z ničeho nic a večer, rozhodl jsem se pro Tesco, protože tam většinou všechno seženu (a mají dlouho otevřeno). Objevil jsem tam pytlíky po 100 nebo 200 gramech s různými druhy rozinek, různými sušenými plody a ořechy – ideální na vánoční vaření a pečení.

Rozinky a další sušené plody a kandovanou pomerančovou kůru nasypte do misky, přidejte jablko, oloupané, bez jadřince a nakrájené na malé kostky. Ostrouhejte kůru z citrusů a odložte ji na stranu. Pak z nich vymačkejte šťávu a nalijte do misky, přidejte sherry, tmavé pivo a brandy, zamíchejte a zalijte s tím ovoce. V každém receptu uváděli jiné množství, většinou by to ale nestačilo – ovoce má být celé ponořené, aby přes noc tekutinu nasáklo a změklo. Nakonec jsem tam musel nalít více než tři deci. Zbylé pivo a sherry popíjejte během přípravy.

Protože jsem věděl, že ráno nebudu mít čas a puding budu muset dát co nejdříve na plotnu, nachystal jsem si rovnou ostatní suroviny – do jedné misky jsem dal mouku s kořením, strouhankou, mandlemi a ořechy, ve druhé jsem měl třtinový cukr s citrusovou kůrou. Z chladničky vytáhněte půlku másla a 2 vejce; máslo ať změkne a vejce ať mají stejnou teplotu (aby se vám pak směs nezdrcla). Všechno přetáhněte folií, mísu s ovocem mějte v chladu.

Druhý den si připravte dva kruhy z pečicího papíru: jeden malý na dno misky, druhý větší na zakrytí a pomažte je máslem. Vymažte máslem formu a na dno vložte menší kruh papíru tak, aby namazaná strana směřovala dovnitř mísy.

Cukr s máslem umíchejte do hladka, přidejte vejce. Vejce vždycky rozbíjím zvlášť do misky, kdyby byla zkažená – ať pak nemusím vyhazovat celou směs. Přidejte mouku s ořechy, strouhankou, mandlemi a ořechy, a nezapomeňte na trochu kypřicího prášku. Zamíchejte a přidejte namočené ovoce i se zbylou tekutinou, opět promíchejte. Nenechte se odradit tím, že to vypadá jako pomyje nebo zvratky, děláte to správně.

Vzniklou hmotu vlijte do formy a uplácejte, aby uvnitř nezůstaly vzduchové bubliny. Přikryjte druhým kruhem papíru, pomazanou stranou na těsto. Připravte si dvojitou vrstvu alobalu a uprostřed udělejte sklad (protože pudink trochu nabyde). Zadělejte alobal kolem okraje misky a pevně zavažte šňůrkou.

V rychlovarné konvici si dejte vařit vodu. Postavte hrnec na malý plamen, na dno dejte víčko nebo podšálek (aby se forma s těstem nedotýkala dna hrnce a nepřipálila se) a zalijte horkou vodou asi do 1/3 výšky pudinkové formy. Přiveďte k varu a pak ztlumte a pomalu nechejte pobublávat. Takto pudink připravujte asi čtyři až pět hodin v zakrytém hrnci. Občas kontrolujte, zda je v hrnci dostatek vody – bude se odpařovat. Já mám hrnec oválný, takže se z něj forma vytahuje dobře. Pokud máte kulatý hrnec, několikrát poskládejte z alobalu širší pruh dlouhý tak, aby přesahoval přes okraje hrnce. Strčte jej během vaření pod formu, okraje nechte přesahovat přes okraj hrnce, a pak formu s jeho pomocí snáze vytáhnete ;)

Po pěti hodinách by mělo být hotovo. Vytáhněte z hrnce formu s pudinkem, sejměte z ní alobal a pečicí papír a nechte vychladnout. Až zchladne, přikryjte ji novým alobalem, pořádně zabalte potravinou folií a dejte do chladu uležet až do Štědrého dne. Dvě hodiny před podáváním opět připravte vodní lázeň a pudink v ní dvě hodiny ohřívejte. Poté vyklopte na předehřátý talíř. Obvykle se podává ozdobený snítkou cesmíny a polije se trochou ohřáté vodky a zapálí.

Modrý proužkovaný oblek Etro

December 8, 2015, 1:41 am

≫ Next: Nové spodní prádlo a neviditelná trička pod košili

≪ Previous: Anglický vánoční pudink

$

0

0

Jak se vám líbí můj dnešní outfit? Našel jsem perfektní modrý oblek s proužkem - značky Etro. Je z lehké vlněné látky a ta hedvábná podšívka s jejich typickým vzorem je nádherná! Kabát Gant s kožešinou ze Scoro Coco, kravata vintage, náramek Jolly Lapel, který mně přišel v Box for King, listopadové ponožky z Klubu Pánů z Ponožkovic z merino vlny, aktovku Elega, a polobotky Loake Aldwych, koupené v Le Premier, který už nějakou dobu sídlí v Černé růži. Moji nadměrnou velikost 13 neměli, ale Loake ji dělá, tak mně je objednali, za asi dva týdny přišly - a já mám konečně krásné polobotky! :)

Nové spodní prádlo a neviditelná trička pod košili

December 10, 2015, 12:28 am

≫ Next: Co nosím ve své tašce?

≪ Previous: Modrý proužkovaný oblek Etro

$

0

0

Babička mně vždycky říkala, že spodní prádlo musí být hezké a čisté. Ona tvrdila, že to dělá proto, kdyby náhodou náhle onemocněla nebo se jí stala nehoda a musela k lékaři. Já nosím hezké prádlo pro dobrý pocit a když už má být stavěno na odiv, tak doufám, že to bude někomu jinému a při jiné příležitosti než lékaři v jeho ordinaci. Proto jsem si udělal radost tady tímto.

Vzpomínáte, jak jsem psal o Pánské zásilce? Tak teď je tady něco nového, ale v luxusnější variantě. V nabídce má totiž značky jako Calvin Klein, Emporio Armani, Tommy Hilfiger, Lacoste, Gant, ... Pack4him není jen klasickým e-shopem s pánským prádlem, můžete si objednat také jednorázový balíček nebo pravidelné zasílání spodního prádla, ponožek a triček. Já jsem si vybral trenýrky Calvin Klein, červené a tmavě modré ponožky Tommy Hilfiger a bílé tričko Christian Berg. Přišly mně krásně zabalené v bílé krabici vyložené hedvábným papírem. Pokud nemáte ještě dárek pro svého muže, nechte se inspirovat! :)

Spousta mužů i žen si myslí, že pod bílou košilí se má nosit bílé prádlo, aby nebylo vidět. Ale ať už na sobě máte tílko nebo triko, bílá vždycky prosvítá. U tílka na hrudi, u trika většinou prosvítají rukávy, když si sundáte sako. A to platí i pro ženy. Vzpomínám, jak jsme na střední škole ze zadní lavice viděli, která holka má jakou podprsenku, když si sundala sako školní uniformy :D

Aby vám triko pod košilí neprosvítalo, musí být tělové barvy. A tak jsem si konečně pořídil tričko pod košili Covert Underwear. Jsou vyrobena z jemné dlouhovlákenné mako bavlny, která zaručuje neměnný tvar trička (při praní se nevytahá ani nesrazí) a jeho odolnost proti žmolkování. Přesto je elastické a přiléhavé, pouze lemy obsahují malé množství elastanu, aby se triko nevyhrnovalo. Saje pot, takže se vám na košili nebudou dělat propocené fleky, je velice příjemné na nošení, a na rozdíl od triček z umělých vláken nepáchne. Pokud nosíte košile a obleky, vřele doporučuji! :)

Prodávají je v e-shopu Covert Underwear nebo pokud jste z Prahy a chcete je vyzkoušet, ta stejná nabízí v Le Premier (v Černé růži). V e-shopu se dá koupit i s dárkovou krabičkou, pokud byste je chtěli někomu nadělit pod stromeček ;)

Co nosím ve své tašce?

December 15, 2015, 3:56 am

≫ Next: Vánočně laděný outfit

≪ Previous: Nové spodní prádlo a neviditelná trička pod košili

$

0

0

Pánové, nosíte svoje denní potřeby v elegantní tašce nebo po kapsách? Taška má tu výhodu, že se do ní vejde hodně věcí. Což se také může změnit v nevýhodu - najednou zjistíte, že s sebou taháte spoustu nepotřebných krámů. Což se často stává mně. Mám totiž tuto skvělou tašku Matt & Nat, do které se vejde všechno, co během dne potřebuji, ale unese také třeba laptop nebo menší nákup či několik lahví vína :)

Ze začátku jsem dlouho váhal, jestli si ji mám pořídit nebo ne. Je totiž docela drahá, i když je vyrobena jen z "veganské kůže", což jsem vždycky bral jako eufemismus pro hnusnou umělou hmotu. Ale musím říct, že jsem byl příjemně překvapený - umělá kůže v případě Matt & Nat vypadá velice dobře, žádný laciný vzhled jako u tašek z řetězců. Imitace kůže je velice dobrá, a hlavně - je velice odolná, rozhodě ji nešetřím. Nosím ji ze všech tašek nejvíce, právě proto, že se do ní toho tolik vejde, má popruh na rameno, a je velice odolná. Pořád vypadá jako nová!

DIÁŘ A ZÁPISNÍK

Jsem typ člověka, který co si nezapíše, to ihned zapomene. A to ještě musím myslet na to, abych si to svoje zápisky přečetl a věděl, co mám udělat :D Rád si všechno zapisuji, píšu termíny do kalendáře, dělám tabulky a seznamy, programy a úkoly na příští dny, ... A protože jsem si vždycky potrpěl na papírnické zboží, musím mít krásné zápisníky. Diář Louis Vuitton mám už pět let, pořád dobře slouží, a pořád si do něj poznamenávám důležitá data, schůzky, narozeniny a podobné.

Do toho černého zápisníku Leuchtturm si pak zapisuji denní programy, co nesmím zapomenout nebo třeba nákupní seznam vánočních dárků. Má kvalitní papír, kterým nepropíjí ani plnicí pero, a je na něm vyražen název mého blogu. Takový personifikovaný zápisník pořídíte na Penshop.cz (který má teď novou pobočku v Pánské pasáži), kde si můžete nechat vyrazit vlastní text na zápisníky Leuchtturm a Moleskine. U Moleskine je ražba dražší (musí se vyrobit drahé razidlo), takže se vyplatí spíše u většího množství kusů. Leuchtturm má ale stejně kvalitnější papír, na začátku sešitu je obsah, který si můžete vyplnit (stránky jsou číslované!) a můžete si na něj nechat vyrazit co chcete už od jednoho kusu :)

Světle modrý zápisník s mým monogramem je zatím nepopsaný, dostal jsem jej darem, a můžete jej pořídit na Monogramyshop.cz. Za hubičku dostanete sešit s tvrdými plátěnými deskami, na kterých je namalovaný monogram dle vlastního výběru.

NĚCO NA ČTENÍ

Vždycky u sebe nosím něco na čtení. Zpravidla nějaký časopis, většinou ForMen nebo ČiliChili magazín, které pravidelně odebírám, a knihu. Miluji romány Elinor Glynové (haha :), zrovna jsem dočetl Svůdné "něco" a jiné povídky, a teď čtu Sagen des klassischen Altertums, Báje klasického starověku od Gustava Schwaba, který převyprávěl klasické antické báje v letech 1838-1840 a je to něco jako Staré řecké báje a pověsti Eduarda Petišky u nás, ale mnohem lepší! :) Moje vydání pochází z doby někdy kolem roku 1900, kdy byly knihy ještě krásně vázané.

BRÝLE

Vždy s sebou nosím sluneční brýle, většinou klasické Ray-Bany, a dioptrické brýle, protože špatně zaostřuji, a i když je nenosím neustále, občas se mně hodí. Proto mám vždy při ruce ty z Opti24.

LÁHEV NA VODU

Nosím u sebe láhev s kohoutkovou vodou, protože mně připadá šílené neustále si kupovat předraženou balenou vodu, kde platíte hlavně za obal, který stejně hned vyhodíte. Dříve jsem k opětovnému používal lahve od minerálek jako Evian, protože u nás většinou dostanete vodu v lahvi o objemu půl litru nebo celý litr. Půl litru je málo a litrová láhev je zase velká a těžká na to, abyste ji celý den tahali s sebou v tašce. A pak jsem konečně objevil Slimbottle. Placatou láhev z tvrzeného plastu, která svým formátem A5 a tloušťkou asi dva centimetry pojme tři čtvrtě litru! Je neuvěřitelně skladná a praktická, vejde se i do malé a tenké tašky a je pevná a odolná. A tím, jak je hranatá a placatá si ji lehko zařadíte mezi zápisníky nebo složky, takže vám v tašce nebude stále padat. Za 350,- korun získáte krásný designový kousek. Mají také menší Slimbottle (0,5 litr), která se vejde i do psaníčka a větší (1,5 litr) do velkých tašek nebo do batohu.

TOALETNÍ POTŘEBY

Vždy u sebe nosím deodorant a parfém, které střídám, zrovna je to Balmain Carbone. Pak něco na osvěžení dechu - žvýkačky Orbit, Antiperle a lékořicové bonbóny z Francie, kdybych chtěl něco jiné chuti.

Protože mám suché ruce, nosím s sebou krém, zrovna teď je to Aésop, který u nás seženete výhradně v Ingredients Store, a který skvěle hydratuje, rychle se vstřebává a nemastí, a nádherné noví bergamotem a vetiverem. Také s sebou nosím antibakteriální gel L'Occitane s vůní levandule, který jsem omylem koupil na letišti v Bruselu - myslel jsem, že je to ten krém na ruce, se kterým jsem byl tak spokojený, ale nakonec jsem byl spokojený, i když to bylo něco jiného! :) Od L'Occitane mám i balzám na rty, který má skvělý poměr ceny a výkonu.

Dále u sebe nosím skládací hřeben Kent, vosk na knír, kdybych jej potřeboval upravit, pudr Clinique (na zakrytí náhle vyrostlého pupínku nebo pokud zrudnete, třeba když toho příliš vypijete) a kondomy - ty se hodí vždycky ;)

PENĚŽENKA

Samozřejmě, tu potřebuje každý. A já jsem si ke své tenké černé peněžence Bellroy vybral nádhernou hnědou alternativu od české značky Danny P., která je známá spíše v zahraničí, ale začíná se prosazovat i u nás. Je tenká, elegantní, z krásné voňavé italské kůže a kromě jedné dostatečně velké přihrádky na bankovky a kapsičky na mince má několik přihrádek na karty. I když ji naplníte kartami, moc neztloustne, takže v kapse nebude dělat nehezkou vybouleninu. A protože je z kůže dostatečně tuhé, časem získá patinu!

CIGARETY

Protože kouřím, nosím u sebe několik krabiček cigaret - abych je nemusel kupovat až mně dojde ta načatá... A k tomu popelníček, ať ty nedopalky nemusím házet na zem!

Bez čeho se neobejdete vy? :)

Vánočně laděný outfit

December 21, 2015, 9:22 am

≫ Next: Veselé Vánoce 2015!

≪ Previous: Co nosím ve své tašce?

$

0

0

Máte nějaký "vánoční" svetr? Já jsem vždycky chtěl nějaký svetr se zimním motivem, až jsem před pár lety v sekáči objevil svůjprvní. Pak přibyl další. A další. A nedávno jsem ve výprodeji našel tento vlněný, krásně zelený svetr Gant s jeleny, který teď hodně nosím, protože jednak hřeje, a také mně připomíná, že už budou Vánoce :) Tady k němu mám džíny Levi's a ponožky z Ponožkovic ve vánočních barvách z loňského listopadu. Ty nádherné fialové s motivem hvězdiček a kaprů, které mně z Ponožkovic přišly začátkem měsíce, si nechávám na Štědrý den :)