Vzpomínám na to, jak moji rodiče fotili na film, když jsem byl malý. Jak jsem napjatě čekal, až vyfotí všechny snímky, jak jej dají vyvolat a až přinesou hotové fotky a budeme si je moci konečně prohlédnout. Mám pocit, že s příchodem digitálních foťáků už skutečné papírové fotky moc nevidíte. Každý má foťák v mobilu a fotí kdejakou kravinu. Třeba nudné mraky nad Prahou, které jako zázrakem přestanou být nudnými, když je proženete instagramem a ihned je sdílíte na facebooku. Jakmile nasbíráte určitý počet lajků, zmizí fotka v historii a vy můžete fotit kelímek ze Starbucks nebo sdílet rozmazanou fotku kamaráda, jak dělá nějakou blbost při čekání na noční tramvaj.
Ale máte třeba nějaké hezké fotky s kamarády, s rodinou, portrét sebe sama nebo třeba fotky z dovolené nebo nějakého výletu? Nebo vám stačí hloupá fotka nohou na lehátku či bikini bridge, na kterou si za nějakou ani nevzpomenete a jen vám v tu chvíli udělalo dobře, že vám nějaká facebooková přítelkyně (kterou vlastně neznáte) fotku okomentovala slovy "závidím ti jak jsi hubená"?
Nemám nic proti instagramu (také jej občas používám) nebo sdílení fotek na sociálních sítích, ale připadá mi to tak strašně pomíjivé! Něco vyfotíte, sdílíte a za pár let vám nic nezbude. Fotíte jen abyste něco sdíleli a sbírali lajky, ne proto, že by fotka byla nějak zajímavá nebo že byste si ji chtěli uchovat jako vzpomínku.
Nemám nic proti instagramu (také jej občas používám) nebo sdílení fotek na sociálních sítích, ale připadá mi to tak strašně pomíjivé! Něco vyfotíte, sdílíte a za pár let vám nic nezbude. Fotíte jen abyste něco sdíleli a sbírali lajky, ne proto, že by fotka byla nějak zajímavá nebo že byste si ji chtěli uchovat jako vzpomínku.
Bylo mi líto, že poslední skutečné papírové fotky, které mám v albu, jsou více než deset let staré. Sice si fotky v počítači třídím do složek a ty nejoblíbenější si nechávám vytisknout a pak si je dám do rámečku a vystavím. Někdy si je prohlížím ve svém laptopu a vzpomínám... Chtěl jsem nějaké album, do kterého bych si skutečné, vytištěné fotky vkládal, ale asi už jsou přežitek, protože žádná hezká nenajdete. Tak jsem si říkal, proč nezkusit fotoknihu? Přece jen jsou o něco modernější než fotoalba a vše můžete udělat z pohodlí domova.
Rozhodil jsem sítě a kamarádka mi doporučila fotoknihy Bontia. Stáhl jsem si jejich program na vytvoření fotoknihy, kde jsem si zvolil formát, počet stran a pak už jen vkládal fotky, dělal z nich koláže, vkládal texty, popisky, nadpisy... Můžete si vše uspořádat podle vlastních představ. Ten program je geniální! Dlouho jsem si s tím hrál, protože program nabízí spoustu možností, mimo jiné třeba pravítko, takže když budete chtít, fotky budou vždy přesně uprostřed strany a vše bude na stránce rovnoměrně rozloženo. A také vám to hned řekne, že fotka je příliš malá na to, aby mohla být vytištěna kvalitně. Pak přímo přes program dokončíte objednávku a po pár dnech vám přijde fotokniha - skutečná kniha s vašimi fotografiemi a texty. A vypadá tak krásně :)
Co vy a fotky? Máte nějaké album? Nebo fotoknihu? Nebo máte fotky jen v elektronické podobě v počítači?
Co vy a fotky? Máte nějaké album? Nebo fotoknihu? Nebo máte fotky jen v elektronické podobě v počítači?