Tak jsme se dočkali, a nejvlivnější časopis o módě vycházející už od roku 1892 už si můžeme od pátku přečíst i v češtině. A částečně ve slovenštině, protože je určen a dostupný i u našich sousedů. Bál jsem se, že to bude navoněnější a třpytivější Elle, která byla naposledy, když jsem ji držel v ruce, plná článků z amerického vydání se špatným překladem, většinu podzimních tipů na oblékání tvořily rady "noste oblečení vašeho přítele", a úplně mě dorazil článek jakési militantní veganky o tom, kde v Praze koupit "veganské hovězí". Pak jsem ji přestal kupovat. Současně s časopisem, jehož první číslo má přes čtyři sta stran a stojí 129 korun, spustili internetové stránky a fungují na sociálních sítích.
Co mě na první pohled zarazilo je to, že z "toho" Vogue se přes noc stala "ta" Vogue. Proboha, proč? Emancipace? Militantní feminismus? Vždyť to odporuje pravidlům a zvyklostem českého jazyka, a hlavně zavedenému způsobu, na který jsou všichni zvyklí. To teď budeme namísto "ve Vougu"říkat "ve Vouze" jako když chce někdo s vadou řeči mluvit o té ruské řece? Asi ne. Asi to nebudeme skloňovat vůbec, protože to jako že zní víc kchůl. No, budiž, když dostatečně velká skupina lidí začne mluvit chybně, řekne se, že jazyk se vyvíjí. Ale třeba "Chanel parfémy" v pořádku není ani v době Emmy Smetana.
Český Vogue je ale přesně takový, jako ty ostatní. Nejen graficky (napřed hodně stránek krásné barevné reklamy, v nich ukrytý úvodník), ale i obsahem. Stylem psaní, zaměřením článků. Nepočítal jsem to, ale vypadá to, že většinu obsahu snad napsal Martin Váša, jehož vtipný styl psaní mě baví (ať už on-line nebo v tištěném časopisu), a který už poznám i bez toho, abych si musel přečíst jméno autora. Nejsou to jen reklamní koláže outfitů jako v jiných magazínech pro ženy, a i přesto, že je magazín určen primárně ženám, většinu článků si může přečíst každý; je plný zajímavých a dlouhých článků, rozhovorů a reportáží. Prostor dostávají čeští fotografové, umělci a stylisté, obsah je tvořen převážně českými autory a je zaměřen na české (a slovenské) čtenáře - žádné články z minulého čísla amerického Vogue s americkými reáliemi, se kterými se český čtenář může jen stěží ztotožnit.
Tématem prvního čísla je svoboda. Jako symbol svobody a novodobé historie České republiky byla na titulku a pro coverstory vybrána Olga Havlová, kterou zosobnila Karolína Kurková. Se zády popsanými Havlovými grafickými básněmi. Asi jako všichni jsem napjatě čekal, kdo se objeví na titulce Vogue. Čekal jsem něco rafinovaného, chytrého a neotřelého, a přesně toho jsme se dočkali.
Je to mutace pro Česko i Slovensko, takže kromě češtiny si můžeme přečíst i pár článků ve slovenštině, což je skvělé! Je osvěžující přečíst si něco ve slovenštině. A já se škodolibě bavím nad představou, jak puberťáci horečně vyťukávají do svého chytrého telefonu výrazy jako našuchorený, trblietavý, kefička, nebo čipkovaná bielizeň. :D Nebo ty články možná úplně přeskakují. (Opravdu znám lidi, kterým je přes dvacet a nerozumí slovensky.)
Celkově vzato - nemusím osobně souhlasit se vším, co se ve Vogue píše, protože každý máme svůj vkus, názor a pohled na různé věci, ale je to VOGUE. Ne ten Vogue, který bychom měli uctívat, protože JE TO VOGUE, ale je to ten Vogue, jak jej známe z jiných zemí (ať už čtete tu verzi, kterou chcete nebo jste schopni přečíst), ale psaný česky. A psaný pro nás. O věcech, které se dějí u nás. Takový Vogue, jaký má být. A já jsem rád, že je konečně u nás, a že je takový, jaký je. ♥