Rozmáhají se nám tady různé nešvary. Jakoby. Epický. Vemte místo... Dnes mají všichni plnou hubu gentlemanství, ale že jim z té huby padají nesmysly, chybné a špatné výrazy, anglicismy, kalky a další hrůzy pochycené sledováním filmů s laciným dabingem nebo od kolegů, kteří v práci používají zprzněnou angličtinu, je jim jedno.
Nechci tvrdit, že jsem sám dokonalý. Střední školu jsem absolvoval v Rakousku, a pak jsem studoval germanistiku, kde jsme měli téměř všechny předměty v němčině, takže mám z češtiny vlastně jen základní vzdělání, a kvůli tomu, že jsem od střední neměl televizi, jsem nebyl vystaven lacinému dabingu a špatné češtině, protože moderovat pořady dnes může už každý. Přesto si myslím, že moje čeština nijak zvlášť špatná není (i když občas píšu poněkud zastarale, což mně tady vyčítáte). Myslete si zase, že jsem arogantní, a zase mně začněte nadávat, jak se povyšuji, ale když něco neumím nebo si nejsem jistý stačí vytáhnout smártfoun a tam si to najít. Téměř každý den něco hledám v jazykové příručce Ústavu pro jazyk český, protože každý člověk denně naráží na jazykové jevy, které mu nemusí být jasné, není si jistý pravopisem, a podobně. Rozdíl je však v tom, zda si to dohledáte, nebo budete kchůl a máte to na háku.
Nebojte, nebudu tady žehrat nad tím, že už nemluvíme jako za první republiky (kdy k uznání společností a k úspěchu neodmyslitelně patřil kultivovaný projev a vystupování), a že lepší je říkat zdviž nebo částka, protože výtah nebo obnos jsou germanismy, a Němci uvedli svět do Velké války, a proto je to špatné. Stačí však, když otevřu Facebook nebo internetové noviny, a všecko se ve mně začne obracet. Že jsou gramaticky, pravopisně i stylistycky pochybné komentáře pod články - s tím asi nic neuděláme. Ale autoři článků na internetu i v tištěných periodikách by česky umět měli. A seriály s laciným dabingem? Moderátoři, kteří mluví šílenou češtinou? Mám dojem, že největší měrou k úpadku češtiny přispívají právě tato média. V tomto článku se chci věnovat především prznění jazyka nesprávným používáním různých výrazů, a ne pravopisnými či gramatickými chybami.
Začněme pozdravy a osloveními. S těmito se v e-mailech setkávám denně, a často jsou chybné. Za "ahoj" se čárka psát může, ale nemusí. Za ostatními pozdravy se čárka píše, a oslovení se také odděluje čárkou. Př.: Dobrý den, pane Nováku, rád bych Vás pozval... A nezapomínejte že oslovujeme pátým pádem, tedy pane Nováku, ne Dobrý den, pane Novák/pane soudce, apod. A pokud v e-mailu nepíšete "Vážený/milý pane/Honzo", jak by tomu správně mělo být, ale začínáte e-mail "Dobrý den, XY", neopakujte už přání dobrého dne v závěru. A hlavně nikdy nepoužívejte americký kalk"Mějte hezký den". To když slyším, musím "si vzít místo" (což je také děs, tentokrát z němčiny), abych sebou nepraštil o zem.
![photo przneni-cestiny-jakoby-epicky_02_zpswqtmdikz.jpg]()
A když už jsme u těch kalků, ten nejstrašnější, který se šíří jako mor, je "je to o tom/není o to o tom". V pořádku je "Zlatý kolovrat je balada o tom, jak se...". "Není to vo tom, že bych ho neměla ráda..." je peklo, a dotyčný může být jedině rád.
Karma. Instantní karma. U nás se říká třeba boží mlýny. O karmě je řeč, když si hrajete na světové, bezmyšlenkovitě opakujete něco z televize, nebo myslíte průtokový ohřívač vody. Instantní je káva nebo polévka.
V televizi teď dávají reklamu na jeden z těch vaginálních krémů nebo co, a hrdinka říká "když jsem byla těhotná s Eliškou, ..." Napřed jsem myslel, že je to reklama na podporu transgender lidí či adopci stejnopohlavními páry, až pak jsem si uvědomil, že ta kráva má na mysli "když jsem čekala Elišku" (when I was pregnant with...). Vážně? To už dnes ani neumíte říct, že máte naštěkáno v boudě? Vždyť čeština je tak krásná!
Dalším oblíbeným slovíčkem je jakoby. Je to něco jako nové vole, a vklává se do každé věty a mezi každé druhé slovo. Třeba "já jsem jakoby studentka." Tak je nebo není? Jakoby v tomto případu nedává smysl, ani kdyby je použila Schrödingerova kočka. A jako by se stejně jako jako že se většinou píše zvlášť.
Pak tady máme faux amis, neboli falešné přátele, čili slova, která znějí v různých jazycích stejně nebo podobně, ale mají různý význam. Nejznámější je asi polské šukat, což je česky hledat. V Praze jsem si často všiml, že Čechům dělají potíže slovenské výrazy horký, kúriť, chudý nebo ako sa voláš, což znamená hořký, topit, hubený a jak se jmenuješ. Mnohem častěji se ale vyskytují výrazy jako epický nebo organický. Epická je třeba poezie, ne to, že jste se vykalili, a dodnes si pamatuji to, jak jsme měli ve třetí třídě na základce v prvouce tabulku, ve které jsme rozdělovali přírodní látky na organické a anorganické. Organické bylo třeba listí nebo ovoce, anorganický byl porcelán nebo beton. To musí někteří opravdu zdůrazňovat, že nejí kamení? Nebo si snad někdo myslí, že někdo žere sklo?
V posledních několika letech je také oblíbené říkat všemu projekt. Tedy ne nákresu nebo záměru, ale hotové věci. Mně pořád někdo prezentuje projekty. A málem bych zapomněl na kolaboraci! Když někdo ve 40. letech kolaboroval s Němci ( = třeba udával Čechy, kteří nerespektovali utlačovatele z Říše), pověsili jej na lampě pouličního osvětlení. Když dnes kolaboruje třeba Rimowa se Supreme ( = Rimowa zaplatí značce pojmenované podle kuřecích prs za to, že smí svoje kufry potisknout jejich logem, aby to vypadalo nevkusně a přilákalo nové zákazníky), všichni se z toho mohou zbláznit.
Začněme pozdravy a osloveními. S těmito se v e-mailech setkávám denně, a často jsou chybné. Za "ahoj" se čárka psát může, ale nemusí. Za ostatními pozdravy se čárka píše, a oslovení se také odděluje čárkou. Př.: Dobrý den, pane Nováku, rád bych Vás pozval... A nezapomínejte že oslovujeme pátým pádem, tedy pane Nováku, ne Dobrý den, pane Novák/pane soudce, apod. A pokud v e-mailu nepíšete "Vážený/milý pane/Honzo", jak by tomu správně mělo být, ale začínáte e-mail "Dobrý den, XY", neopakujte už přání dobrého dne v závěru. A hlavně nikdy nepoužívejte americký kalk"Mějte hezký den". To když slyším, musím "si vzít místo" (což je také děs, tentokrát z němčiny), abych sebou nepraštil o zem.
A když už jsme u těch kalků, ten nejstrašnější, který se šíří jako mor, je "je to o tom/není o to o tom". V pořádku je "Zlatý kolovrat je balada o tom, jak se...". "Není to vo tom, že bych ho neměla ráda..." je peklo, a dotyčný může být jedině rád.
Karma. Instantní karma. U nás se říká třeba boží mlýny. O karmě je řeč, když si hrajete na světové, bezmyšlenkovitě opakujete něco z televize, nebo myslíte průtokový ohřívač vody. Instantní je káva nebo polévka.
V televizi teď dávají reklamu na jeden z těch vaginálních krémů nebo co, a hrdinka říká "když jsem byla těhotná s Eliškou, ..." Napřed jsem myslel, že je to reklama na podporu transgender lidí či adopci stejnopohlavními páry, až pak jsem si uvědomil, že ta kráva má na mysli "když jsem čekala Elišku" (when I was pregnant with...). Vážně? To už dnes ani neumíte říct, že máte naštěkáno v boudě? Vždyť čeština je tak krásná!
Dalším oblíbeným slovíčkem je jakoby. Je to něco jako nové vole, a vklává se do každé věty a mezi každé druhé slovo. Třeba "já jsem jakoby studentka." Tak je nebo není? Jakoby v tomto případu nedává smysl, ani kdyby je použila Schrödingerova kočka. A jako by se stejně jako jako že se většinou píše zvlášť.
Pak tady máme faux amis, neboli falešné přátele, čili slova, která znějí v různých jazycích stejně nebo podobně, ale mají různý význam. Nejznámější je asi polské šukat, což je česky hledat. V Praze jsem si často všiml, že Čechům dělají potíže slovenské výrazy horký, kúriť, chudý nebo ako sa voláš, což znamená hořký, topit, hubený a jak se jmenuješ. Mnohem častěji se ale vyskytují výrazy jako epický nebo organický. Epická je třeba poezie, ne to, že jste se vykalili, a dodnes si pamatuji to, jak jsme měli ve třetí třídě na základce v prvouce tabulku, ve které jsme rozdělovali přírodní látky na organické a anorganické. Organické bylo třeba listí nebo ovoce, anorganický byl porcelán nebo beton. To musí někteří opravdu zdůrazňovat, že nejí kamení? Nebo si snad někdo myslí, že někdo žere sklo?
V posledních několika letech je také oblíbené říkat všemu projekt. Tedy ne nákresu nebo záměru, ale hotové věci. Mně pořád někdo prezentuje projekty. A málem bych zapomněl na kolaboraci! Když někdo ve 40. letech kolaboroval s Němci ( = třeba udával Čechy, kteří nerespektovali utlačovatele z Říše), pověsili jej na lampě pouličního osvětlení. Když dnes kolaboruje třeba Rimowa se Supreme ( = Rimowa zaplatí značce pojmenované podle kuřecích prs za to, že smí svoje kufry potisknout jejich logem, aby to vypadalo nevkusně a přilákalo nové zákazníky), všichni se z toho mohou zbláznit.
Skloňování osobních zájmen. Viděl jsem jí. Co jsi jí viděl? Chápu, že v Praze se mluví dlouze, ale ne, je tam krátké "i". Mi to vadí. Proboha. Vždyť to vypadá i zní hrozně! Krátké tvary zájmen nemohou stát na začátku věty. A to jsem vždycky myslel, že skloňování zájmen je jednou ze základních dovedností, které se člověk učí jako dítě od rodičů...
Vždycky, když slyším nějakou moderátorku říct "cééé céééé áááááááááá", mám chuť ji praštit mikrofonem. Zkratky jsou tu od toho, abyste nemuseli vypisovat celá slova, ne abyste do svého mluveného projevu přidávali další prvky, abyste zněli ještě hloupěji. To stejné platí pro atd., apod., atd.
Vždycky, když slyším nějakou moderátorku říct "cééé céééé áááááááááá", mám chuť ji praštit mikrofonem. Zkratky jsou tu od toho, abyste nemuseli vypisovat celá slova, ne abyste do svého mluveného projevu přidávali další prvky, abyste zněli ještě hloupěji. To stejné platí pro atd., apod., atd.
Pokud neumíte používat cizí slova, nerozumíte jejich výrazu a neumíte je správně vyslovit, nepoužívejte jich. Většinou mají odpovídající český výraz. Klasika je [foajé] namísto faux pas (francouzsky je to [fo pa], ne fóóó páááá) či prznění názvů jídel, viz pořad Prostřeno!, který se škodolibou radostí sleduji. Jistě znáte slovutný šisake nebo chesekhakhe či čízký dort, bez kterého by se meníčko v Prostřenu snad ani neobešlo, možná také husí játru fujagra, kajbátu, mufínyči desert tiramisa, který se teprve v šestém pádu skloňuje na tiramisu. A vzpomínáte na to, jak všichni pekli čupčáky? Já bohužel ano.
Jistě často slýcháte nejoptimálnější a nejideálnější. Ideální i optimální jsou superlativa, ta už se dále stupňovat nedají. Zvláštní ovšem je, že si můžete stáhnout třeba nejaktuálnější verzi programu.
Jistě často slýcháte nejoptimálnější a nejideálnější. Ideální i optimální jsou superlativa, ta už se dále stupňovat nedají. Zvláštní ovšem je, že si můžete stáhnout třeba nejaktuálnější verzi programu.
Častou hrůzou je také nadměrné užívání určitých členů. A "holčina".
Často slýchám spojení jako Chanel parfém, Billa Obchod, Adidas tenisky, tonka fazole a další chybné překlady. Správně je to parfém Chanel, obchod Billa, tenisky Adidas, fazole tonka, protože na prvním místě je v češtině podstatné jméno, a pak jméno vlastní. Neříkáte přece moje Jana máma, ale máma Jana, ne? Je skvělé, umět anglicky, a pořád klikat na odkazy na Facebooku, že jo? Ale zapomínat přitom na to, že ten jazyk je odlišný od našeho, a že má jinou gramatiku, je smutné.
To mně připomíná memy a jejich děsivě doslovné překlady do češtiny, respektive používání těchto chybně přeložených frází jinde. A nedělá to Překladač Google (zvaný Google překladač), ale lidé, i absolventi vysokých škol. Např.:
Jeď na Ukrajinu, řekli. Bude to sranda, řekli.
Já hejtující turisty v debilních čepicích ze suvenýr šopu (fotka turistů v čepicích, kterým se vysmívám). Taky já (fotka mě v té stejné čepici).
Toto není čeština!
To mně připomíná memy a jejich děsivě doslovné překlady do češtiny, respektive používání těchto chybně přeložených frází jinde. A nedělá to Překladač Google (zvaný Google překladač), ale lidé, i absolventi vysokých škol. Např.:
Jeď na Ukrajinu, řekli. Bude to sranda, řekli.
Já hejtující turisty v debilních čepicích ze suvenýr šopu (fotka turistů v čepicích, kterým se vysmívám). Taky já (fotka mě v té stejné čepici).
Toto není čeština!
A také reklama na Fofolu s tím postiženým psem. Tam se špatným překladem vtip vytratil úplně, a kdo ten internetový mem nikdy neviděl, to stejně nepochopí.
Jako autor blogu o módě, čtenář stejně zaměřených časopisů a milovník dobrého jídla trpím, když si čtu tiskové zprávy a články, ve kterých se to hemží věcmi jako loafers, mintové peplum, basic kousky, v restauracích pak mousse či podle mě jeden z největších češtinářských podivností filé/filet. Nebo jak to "posunuli na další level" v časopisech typu Apetit, a udělali z toho čatní, kiš, mús a další ohavnosti. Řekněme, že je to jazykový vývoj, ale já jsem chutney, quiche i mousse poznal ještě předtím, než o tom napsali v Apetitu, a na ty fonetické přepisy si asi nezvyknu.
Některé výrazy jsem však nucen používat, protože kdybych napsal, že jsem si koupil střevíce nebo montgomerák, lidé zvyklí na loafers a duffle coat, které se u nás z pro mě nepochopitelného důvodu začaly používat, by asi netušili, o čem je řeč. Vlastně to pochopitelné je. Píše kdekdo, a neumí ani překládat, ani nezná správné české výrazy pro dané věci, tak tam dá to, o čem si myslí, že zní jako že dobře.
A tím se dostáváme zpátky k tomu, že redaktoři a moderátoři by se měli umět vyjadřovat česky. V oblasti módy je to mor. Camouflage vzor. Navy oblek. Velvetové loafers. To vše se dá říct česky, a maskovací vzor, tmavě modrý oblek nebo sametové mokasíny/střevíce přece nezní ani zvláštně, ani zastarale. Připadáte si víc kchůl, když máte na nohou loafers s camouflage vzorem?
Na druhou stranu, takový trench coat český ekvivalent nemá, protože označuje určitý střih kabátu, který přišel z Velké Británie, a třeba boat shoes - nemáme moře, takže výrazy pro všecko oblečení a vybavení v češtině chybí. A norfolk nebo chesterfield tady byly už za první republiky.
A co teprve všichni ti módní editoři? Dodnes to nechápu. Editor je přece něco jiného než redaktor... Když potkám mejkapártistku, vždycky mě to pobaví. Já nevím, ale vám zní kchůl, když někdo řekne, že je artistka? Jako že žije v maringotce a jezdí v manéži na poníkovi? Ne, je to maskérka.
A tím se dostáváme zpátky k tomu, že redaktoři a moderátoři by se měli umět vyjadřovat česky. V oblasti módy je to mor. Camouflage vzor. Navy oblek. Velvetové loafers. To vše se dá říct česky, a maskovací vzor, tmavě modrý oblek nebo sametové mokasíny/střevíce přece nezní ani zvláštně, ani zastarale. Připadáte si víc kchůl, když máte na nohou loafers s camouflage vzorem?
Na druhou stranu, takový trench coat český ekvivalent nemá, protože označuje určitý střih kabátu, který přišel z Velké Británie, a třeba boat shoes - nemáme moře, takže výrazy pro všecko oblečení a vybavení v češtině chybí. A norfolk nebo chesterfield tady byly už za první republiky.
A co teprve všichni ti módní editoři? Dodnes to nechápu. Editor je přece něco jiného než redaktor... Když potkám mejkapártistku, vždycky mě to pobaví. Já nevím, ale vám zní kchůl, když někdo řekne, že je artistka? Jako že žije v maringotce a jezdí v manéži na poníkovi? Ne, je to maskérka.
Pokud neumíte vyslovit cizí slova, raději je nepoužívejte, zeptejte se, najděte si to. Nikdo netvrdí, že musíte vše umět a vědět, ale tolik oblíbená ignorace a chybná výslovnost působí hloupě. Skoro každý dnes máme chytrý telefon s připojením k internetu, tak si otevřete stránku Forvo, kde najdete výslovnost úplně všeho. Vzpomínáte na to, jak jsem si nemohl koupit parfém, protože prodavačka nevěděla, jak se správně jmenuje?
Pak je tady ale pointa, pro mě nevysvětlitelný úkaz v češtině. Prý se to má vyslovovat "poenta", jak už mě pár chytráků upozornilo. Jenže to vůbec neodpovídá původní francouzské výslovnosti. Máme tedy nějaké cizí slovo, které jsme počeštili, a pak mu vymysleli novou, jinou, a jako že francouzskou výslovnost. :D Zlatý krepdešín! Apartmá nikomu nevadí?
V poslední době jsou oblíbené také eufemismy. Vlastně s nimi začal prý už Hitler, když začal rasově a politicky nevhodné osoby svážet ne do vyhlazovacích, ale do koncentračních táborů. Tomu slovu tehdejší Němec asi běžně nerozuměl, a nezní to vůbec děsuplně. Dnes se můžeme setkat s tím, že někdo provozuje pole dance, busking nebo parkour, protože tanec u tyče dělají jen děvky, na ulici hrají či kejklí jen žebráci, a asi se nikomu nebudete chlubit tím, že rádi skáčete na zeď a na čerstvě natřené fasádě cizí nemovitosti obtiskujete podrážky svých špinavých bot - to by znělo příliš explicitně.¨
Ono je to jako v gastronomii. Lůza jí zapečené těstoviny s kuřecím prsem a omáčkou, zatímco Pohlreich připravuje gratinovanou pastu se supreme a sosem. Vulgus przní pravopis a jí filé, zatímco labužník przní výslovnost a jí [filet], přičemž význam tohoto slova je naprosto stejný - plátek ryby.
Tak co? Používáte něco z toho? Dbáte na to, jak mluvíte, píšete, jak se vyjadřujete? Nebo jste nad dnešním světem zlomili hůl a píšete a mluvíte jako prasata, protože vaši kamarádi z facebookové skupiny pro sneakerheads a kolegové ze stártapu mluvící směsicí angličtiny vám rozumí?
Pak je tady ale pointa, pro mě nevysvětlitelný úkaz v češtině. Prý se to má vyslovovat "poenta", jak už mě pár chytráků upozornilo. Jenže to vůbec neodpovídá původní francouzské výslovnosti. Máme tedy nějaké cizí slovo, které jsme počeštili, a pak mu vymysleli novou, jinou, a jako že francouzskou výslovnost. :D Zlatý krepdešín! Apartmá nikomu nevadí?
V poslední době jsou oblíbené také eufemismy. Vlastně s nimi začal prý už Hitler, když začal rasově a politicky nevhodné osoby svážet ne do vyhlazovacích, ale do koncentračních táborů. Tomu slovu tehdejší Němec asi běžně nerozuměl, a nezní to vůbec děsuplně. Dnes se můžeme setkat s tím, že někdo provozuje pole dance, busking nebo parkour, protože tanec u tyče dělají jen děvky, na ulici hrají či kejklí jen žebráci, a asi se nikomu nebudete chlubit tím, že rádi skáčete na zeď a na čerstvě natřené fasádě cizí nemovitosti obtiskujete podrážky svých špinavých bot - to by znělo příliš explicitně.¨
Ono je to jako v gastronomii. Lůza jí zapečené těstoviny s kuřecím prsem a omáčkou, zatímco Pohlreich připravuje gratinovanou pastu se supreme a sosem. Vulgus przní pravopis a jí filé, zatímco labužník przní výslovnost a jí [filet], přičemž význam tohoto slova je naprosto stejný - plátek ryby.
Tak co? Používáte něco z toho? Dbáte na to, jak mluvíte, píšete, jak se vyjadřujete? Nebo jste nad dnešním světem zlomili hůl a píšete a mluvíte jako prasata, protože vaši kamarádi z facebookové skupiny pro sneakerheads a kolegové ze stártapu mluvící směsicí angličtiny vám rozumí?