Bistro'OS(trovní). Chutný rychlý oběd u Národky

July 31, 2015, 4:39 am

≫ Next: Osvěžující letní cocktaily

≪ Previous: Krémové sako Gant

$

0

0

Už jsme dlouho nenapsal o žádné restauraci a v poslední době jsme si oblíbil Bistro'OS na rohu Ostrovní a Opatovické. Vlastně chodívám kolem a zajímalo mě, co v tom rohovém, dlouho zabedněném prostoru vznikne, už když jej začali opravovat.

Před nějakou dobou bistro otevřeli a do jedenácti hodin podávají snídaně, do čtyř hodin obědy a večer chlebíčky a jednohubky. Já tam občas chodívám na oběd nebo jen tak na kávu a zákusek. 

Líbí se mně, že v těchto vedrech nabízí i studené polévky. Tady jsem si dal hustou studenou polévku z mrkve a zázvoru, potom těstoviny s houbami a smetanou.

Jindy jsem si dal zase gazpacho, salát Caesar a domácí limonádu. Výborné! Tak dobrý Caesar - a přesně takový, jaký má být! - jsem už dlouho neměl. A na závěr jogurtový koláč s ovocem a espresso.

Každý den nabízí několik různých jídel (maso/rybu/salát/něco lehkého/něco pořádného), takže si vyberete, ať už máte malý hlad, nebo se chcete pořádně nadlábnout nebo jste snad vegetarián. Polední menu (které najdete denně na facebooku) s polévkou, hlavním chodem a minerálkou nebo malým pivem Bakalář vyjde na 150 korun, což je fajn cena, a hlavní porce jsou dost velké, aby vás zasytily. Obsluha je milá a nemám tam pocit jako v některých bistrech - že bych se měl rychle najíst a pak rychle vypadnout.

P.S.: Protože se mně nechtělo tahat zrcadlovku, fotil jsem telefonem Huawei P8 Lite. Dost dobré, ne? :)

---

Osvěžující letní cocktaily

August 5, 2015, 7:17 am

≫ Next: Jak bylo v Norimberku? Sauguad!

≪ Previous: Bistro'OS(trovní). Chutný rychlý oběd u Národky

$

0

0

Protože nenávidím léto a to hnusné horko mě každý rok zmáhá, snažím si toto nejhorší období celého roku zpříjemňovat, jak jen to jde. Zvenku se osvěžuji v bazénu, zevnitř cocktaily. Tady jsem vybral pár mých oblíbených, které si doma snadno umícháte, aniž byste potřebovali nějaké zvláštní, nesehnatelné přísady nebo barmanské schopnosti.

Jedním z mých nejoblíbenějších cocktailů je Gin and Tonic, protože miluji Gin. Nápoj stejného názvu sice dostanete v každém zaflusané hospodě, ale bez kvalitních ingrediencí chutná stejně, jako ten pajzl vypadá. Chce to dobrý gin a především dobrý tonic, protože ten tvoří větší část drinku. Většina toniců, které prodávají v každém supermarketu v PETkách, jsou hnusné a příliš sladké a málo hořké.

Na léto jsem si proto udělal zásobu toniců Thomas Henry. Klasický má příjemně citrusovou vůni, obsahuje málo cukru a je příjemně hořký. Skvělý je i ten s příchutí bezu. K tomu jsem si objednal Gin Mare, který jsem poprvé ochutnal loni v zimě na opening party Chef Time Festu a ta bylinková, mírně slaná chuť se mně tak zalíbila, že jsem si řekl, že po vypití svých zásob si koupím právě Gin Mare.

Dark and Stormy je také jednoduchý a chutný. Stačí nalít do vysoké sklenice s ledem rum a Ginger Beer (já je míchám podle chuti) do sklenky s ledem, ozdobit limetkou nebo mátou a je to :)

Margaritu si dělám často, miluji tu osvěžující kombinaci kyselé a slané chuti. Vložte do shakeru led a nechte jej chladit. Nasypte na čajový podšálek sůl, přejeďte přes okraj sklenky limetkou a obalte jej v soli, abyste vytvořili rovnoměrnou vrstvu po okraji sklenice. Slijte ze shakeru přebytečnou vodu, nalijte do něj 4 cl Tequilly, 1 cl Cointreau a 1 cl limetkové šťávy, protřepejte a přes sítko nalijte do sklenky.

Bloody Mary je dalším z mých nej cocktailů. V Bugsy's baru (kde ji dělají nejlepší, jakou jsem kdy měl) si mě pamatují, protože nikdo jiný jich tam asi nevypije tolik, co já :D Receptů je spousta, já si do ní kromě vodky a rajčatové šťávy dávám citronovou šťávu, Tabasco, worcestrovou omáčku, sůl, pepř, ... všeho podle chuti ;) Doma jsem si ji ale nikdy moc nedělal, protože jsem nikde nemohl sehnat dobrou rajčatovou šťávu. Ta z obchodů je hnusná, tak jsem se zeptal přímo barmanů v Bugsy's a ti mně poradili značku Dietz. Tu jsem našel až při objednávání ginu a toniců u Premier Wines & Spirits. Moje Bloody Mary je teď mnohem lepší, ale tak dobrou jako v Bugsy's ji stejně pořád neumím :) Zajímavá je také varianta s ginem, jak jsem nedávno ochutnal v novém baru L'Fleur.

Toto je také taková rychlovka: smíchejte Gin a Thomas Henry Cherry Blossom Tonic a máte Pink Ink. Podle receptu se má zdobit mátou, já jsem do sklenice vložil okvětní lístky růže, ty jsem měl po ruce. Vznikne hořkosladký drink s chutí třešní.

Nemůžu nezmínit Aperol Spritz, který piju celé léto. Do sklenice naplněné ledem s plátkem pomeranče nalijete 1 díl sody, 3 díly Prosecca a nakonec krouživým pohybem Aperol, aby se přísady smíchaly - a je to!

Tonicy Thomas Henry, rajčatovou šťávu a Gin Mare mám z Premier Wines & Spirits, ostatní věci seženete běžně v kamenných obchodech. A dodání po Praze stojí 100, korun, při objednávce nad 2.000 zdarma.

Tak který si teď namícháte? :)

Jak bylo v Norimberku? Sauguad!

August 7, 2015, 6:19 am

≫ Next: Letní gentleman

≪ Previous: Osvěžující letní cocktaily

$

0

0

Před týdnem jsem se vrátil z nádherného Norimberku. Bylo tam krásně, skvěle jsem si odpočinul.

Chystám pro vás článek o tom, co byste měli v Norimberku dělat, vidět, zažít, sníst, vypít. Než se k tomu dostanu, podívejte se na fotky, které jsem sdílel na instagramu. Foceno Huawei P8 Lite.

1 Cestou z autobusového nádraží jsem potkal tuto dlaždici s nápisem "HIER" (tady), která jakoby označovala, že jsem dorazil do cíle. To si říkalo o fotku!

2. Poblíž autobusového nádraží je také turistické informační centrum, kde mají mapy dokonce v češtině. No vidíte, čeština je všude :)

3. Na to, jak je Norimberk oproti Praze malý, tam mají i metro. Vypadá místy jako jeskyně, ale je čisté a - jezdí na čas!

4. Ve městě proslulým mimo jiné říšskými stranickými sjezdy NSDAP jsem potkal kočku, která měla knír jako Hitler :D

1. Lorenzkirche (kostel sv. Vavřince).

2. Nassauerhaus, poslední dochovaná obytná věž naproti Lorenzkirche.

3. Jedna z věží městských hradeb.

4. Areál říšských stranických sjezdů.

1. V Bavorsku mají výborné pivo, ale první pořádně vychlazené jsem měl až na zahrádce u Dutzendteichu. V Bavorsku se prý pije teplejší!

2. Pšeničné pivo Paulaner.

3. Preclík, neboli Breze (čti préce) je jedna z norimberských specialit. Prodávají se tu k pivu i na ulici jako rychlé občerstvení.

4. Veldensteiner v kavárně Mohr, do které jsem často chodíval.

1. Talíř s výběrem grilovaných mas a norimberské klobásy.

2. Vepřové, knedlíky a zelí mají v Bavorsku stejně rádi jako my :)

3. Käsespätzle (nočky se sýrem a smetanou) bych mohl jíst od rána do večera! 

4. Altfränkischer Sauerbraten - taková naše svíčková, ale s perníkovou omáčkou namísto smetanové.

1. Ubytování jsem hledal přes Airbnb a můj pan domácí mně nachystal i snídaně. Tedy kromě šampaňského :) Mimochodem, když se na Airbnb zaregistrujete přes tento odkaz, dostanete něco přes 600 korun na první výlet :)
2. Mnichovské klobásy jsou jako naše taliány. Se sladkou bavorskou hořčicí a preclíkem jsou boží!
3. Kebab po nočním tahu je klasika a v Německu se pomalu stává národním jídlem (v Berlíně prý je). Ale musím říct, že ten na Národce (nebo v Berlíně) mně chutná víc.
4. Hipstery milovaný Club Mate (čti "klup máte" - u nás to neumí správně vyslovit ani osazenstvo Náplavky) příjemně osvěží po prokalené noci, kterou jste strávili pitím Club Mate mit Schuss (Club Mate s kapkou nějakého destilátu)...

1. Lederhose a kostkovaná košile - snažil jsem se zapadnout :D
2. V Praze autobusy nenávidím. Vždycky mám pocit, že jedou po tankodromu, je v nich větší horko než v sauně a nikdy si nejsem jistý, jestli vůbec dorazí. Tady jsou klimatizované a jezdí na čas.
3. V tom hrozném horku jsem chodil v kraťasech a v superpohodlných botách Toms, věci nosil v tašce Gucci.
4. Selfíčko s rytířem z Germánského musea :)

1. Neměli půllitry, tak jestli prý zvládnu tuplák. No jasně, vždyť jsem z Česka, země, kde se vypije nejvíc piva na světě ;)
2. Zoologická zahrada x pivní zahrádka - cíl letních výletů. Skvělá reklama na ZOO :D
3. Na Straße der Menschenrechte (Ulici lidských práv) najdete lidská práva v různých jazycích... i v češtině.
4. Při nákupech jsem zažil něco extraordinérního. Přišel jsem do obchodu, líbily se mně tyto boty, vyptal jsem si je ve velikosti 48 a - ONI JE MĚLI! To se mně naposledy stalo v roce 2008 v Rakousku.

1. Šel jsem se podívat na hrad a když jsem míjel tuto budovu, myslel jsem, že patří k hradu... A on ty byl hostel. Ale parádní!
2. To byste se divili, kolik toho mají společného bavorské dialekty a čeština. Třeba Häusl(e) (čti asi "hoajzl(e)" - neumím to správně transkribovat). I když u nás se používá jen ve spojitosti s vyměšováním nebo při nadávání.
3. Návod ke správné konzumaci mnichovské bílé klobásy, který by v puritánských USA jistě neprošel a u nás by se to také moc neujalo, protože zřejmě všichni vidí orální sex pokaždé, když si někdo něco vkládá do úst. A víte, jak se v Bavorsku řekne "vycucat"? Auszutzeln" (čti "auscůcln") :D
4. Pohled na Norimberk z hradu.

Těšte se na další článek o Norimberku :)

P.S. Všimli jste si toho "véčka" na některých fotkách? Soutěžím s O2, můžete vyhrát výlet a nový telefon. Stačí ukázat ukazováčkem a prostředníčkem symbol "V" a sdílet na instagramu s hashtagem #Velkočesko. Protože všude dobře, doma Velkočesko :)

Letní gentleman

August 12, 2015, 1:18 am

≫ Next: Jak jsme grilovali

≪ Previous: Jak bylo v Norimberku? Sauguad!

$

0

0

Před nějakou dobou jsem v útulném Café Liechtenstein (na zámku ve Valticích), kde dělají skvělou kávu a deserty, nafotil s fotografem Tomášem Hudolinem tyto krásné fotky. Seznámili jsme se na svatbě mojí kamarádky a fotek je ještě víc, ale ty vám ukážu jindy :)

Vzpomínáte, jak jsem na facebooku psal status o mém novém saku Blažek? Tak toto je ono. Před nějakou dobou jsem se konečně byl na vlastní oči podívat, jak to u toho Blažka vypadá. Vím, že tato česká značka v posledních několika letech modernisovala svoje oblečení, a že tváří této značky je Leoš Mareš, už možná také víte. Nabídkou obchodu jsem byl příjemně překvapený. Obleky a blazery z italských látek a v obchodě najdete vše od ponožek a spodního prádla přes košile, obleky, saka a kalhoty až po boty a doplňky. A jaké hezké, moderní střihy a materiály!

Sako má podšitou jen přední část a rukávy (kvůli kapsám a aby se lépe oblékalo), ale záda podšívku nemají, takže i v létě je v něm snesitelně. Napřed jsme nemohl najít padnoucí velikost, protože klasické mně neseděly a prodloužená měla příliš dlouhé rukávy. Ty jsem si ale nechal o 2 cm zkrátit a sako teď sedí perfektně. U Blažka právě vrcholí výprodeje, tak se tam podívejte. Toto bylo zlevněno z 10.000 na 4.000, což je skvělá cena, a úprava rukávů stála dvě stovky.

Košile je JOOP!, kalhoty Lacoste, kravata Lanvin, ponožky Uniqlo, manžetové knoflíčky ze starožitnictví a boty Allen Edmonds.

Jak jsme grilovali

August 18, 2015, 4:27 am

≫ Next: Norimberk

≪ Previous: Letní gentleman

$

0

0

Nějak jsem neměl čas oslavit narozeniny, které jsem měl před dvěma měsíci. Až teď o víkendu jsme se sešli s mými nejbližšími kamarády. Na gril jsme hodili různé klobásy a maso, Gábi k norimberským klobásám upekla preclíky, na závěr jsme si dali něco sladkého... To všechno jsme zapíjeli břeclavským pivem Frankies, vínem a pak jsem namíchal pár cocktailů... Musím říct, že ráno jsem měl malou kocovinku! :) Jsem rád, že nám vyšlo počasí, když jsem se jednou konečně rozhodl udělat v létě letní party u bazénu s grilováním. Zrovna, když kamarádi odešli, začalo pršet... A prší až doteď!

Také se vám můžu konečně pochlubit touto nádhernou košilí se vzorem květin a plameňáků. Loni mně ji rodiče přivezli z Itálie a byl jsem z ní nadšený. Na léto jsem se těšil asi jen proto, abych si ji mohl zase obléknout - květinové vzory v zimě přece jen nejsou to pravé.

Norimberk

September 5, 2015, 4:06 am

≫ Next: Outfit z Belgie

≪ Previous: Jak jsme grilovali

$

0

0

Protože jsem měl po návratu z Norimberku hodně práce a teprve předevčírem jsem se vrátil z dovolené v Belgii, dostal jsem se k dopsání článku o Norimberku až teď. Bavorsko mě vždycky lákalo. Mají kroje - lederhose a dirndly - které běžně nosí, lidovou hudbu, vlastní kuchyni a vymezují se vůči zbytku Německa... Tak trochu mně připomíná Moravu :D

Do Norimberku se dostanete nejlépe autobusem z Prahy-Florence. Já jsem jel s Eurolines, kteří jezdí několikrát za den a mají dobré ceny. Jen pozor při návratu, na autobusovém nádraží v Norimberku vládne podivuhodně neněmecký chaos - nikde není tabule s odjezdy autobusů, takže nikdo netuší, odkud který autobus pojede a všichni netrpělivě čekají a vyhlíží, který z přijíždějících autobusů je ten jejich, kde zastaví, a pak se tam rychle hrnou, aby stihli nastoupit.

Za to norimberská MHD je skvělá. V Norimberku jezdí dokonce metro a S-Bahn, které jej spojují s Fürthem, a díky husté síti autobusů vzhledem k velikosti města se všude a rychle dostanete. Jízdenka za jednu cestu stojí asi € 2,80, celodenní dvakrát tolik a pokud ji cvaknete v sobotu, platí i v neděli :) Nebo si můžete půjčit kolo přes aplikaci NorisBike - mají stanoviště po celém městě.

Už nějakou dobu hledám na cestách ubytování pres Airbnb. Bydlíte u někoho doma nebo si pronajmete celý dům nebo byt, takže je to pohodlnější a levnější než hotel. Navíc se setkáte s místními obyvateli, kteří vám poradí, co a jak, co vidět nebo dobré restaurace ve městě... A když se zaregistrujete přes můj odkaz, dostanete něco asi šest stovek na první výlet! :) Já jsem našel byt u městského parku, asi dva kilometry od centra.

Ze všeho nejvíc mně na Norimberku lákal Reichsparteitagsgelände - areál, ve kterém se pořádaly sjezdy NSDAP, postavený Albertem Speerem ve stylu typickém pro Třetí říši. Areál leží kousek od centra a dostanete se tam S-Bahn (zastávka Dutzendteich). Můžete navštívit museum nebo se jen projít kolem rybníku k Zeppelinově poli a vystoupit až na tribunu, ze které Adolf Hitler mluvil k davům zfanatisovaných Němců. Znal jsem ji jen z filmů Leni Riefensthal a musím říct, že dnes už to není to, co tehdy, už nepůsobí tak monumentálním dojmem. Uprostřed vede (uzavřená) silnice, po které jezdí cyklisté a dělají si selfíčka s hlavní tribunou, která chátrá, a kolonáda je úplně pryč, zatímco ostatní tribuny jsou porostlé trávou nepřístupné a rozpadají se.

Přesto je to zajímavé. Zajímavé je také to, že v jedné z budov areálu, postavené také Albertem Speerem, je dnes KFC (tu vidíte hned při příjezdu do Norimberku, pokud jedete autem nebo autobusem). A cestou zpátky si dejte pivo v hostinci se zahrádkou Gutmann.

Při procházce Starým městem na vás na každém kroku dýchá historie. I když byla většina města zničena nálety v roce 1945, celé město bylo krásně opraveno (a všude je čisto a pořádek). Doporučuji císařský hrad, ze kterého je navíc krásný výhled na celé město, a pak dolů kolem domu Albrechta Dürera Starým městem. Za shlédnutí stojí také Lorenzkirche (kostel. sv. Vavřince) a Nassauer Haus. Úplný seznam památek, které stojí za vidění, najdete na stránkách města Norimberku.

Pokud máte rádi muzea, navštivte Germánské národní museum a Ulici městských práv. Najdete tam vše možné, od kompasů ze 17. přes oblečení ze století 18. až po spoustu obrazů a nábytku od středověku až po 30. léta. 

Bavorská kuchyně připomíná tu moravskou - pečené vepřové maso, bůček, zelí, knedlíky, zelí, vepřové maso, k tomu zeleninové saláty jako u nás, a to všechno se zapíjí pivem. I když do Norimberku jezdí turisté, není město zkažené restauracemi pochybné kvality a na každém kroku jsem nacházel bavorské restaurace, do kterých chodili místní, což beru vždycky jako dobré znamení. Několikrát jsem si dal sýrové spätzle (nočky), které miluji, a samozřejmě musíte zkusit norimberské klobásky s preclíky, ať už se zelím a hustou hnědou omáčkou nebo s nasládlou bavorskou hořčicí. V restauraci hotelu Pillhofer (kterou jsem si oblíbil) jsem vyzkoušel Alfränkischer Sauerbraten - hovězí maso, které se na několik dní naloží do octové marinády a pak se dusí (podobně, jako když u nás děláte svíčkovou na smetaně). K tomu podávali omáčku z medu a perníku, červené zelí na víně a chlebové perníky se špekem. Doporučuji!

Kdybyste jeli do Norimberku, nezapomeňte ochutnat ze spousty druhů piv, osobně mám nejraději pšeničné (Weizenbier). Když jsem se ptal, proč nikde nemají pořádně vychlazené pivo, dostalo se mně odpovědi, že se v Bavorsku pivo tolik nechladí, protože by prý mohlo být pro některé lidi příliš studené. Jediné pořádně ledově vychlazené pivo jsem měl na pivní zahrádce Gutmann am Dutzendteich na břehu rybníka hned u areálu sjezdů NSDAP.

Přes týden je v Norimberku o půlnoci mrtvo, o víkendu, kdy se město naplní mladými lidmi a studenty z okolí, to žije až do rána. Na rozdíl od Prahy, kde na ulicích v noci potkáváte jen štětky a černochy prodávající drogy nebo se snažící odtáhnout vás do bordelu, vládne v ulicích v Norimberku čilý ruch. Stejné to bylo i v Berlíně. U nás všichni sedí v hospodě, v Norimberku sedí nebo postávají lidi na ulicích s lahví piva (nebo Club Mate) a kolem hradu to bylo o víkendu plnější než v Praze na náplavce! 

Já jsem svoji páteční noc plnou pití Club Mate mit Schuss (Kofeinový nápoj u nás tolik milovaný hipstery, ze kterého upijete a barman vám tam nalije panáka ginu nebo vodky) zakončil kebabem. Mají tu sladké likéry, značky s pozoruhodným názvem Ficken ("šukání") a je zvláštní, že panáky (i ty se slušnými názvy) tu stály asi € 2,50, zatímco pivo tři Eura a víc.

Také musím zmínit noční restauraci Wacht am Rhein, která otevírá o půlnoci a otevřeno má až do rána. Vaří tam velice dobře, prostě klasická restaurace s bavorskou kuchyní, žádný laciný noční bufet. 

Podívejte se na můj instagram, pod hashtagem #czechfashionistovnorimberkunajdete momentky z mého výletu v Norimberku :) A když už jsem u toho instagramu, do konce letních prázdnin probíhala letní soutěže O2 o nový telefon a výlet po Evropě, které jsem se jak v Norimberku, tak v Belgii účastnil. Stačilo se na dovolené vyfotit s ukazováčkem a prostředníčkem ukazujícími symbol "V" a sdílet na instagramu fotky s hashtagem #Velkočesko. Protože všude dobře, doma Velkočesko. Sice jsem nevyhrál, ale pod hashtagem najdete hezké fotky z různých koutů světa.

Outfit z Belgie

September 10, 2015, 5:35 am

≫ Next: Karl Lagerfeld Private Klub

≪ Previous: Norimberk

$

0

0

Před týdnem jsem se vrátil z dovolené v Belgii. S mojí nejlepší kamarádkou jsme tam vyrazili a chtěli jsme toho stihnout co nejvíce. Navštívili Bruggy, Ostende a Brusel. Než se dostanu k tomu, abych vám přiblížil krásy těchto měst, ukážu vám zatím jeden ze svých outfitů.

Nemám rád létání, protože vás omezují, co se hmotnosti zavazadel týče, a tentokrát jsem cestoval velice nalehko - můj kufr vážil asi 11 kilogramů. Takže jsem si sbalil svoje oblíbené, pohodlné a kombinovatelné věci, abych toho měl co nejméně.

Na sobě mám tričko SuperDry, džíny Levi's Commuter, boty New Balance, hodinky Calvin Klein (koupené na Slevomatu), sluneční brýle Ray-Ban a  červnové ponožky z Klubu pánů Ponožkovic.

Karl Lagerfeld Private Klub

September 14, 2015, 4:24 am

≫ Next: U Severního moře v Ostende

≪ Previous: Outfit z Belgie

$

0

0

Už je tomu rok a půl, co Karel Lagerfeld uvedl na trh svoji první vůni. Teď jsme se dočkali další s názvem Private Klub. Flakon s čistými liniemi, zahalený ve stříbrném laku, připomíná čisté linie oblečení Karla Lagerfelda. 

Pánský parfém Private Klub zosobňuje styl slavného módního návrháře. Zachycuje atmosféru party noci, vyjadřuje radostný elán, temperament a opojení mládím ve víru velkoměsta. Flakon pánského parfému Private Klub je zahalen ve stříbrném laku. Jeho čisté linie připomínají konfekci Karla Lagerfelda.

Po stříknutí parfému ucítíte vůni svěží bazalky, grapefruitu a levandule. Ta se po chvíli začne mísit s hřejivou skořicí, nasládlým ananasem, chili a kořením, až vám nakonec zůstane dřevitý základ s vetiverem. Velice elegantní vůně!

Nový parfém Karla Lagerfelda najdete v parfumériích Marionnaud, Douglas, Fann a na Sensualite.cz.

---

U Severního moře v Ostende

September 17, 2015, 5:47 am

≫ Next: Představení nového konceptu značky Gant

≪ Previous: Karl Lagerfeld Private Klub

$

0

0

Pokud sledujete moji facebookovou stránku a/nebo instagram, jistě jste si všimli, že jsem jel na konci léta se svojí nejlepší kamarádkou do Belgie. Belgie je malá, takže za pár dnů jsme toho hodně viděli. Do Bruselu jsme přiletěli letadlem, pak autobusem do Brugg a jeden den jsme si udělali výlet k Severnímu moři do Ostendu, přímořského letoviska, které je od Brugg vzdálené patnáct minut vlakem. 

Když jsme v našem divadelním kroužku na Karlově Universitě poprvé zkoušeli Schnitzlerovu Komtesu Mici aneb Rodinný den, komedii z roku 1908, říkal jsem ve své roli hraběte Arpáda Pazmandyho, že "...totiž odcestujeme, jedeme do Ostendu". Utkvělo mně to v paměti, protože jsem tehdy Ostende neznal, a navíc jsem to přečetl špatně - německy (ost ende, zatímco správně je to ostend). Naše vedoucí mě opravila a řekla mně, že je to přímořské letovisko v Belgii, kam jezdívala evropská šlechta. Tehdy jsem si říkal, že bych se tam chtěl podívat - a teď se mně to splnilo :)

Cestou z nástupiště (nádraží se zrovna opravuje a z jednoho křídla udělali Potěmkinovu vesnici) jsme si všimli, že všichni lidi opouštějící nádraží tvoří frontu, která ale rychle ubývala. Tak jsme se zařadili také - a dostali láhev limonády :D Pak už uvidíte jednu z dominant Ostendu - katedrálu svatého Petra a Pavla, která vypadá velice starobyle, ale bylo postavena až na přelomu 19. a 20. století.

Dali jsme se doprava kolem přístavu směrem k pobřeží a cestou míjeli stánky s občerstvením, rybami a mořskými plody. Po zkušenosti z Amsterdamu jsme se těšili na smažené ryby... Nebyly špatné, ale ty v Amsterdamu byly lepší! :) 

Prošli jsme se po pláži a pak jsme šli Královskou galerií, kterou nechal v roce 1902 postavit Leopold II. Je to sice trochu omšelá, ale nádherná stavba! Jednu část "zdobily" plastiky barevných tučňáků. Ale proč, to jsme nezjistili a ani po tom nepátrali. 

Jak jsem na začátku mluvil o té šlechtě - už to asi není to, co to bývalo tehdy. Vysoké budovy u pláže vypadají moderně a... jako takové ty kilometrové ulice podél pobřeží jaké znám třeba z letovisek v Itálii. Velké, strohé a nesympatické. Vidíte, že je to jeden hotely a apartmán pro turisty vedle druhého, žádná atmosféra nebo estetika. Proto mě pak také překvapilo, že ceny v restauracích a kavárnách v přízemí těchto budov u pláže byly velice přijatelné - čekal jsem turistické přirážky.

Do Ostendu jezdí spousta turistů, protože od oblíbených Brugg je to jen kousek, ale také je to oblíbeným cílem Belgičanů, kteří tam jezdí na jednodenní výlety k moři. Já jsem byl v Belgii celou dobu naštvaný na meteorology, kteří předpovídali teploty nanejvýš 20 stupňů Celsia a zataženo - což je pro mě ideální stav. Proto jsem jel koncem léta do Belgie - abych se vyhnul vedrům. Samozřejmě bylo celou dobu kolem třiceti a svítilo slunce!

Příští rok bych měl jet do deštivé Anglie, vzít si galoše, trench coat a deštník a budu šťastný! A protože jsem cestoval nezvykle nalehko, vzal jsem si dvoje kalhoty a tenisky spíše do deště, takže mně bylo pořád horko. A kvůli předpovědi jsme si s sebou ani nevzali plavky. Přece se nebudete koupat v Severním moři při patnácti stupních, že ano. Ach jo! Alespoň jsme si smočili kotníky... 

Na sobě mám polo triko Moncler, které jsem náhodou objevil ve svém oblíbeném sekáči, džíny Levi's 522, boty Adidas Neo z Norimberského obchodu (o tom, že v bych v českém obchodě našel boty ve velikosti 48 si můžu nechat zdát), sluneční brýle Ray-Ban a hodinky Calvin Klein a tašku U.S. Polo Assn. ze Slevomatu.

Cestou zpátky do Brugg jsme si chtěli dát pivo na zahrádce jedné restaurace, kousek od nádraží a s výhledem na katedrálu. Ale jako v celé Belgii, obsluha je velice liknavá. Hrozně liknavá! Pokud máte dojem, že personál v některých českých podnicích je občas pomalý, v Belgii čekáte klidně dvacet minut na lístek a dalších patnáct na pivo. Na malé pivo. Nevím, jestli to patří k místnímu koloritu, ale bylo tomu tak v každé hospodě (večer v restauracích to bylo celkem v pořádku) a myslel jsem, že se z toho zblázním! Pamatujete někdo Indigo (dnes je na tom místě jakýsi obchod s těstovinami nebo co) v Platnéřské? Tam jsme o volných hodinách během studia chodívali na pivo - za dvě hodiny nám zvládli přinést jedno. Belgie mně to připomněla!

Představení nového konceptu značky Gant

September 21, 2015, 2:30 am

≫ Next: Podzimní kolekce Esprit

≪ Previous: U Severního moře v Ostende

$

0

0

Když se řekne Gant, představím si preppy oblečení sportovní eleganci, která má šmrnc a hýří barvami a vzory. Ale to se 3. září změnilo. Respektive značka Gant představila nové logo, nový směr, novou kampaň a především ambiciózní cíl stát se do roku 2020 nejpřednější lifestylovou značkou.

Nové logo připomíná to původní z roku 1949 a vrací se k původnímu zaměření se na košile.  Gant se také rozdělil na tři samostatné podznačky pod střechou The House of Gant: Gant Originals, Gant Rugger a Gant Diamond G. Gant Originals je klasický Gant, jak jej známe teď - uvolněné, ale elegantní oblečení. Gant Rugger bude nabízet moderní a inovativní oblečení pro trend settery a Diamond G bude chic business řadou oblečení a doplňků. To se mně líbí - alespoň to teď bude přehlednější, než předvádět sportovní i elegantní kousky v jedné ohromné kolekci.

Původně šila značka Gant jen košile a předvedla mnohé inovace: dokonalý límec, sámek na zádech košile umožňující volnější pohyb, poutko na pověšení košile, knoflík na zadní straně límce, který drží kravatu na místě a zabraňuje jejími přetáčení, ... Také používá egyptskou bavlnu. Pár košil Gant mám. Sice stojí asi pět tisíc, ale jsou neskutečně pohodlné, drží tvar, a ta kvalita látky a zpracování jde vidět. Tedy ne, že by vypadaly honosně; ale tu kvalitu cítíte.

Na tuto tradici teď navazuje košile Diamond G, která byla představena spolu s novou kolekcí Gantu v trezoru někdejší Živnostenské banky Na Příkopě.

Košile jsou jen začátek, na jaře příštího roku pak bude k dispozici ucelená kolekce Diamond G. Tak se máme na co těšit :)

Podzimní kolekce Esprit

September 23, 2015, 4:07 am

≫ Next: Brusel

≪ Previous: Představení nového konceptu značky Gant

$

0

0

V prodejnách i v e-shopu (o jehož otevření loni v létě jsem už psal) již najdete novou kolekci Esprit na tento podzim a zimu. Esprit není zrovna obchodem, kam bych pravidelně chodíval, ale občas tam zajdu a koupím si nějaký basic kousek. A v aktuální kolekci mě pár kousků zaujalo.

Mám podobný duffle coat Burberry velbloudí barvy, který miluji, ale zároveň je kouskem, který se mně nejvíce špiní. Tak sháním levnější alternativu na takové běžné chození. Přestože duffle coat působí spíše sportovnějším dojmem, stále patří mezi klasické kabáty na vzdory kapuci. Tento olivově zelený duffle coat Esprit je ze 65% vlněný, takže jistě zahřeje, podíl umělých vláken zajišťuje pevnost a voděodolnost - pokud jste někdy měli kabát ze 100% vlny v dešti, jistě víte, o čem mluvím ;)

Už dlouho si říkám, že bych si měl pořídit nějaké bavlněné svetry, protože většina svetrů, které mám, jsou z merino či ovčí vlny nebo kašmíru. V zimě hezky zahřejí, ale na jaře a na podzim v nich bývá horko. A svetr "s copánky"jsem vždycky chtěl!

Po tmavě modrém dvouřadém saku toužím už dlouho, ale pořád jsem nenašel to pravé a jsem na vážkách, jestli si mám nechat ušít nějaké na míru... Mám jedno dvouřadé v černé barvě a v zelené, ale modrá je ideální kombinace ke světlým kalhotám. Vezměte si k němu bílou košili s rozhalenkou, polobotky nebo v létě mokasíny a máte elegantní outfit. A v Esprit mají i prodloužené velikosti, tak bych se tam měl podívat.

Také by to už chtělo nějaký nový propínací svetr, můj nejoblíbenější (z merino vlny) si "půjčila" moje kamarádka a vrátila mně jej děravý a sepraný - prý mně jej nechtěl vracet špinavý, tak jej hodila do pračky :/ Od té doby jsem si žádný nekoupil, nenašel jsem ten správný střih. Tento propínací svetr Esprit s puntíky odpovídá mým představám, co na něj říkáte vy?

Brusel

September 25, 2015, 1:40 am

≫ Next: Outfit z prezentace nové kolekce Gant

≪ Previous: Podzimní kolekce Esprit

$

0

0

Na dovolené v Belgii jsme s kamarádkou navštívili Bruggy (příspěvek o nich teprve chystám), přímořské letovisko Ostende a poslední dva dny jsme strávili v Bruselu a myslím, že jsme toho stihli a viděli hodně! :)

Opět jsem našel byt na Airbnb, v krásné čtvrti Saint-Gilles kousek od vlakového nádraží Bruxelles-Midi. Měli jsme prostornou ložnici s vlastní koupelnou v podkroví nádherného, třípatrového domu. Musím říct, že ta úzká schodiště byla šílená, ale bylo tam krásně. A když se zaregistrujete přes tento odkaz, dostanete pětistovku na váš první výlet! :)

Z bytu to bylo do centra města asi čtvrt hodiny chůze, a první pamětihodnost, kterou jsme potkali, byl ohromný Justiční palác. Snad odevšud je z dálky vidět, je to opravdu obrovská stavba. Momentálně je obklopen lešením; fasáda se totiž rozpadá a z nečekaných míst rostou keře.

Prošli jsme kolem klasicistní budovy kostela sv. Jakuba staršího (která ale jako kostel vůbec nevypadá), kolem královského paláce (který byl ten den zrovna zavřený) parkem ke gotické katedrále svatého Michaela archanděla a svaté Guduly. 

Projděte Galeries Royales Saint-Hubert, velkolepou nákupní pasáží, a vyjdete u Grote Markt, hlavního bruselského náměstí. Jen kousek odtud - na rohu ulic Rue de l'Etuve (Stoofstraat) a Rue des Grands Carmes (Lievevrouwbroersstraat) - je bronzová socha chlapečka čurajícího do fontány, Manneken Pis. Asi nejznámější symbol Bruselu vypadá na fotkách působivě, ale ve skutečnosti je to jen malá soška nad fontánou, která je vtěsnaná do prázdného místa na rohu dvou ulic, kolem které je tolik Japonců s foťáky, až máte dojem, že se tam zčistajasna objevují a jen chvílemi máte volný výhled. Přesto si ji nenechte ujít ;)

Dalším známým symbolem Bruselu je Atomium - 110 metrů vysoká stavba, postavena André Waterkeynem ku příležitosti mezinárodní výstavy Expo 58, zobrazující model základní buňky krystalové mřížky železa zvětšený 165 miliardkrát. Do horní koule vás vyveze jeden z nejrychlejších výtahů na světe a pak se po budově pohybujete schody v tunelech mezi jednotlivými koulemi. Uvnitř je stálá expozice o vzniku Atomia a světové výstavě Expo 58.

Zvláštní je, že architektonické ztvárnění Atomia (tedy fotky Atomia) je chráněno jako autorské dílo podle autorského zákona, a to i přesto, že je trvale umístěno na veřejném prostranství. Trvají na tom dědicové architekta. Výjimky jsou osobní stránky, blogy, sociální sítě a podobně, ale třeba na české Wikipedii fotku Atomia nenajdete.

Zvláštní jsou i belgické toalety. Podobně jako ve Francii to moc neřeší a i v restauracích často najdete jen jednu místnost pro ženy i muže, kde u jedné stěny jsou pisoáry a u druhé kabinky. Takto vypadají veřejné pisoáry pro muže - toto je jeden z těch méně otevřených. U těch dalších jsem si říkal, že u nás by to snad na veřejnost ani neprošlo :D Kam chodí konat svoji potřebu ženy jsem si ale nevšiml...

Další z dominant města je Bazilika Sacré-Coeur, kterou také vidíte odevšud. Jde o ohromný kostel ve stylu Art deco, šestý největší na světě. Plahočili jsme se k ní parkem jen abychom zjistili, že je zavřena. A kolem se válely odpadky a spíše to vypadalo, že se tam v noci schází bezdomovci. Podle internetu by ale měla normálně fungovat - asi jsme jen neměli štěstí. Štěstí nám však přálo při výběru restaurace na oběd. Hned u baziliky jsme našli elegantně vypadající restauraci, kde měli výborné slávky za 15 Euro.

V pondělí je volně přístupný královský palác. Můžete tam vejít, projít si návštěvní okruh a fotit (bez blesku), jak je vám libo. Neplatí se vstupné, nikdo vás nekontroluje, jen u vchodu stojí policisté a uvnitř hlídači. Návštěvu doporučuji, protože palác je nádherný, přepychově zařízený a vypadá, jako by všechno v něm bylo úplně nové - všechno je tak krásně udržované! Dokonce toalety pro návštěvníky jsou velice krásné :)

V paláci právě probíhala výstava o hmyzu (ať už umělecká díla, secesní šperky nebo kresby někdejší královny), která zřejmě souvisela se sálem na poslední fotce - nějaký umělec vytvořil strop a lustr tohoto sálu z krovek zlatohlávků, takže když místností procházíte a upíráte svoje zraky ke stropu, mění svojí barvu.

Vždycky když cestuji, závidím městům jejich parky plné zeleně, laviček a hlavně života, protože jsou umístěné tak, aby v nich lidé mohli odpočívat, sportovat nebo se prostě natáhli na trávě na deku a četli si. Máme něco takového u nás? U nás jsou parky snad jen proto, aby tam spali bezdomovci, mládež tam v přítmí chlastala, laviček nikde moc není, a pokud vstoupíte na trávník, buďto šlápnete do psího hovna nebo dostanete pokutu. Toto je Parc du Cinquantenaire, kterému vévodí Palais du Cinquantenaire s vítězným obloukem. Kolem jsou rozmístěny výstavní haly a muzea.

Příště to bude o Bruggách :)

Outfit z prezentace nové kolekce Gant

September 29, 2015, 3:11 am

≫ Next: Dunhill Icon, za kterým se každý otočí

≪ Previous: Brusel

$

0

0

Na představení nové kolekce Gant a košile Gant Diamond G jsem chtěl něco elegantního, ale ne příliš formálního (přece jen, tehdy bylo i večer ještě docela horko), tak jsem si vzal svoje oblíbené dvouřadé sako Hugo Boss a světlé kalhoty Gant. Protože jsem spěchal, zapomněl jsem si vzít doplňky, tak jsem si alespoň utrhl růži (snad jedinou, která bylo rozkvetlá) ve Františkánské zahradě a připnul ji pomocí špendlíku, který jsme si vyptal v takovém tom "punkovém" obchodě v pasáži U Stýblů. Také tak někdy improvizujete? :) Vlastně... Kdysi se nenosily umělé květiny, ale živé. Pamatuji si úryvek z nějaké staré knihy, podle které má dobrá květinářka umět správně vybrat a připnout správnou květinu k určité události a obleku pána :)

Za fotky děkuji Sandře :)

Dunhill Icon, za kterým se každý otočí

October 2, 2015, 3:16 am

≫ Next: Můj sváteční outfit

≪ Previous: Outfit z prezentace nové kolekce Gant

$

0

0

Dunhill London Icon je jedním z těch parfému, které jsem chtěl vyzkoušet už jen kvůli nádhernému flakonu. Je velký, masivní, kovový, luxusní. A do jeho božské vůně jsem se na první přičichnutí zamiloval. 

Nemohl jsem přijít na to, co ve vůni cítím, protože jsem ji vnímal jako dokonalou směs a nehledal v ní jednotlivé složky. Až když jsem si přečetl složení, přišel jsem na to, že napřed cítím bergamot a neroli, olej získávaný destilací květu hořkého pomerančovníku, a petitgrain, která se destiluje z jeho listů a větviček. Ano, to je to, hořké pomeranče a špetka pepře!

Po nějaké době se rozvoní levandule a kořenitá směs černého pepře, kardamomu, šalvěje a jalovcových bobulí. I když z něj cítíte aromatické květiny, není parfém vůbec sladký, je aromaticky kořenitý s dřevitým základem agarového dřeva, mechu, kůže a vetiveru.

Mám velký flakon (100 ml), eau de parfum, takže voní intenzivně a vydrží opravdu dlouho - nádherně voní i z košile z předchozího dne nebo ze svetru, který zrovna nosím. Kolegyně v práci, kamarádi i lidé na ulici se mě ptají, čím voním... :)

Seženete exkluzivně v síti parfumerií Douglas a na Slovensku je k sehnání exkluzivně v síti parfumerií Marionnaud SK nebo na Sensualite.cz.

Můj sváteční outfit

October 5, 2015, 12:44 am

≫ Next: Výborná snídaně v Můjšálekkávy

≪ Previous: Dunhill Icon, za kterým se každý otočí

$

0

0

Tyto fotky jsou z minulého týdne, ze 28. září. Už nějakou dobu jsem měl doma zásilku od Hopky ponožky a říkal jsem si, že státní svátek je ideální příležitostí pro ty s proužky v barvách české vlajky :) Pokud mě sledujete i na Instagramu nebo moji stránku na facebooku, možná jste je už viděli. K nim jsme si vzal světlé kalhoty Gant, modrou košili Strellson, můj oblíbený svetr Gant a sako Windsor. Růžička v klopě je sponka do vlasů z H&M a hodinky Calvin Klein ze Slevomatu už jste mohli vidět v mém nedávném příspěvku z Belgie. Co říkáte? Přihlížíte při výběru oblečení i k příležitosti, ke které se oblékáte? :)

---

Výborná snídaně v Můjšálekkávy

October 8, 2015, 2:34 am

≫ Next: Je tady druhá ForMen Fashion Bible pro muže

≪ Previous: Můj sváteční outfit

$

0

0

O karlínské kavárně Můjšálekkávy slýchám často. Prý tam mají skvělé snídaně a dorty, domácí limonády a kávu dobrou tak, že snad uspokojí i kávového fašistu. Na druhou stranu jsem líný na to, abych jel do Karlína jen kvůli snídani a abych pravdu řekl, zabedněná okna a cikáni nepatří k mojí představě víkendové idyly. A podle toho, co jsem o Můjšálekkávy slyšel, jsem měl trochu obavy, aby to tam nemělo takový ten hipsterský ráz. A hipstery.

Pak jsem u kamaráda na instagramu viděl jejich vejce Benedict - v menu je najdete prostě jako ztracená vejce na toastu s pražskou šunkou od kosti, rukolou a holandskou omáčkou. A když jsem se dověděl, že tam o víkendech podávají snídani po celý den - až do večera - bylo rozhodnuto! Rád si totiž dávám "snídaňová" jídla, ale nejsem ranní ptáče, takže málokdy snídám jinde než doma - než vstanu a dostanu se ven, dělají už všude obědy. Nebo večeře.

Vystoupil jsem na zastávce metra Křižíkova a naštěstí jsem potkal jen jednu skupinku cikánů, kteří na mě sice vulgárně pokřikovali, ale jinak ani nevypadali, že by mě chtěli zabít, okrást nebo sníst. Hipstera ani jednoho. A při procházce Křižíkovou jsem si dokonce zavzpomínal na Berlín. Samé posprejované, omšelé a zanedbané domy, tmavé obyvatelstvo, všude klid, a já v neděli ve tři odpoledne jdoucí na snídani - kdybyste tu a tam vystrčili na ulici hromadu veteše nebo odpadků, bude Karlín vypadat úplně jako Berlín! Tedy Kreuzberg. Můjšálekkávy najdete na rohu Křižíkovy a Šaldovy, v letních měsících kavárnu už z dálky poznáte podle stolků a židliček na ulici. 

Na začátek jsem si dal espresso a zázvorovou limonádu. Velice mně potěšilo, že mně slečna přinesla - espresso. Prostě espresso. Žádné pytlíčky se dvěma druhy hygienicky baleného cukru a s umělým sladidlem nebo cukřenku, žádné mléko, žádnou sušenku; žádný tácek zaskládaný kravinami, ze kterých musím dolovat svůj šálek. I když si je vždycky objednávám "bez ničeho - bez mléka a bez cukru, prosím", tak mi k němu vždycky přinesou všechno, co jsem nechtěl a ještě pár věcí navíc. Tady jsem si objednal espresso - a dostal espresso. A limonáda byla výborná a osvěžila.

I když jsem byl navnaděný na vejce Benedict, zvítězila moje chuť na anglickou snídani. Dostal jsem talíř plný skvělého jídla - dvě sázená vejce, opečenou slaninu, klobásky salsiccia, rajče, houby, domácí fazole, potato hash a toast s máslem. Jediné, co bych vytkl, byla poněkud tvrdá kůrka. Lepší by bylo ji před opékáním chleba odkrojit, jako to dělají v Anglii.

Seděl jsem zrovna mezi pultem se sušenkami a chladničkou s dorty. Takže jsem celou dobu musel přemýšlet, který dortík si dám. Rozhodoval jsem se mezi tímto čokoládovým dortem s borůvkami a oblíbeným desertem hrdinek z Prostřeno, cheesecakem s fíky. Nakonec zvítězil čokoládový dort. Musím říct, že z dálky vypadal lehčeji, po prvním soustu mně však bylo jasné, že ten kousek má asi 10.000 kalorií. Samá čokoláda, smetana, ... mňam! A dorty si můžete dát zabalit s sebou.

A musím říct, že jsem měl radost z detailů, které možná jiní neocení nebo si jich ani nevšimnou. Třeba krásně vyleštěné příbory. Nebo několikavrstvé a měkké papírové ubrousky, velké natolik, abyste si je mohli dát na klín. Špatné bylo to, že jsem kolem sebe pořád viděl ty dorty a musel přemýšlet, který si dám :D

V kavárně i před ní bylo plno a dovnitř neustále přicházeli další hosté - ať už na jídlo nebo posezení u kávy, tak pro dortíky nebo kávu do kelímku s sebou. A mají jí skvělou, také si ji sami praží. Obsluha byla milá i přes to, že byla očividně v jednom kole. Závěrem jen řeknu, že mám raději kavárny, které mám blízko, ale cesta do Karlína určitě stála za to, a zase se vrátím, až budu mít o víkendu chuť na snídani ve čtyři odpoledne :)

Je tady druhá ForMen Fashion Bible pro muže

October 12, 2015, 7:03 am

≫ Next: Moje nejoblíbenější tvídové sako

≪ Previous: Výborná snídaně v Můjšálekkávy

$

0

0

První Fashion Bible časopisu ForMen vyšla na jaře (a já byl na jejím křtu) a teď máme na stáncích druhé vydání. Doporučuji všem, které zajímá pánská móda, protože časopis ForMen je u nás jediný, který se pánskou módou (pořádně) zabývá. Najdete tam spoustu tipů a rad nejen pro podzimní a zimní šatník, jak se oblékat, jak co kombinovat, několik fotostory, třeba s Vojtou Dykem nebo Adamem Mišíkem, a na konci časopisu také tipy na nákupy, kde jsem dostal prostor i já a zmiňuji svoje oblíbené obchody. Přeji hezké čtení! :)

Moje nejoblíbenější tvídové sako

October 14, 2015, 12:19 am

≫ Next: Holení s Philips Series 7000

≪ Previous: Je tady druhá ForMen Fashion Bible pro muže

$

0

0

Letošní podzim - pokud se to tak dá nazývat - byl poněkud krátký. Z triček jsme šli rovnou do kabátů a podzimní počasí jsme měli asi týden. Takže svých tvídových sak jsem si užil asi týden. A toto je moje vůbec nejoblíbenější. Kdysi jsem je koupil úplně noví v sekáči. Padlo mně do oka kvůli krásné, kvalitní látce, hezkému zpracování a střihu, který mně skvěle sedí.

Kromě toho mám na sobě kalhoty Gant, pletenou kravatu Kavalier's a ponožky z Klubu Pánů z Ponožkovic.

Holení s Philips Series 7000

October 16, 2015, 1:08 am

≫ Next: Soutěž o Monkey 47 Gin od Premier Wines & Spirits

≪ Previous: Moje nejoblíbenější tvídové sako

$

0

0

Už asi měsíc používám nový elektrický holicí strojek Philips Series 7000. Kromě holení za sucha, za mokra (s pěnou na holení) vyhovuje i citlivé pleti a zvládá i holení ve sprše, protože je vodotěsný, a snadným kliknutím vyměníte holicí hlavice za čisticí kartáček na obličej nebo zastřihovač vousů. Má nádherný, čistý design a na jedno nabití (asi hodinu) vydrží v provozu 50 minut.

Nástavec na holení má tři hlavice pohybující se v pěti směrech opatřené kroužky Comfort, jejichž povrch je z mikroperliček, které tvoří měkký povrch s nízkým odporem při tření. Proto se holicí strojek hladce pohybuje po tváři,  holení je jednodušší a omezuje podráždění pokožky. Hladší holení zajišťuje dvojitý břit Super Lift & Cut. První z břitů zvedá každý vous, zatímco druhý jej uřízne pod úrovní pokožky a zajistí tak naprosto hladké oholení.

Obvykle si na bradě nechávám krátké strniště, takže používám spíše další z nástavců (vizte níže), ale pokud se holím úplně, tak na sucho. S holicí pěnou jsem to nikdy nezkoušel, protože strojek klouže po bradě tak hladce, že jí podle mně není třeba. Výhodou je však vodotěsnost strojku, takže jej můžete po použití s pěnou lehce opláchnout a můžete se holit i ve sprše.

Jedním ze tří nástavců holicího strojku Philips Series 7000 je zastřihovač vousů, takže pokud si chcete nechat narůst udržované strniště, nepotřebujete již dalšího strojku. Nástavec má pět nastavitelných délek zastřižení a jeho výměna, používání i čištění jsou velice snadné. Jeho hroty a hřebeny jsou zaoblené, takže nehrozí, že se nechtěně pořežete. Ano, i se zastřihovačem vousů se můžete říznout, pokud máte citlivou pleť.

Dalším příslušenstvím je čisticí kartáček na tvář. Doma vedle umyvadla mám sonický kartáček Clinique Sonic System, takže tento nástavec Philips využívám jen mimo domov. Tento od Philips není tak dokonalý, ale každodenní čištění pleti zvládne. Pro muže, kteří takový kartáček nemají a nekladou na něj tak velké nároky to má jistě svoje výhody - s jedním nástrojem získají holicí strojek, zastřihovač vousů a čisticí kartáček na pleť. Takže ušetříte peníze i místo, protože máte vše v jednom. Stačí navlhčit, nanést čisticí gel, který obvykle používáte, a krouživými pohyby přejíždět po pleti.

Holicí strojek Philips Series 7000 hodnotím velice kladně. Tři výměnné nástavce jsou skvělé, ale opět je tu ten nedostatek, se kterým jsem se setkal už minule u Philips Series 9000. Philips sice nabízí skvělé vybavení, ale do cestovního pouzdra se vejde vždy pouze jeden z nich a nabíječku musíte převážet také mimo pouzdro. Na tom by ještě měli zapracovat, a bude to dokonalé! :)

Soutěž o Monkey 47 Gin od Premier Wines & Spirits

October 21, 2015, 3:36 am

≫ Next: Balmain Homme

≪ Previous: Holení s Philips Series 7000

$

0

0

Také máte tak rádi gin jako já? Nebo jej dáváte rádi do cocktailů? Nyní máte možnost vyhrát láhev výborného schwarzwaldského ginu Monkey 47 z bobulí a kořenů rostoucích ve Schwarzwaldském pohoří a koření pocházejícího z dálné Indie, kterou do soutěže věnoval e-shop s kvalitními víny a ušlechtilým destiláty, Premier Wines & Spirits. Co pro to musíte udělat? 

Sdílejte na svém facebookovém profilu tento příspěvek a lajkujte facebookovou stránku Premier Wines & Spirits a stránku Czech Fashionisto's Diary. Za dva týdny vyberu výherce, který obdrží láhev ginu Monkey 47 :)