Na lanýžovou restauraci La Truffe jsem slyšel samá výborná doporučení a moje kamarádka Edita na ni stále pěje ódy. A když jsem pak z newsletteru Lime & Tonic zjistil, že mezi další nejen gastronomické zážitky nově přibylo lanýžové degustační menu právě v La Truffe, řekl jsem si, že je to osud, a že tam konečně musím zajít.
Zrovna ve chvíli, kdy jsem se oblékal k večeři začalo hrozně pršet, cestou do restaurace kamarádce upadly obě podrážky z podpatků a u Staromáku se spustil déšť jako z amerického filmu - z ničeho nic začalo lít jako z konve, takže jsme zmokli ještě než jsme stačili roztáhnout deštníky a do toho bylo hrozné vedro a dusno...
K očekávání příjemného zážitku přispěla už milá paní hned v recepci, moje oblíbená písnička od Mireille Mathieu, která hrála zrovna když jsme usedali ke stolu a francouzský číšník, ze kterého čišela radost z práce, kterou očividně dělá s láskou. Restaurace sídlí ve starobylém domě a interiér je členěn do útulných zákoutí tak, že si můžete v polosoukromí nerušeně povídat a ostatní hosty v podstatě ani nevidíte. Tedy pokud zrovna nenatahujete krk, abyste se nenápadně snažili podívat, co za dobroty se podávají u stolu opodál :) Vlastně jsme měli celou dobu pocit, že jsme v odděleném salónku, kde nás diskrétně obsluhuje náš pozorný číšník.
Úvodem nám představil menu, které nás mělo čekat a nabídl nám aperitiv - vybrali jsme si svěží šumivé víno, které vyrábí v Rakousku přímo pro restauraci La Truffe. Hned vzápětí nám jako amuse bouche přinesl terinku z kachních foie gras s plátkem lanýže. Jako předkrm následovala studená velouté z hrášku s lanýži zakápnutá lanýžovým olejem. Ani jsem si neuvědomil, že menu se oproti tomu na stránkách Lime & Tonic mírně lišilo, protože každý chod ve své delikátní chuti překonával ten předchozí. Jen je mi teď zpětně trochu líto, že jsem neochutnal velouté z kaštanů.
Ale teplý překrm mi to bohatě vynahradil - delikátní brambora se strouhanými lanýži a lanýžovým krémem je mým favoritem celého menu. Další změnou v menu byl další chod. Namísto sorbetu z růžového frizzante nám náš pozorný číšník naservíroval lanýžovou zmrzlinu, která byla naprosto úžasná a kdybych měl možnost, asi bych jí stejně dal přednost před sorbetem z frizzante.
Na hlavní chod jsem se těšil. Tournedos à la Rossini, steak z hovězí svíčkové s plátkem foie gras zasypaný lanýži s bramborovým pyré a omáčkou demi-glace z portského, ochucenou lanýži. Maso se rozplývalo na jazyku a ta kombinace, kterou prý vytvořil slavný Auguste Escoffier pro italského skladatele Rossiniho je božská! Všechna jídla byla velmi jemně dochucena, takže jsme krásně cítili chuť lanýžů, které však ostatní složky pokrmu nepřebíjely, ale byly v dokonalé harmonii.
Jako desert jsem si dal Moelleux au chocolat, můj nejoblíbenější francouzský moučník; čokoládový dortík s křupavou krustou a tekutým vnitřkem. Uvnitř byly ještě maliny a byl podáván s kopečkem vanilkové zmrzliny. Ach! Můj doprovod si z nabídky desertů, která se neustále mění, vybral citronový dortík s pusinkami a čerstvým ovocem. Ke kávě se podávaly pralinky, jak bývá v dobrých restauracích zvykem.
Myslím, že za zmínku stojí ještě to, že degustační vzorek vína před tím, než vám číšník vlastně nalije, je asi 1 deci :) A vůbec ty jejich "sklenky vína" jsou velmi velkorysé porce. Nebrali jsme si celou láhev, protože jsme si na doporučení našeho číšníka a sommeliéra dali napřed bílé a já jsem dál pokračoval červeným, zatímco moje kamarádka zůstala u Sauvignonu. A jak jsem se díval do vinného lístku, mají i příznivé ceny šampaňského.
Když to tak shrnu, La Truffe je ukázkou toho, jak by měla pořádná restaurace vypadat: vynikající kuchyně, pozorná obsluha... už se těším na další návštěvu :) A co se Lime & Tonic týče, reservace je velice jednoduchá a nejvíce se mi líbí, že personál restaurace hned ví, kdo jste a není nutné jim dávat žádný kód nebo vytištěný voucher. Komunikaci svého webu s restaurací mají zmáknutou na výbornou a vy se nemusíte o nic starat.
Tento příjemný večer jsme zakončili v Bugsy's, kde jinde. Na podporu trávení jsem si dal jejich nepřekonatelnou Bloody Mary (lepší než tam jsem nikdy nikde nepil!), pak několik svých oblíbených cocktailů, poté jsem si nechal od barmana namíchat dva cocktaily dle své chuti na jeho doporučení a které ani nejsou v lístku, a na závěr jsem si vrátil ke svojí oblíbené Bloody Mary. Mezitím už přestalo pršet a jen jsem si říkal, jak krásný to byl večer :)
P.S. Na sobě mám sako D&G, košili JOOP, kravatu Pierre Cardin a kapesníček z Le Premier v Pánské pasáži, který jste mohli vidět už v kombinaci se zeleným sakem.
P.S. Na sobě mám sako D&G, košili JOOP, kravatu Pierre Cardin a kapesníček z Le Premier v Pánské pasáži, který jste mohli vidět už v kombinaci se zeleným sakem.