Are you the publisher? Claim or contact us about this channel


Embed this content in your HTML

Search

Report adult content:

click to rate:

Account: (login)

More Channels


Channel Catalog


older | 1 | .... | 15 | 16 | (Page 17) | 18 | 19 | .... | 22 | newer

    0 0


     photo peacoat-blazek-rukavice-engelmuller_01_zpsfcjziawb.jpg

     photo peacoat-blazek-rukavice-engelmuller_02_zpstck8asa4.jpg

     photo peacoat-blazek-rukavice-engelmuller_03_zpsdwhqbepx.jpg

     photo peacoat-blazek-rukavice-engelmuller_04_zpsujldlbzo.jpg

     photo peacoat-blazek-rukavice-engelmuller_05_zpsuhlu3nis.jpg

     photo peacoat-blazek-rukavice-engelmuller_06_zpsqdg9ebwa.jpg

     photo peacoat-blazek-rukavice-engelmuller_07_zpsli4fy08t.jpg

    Jak jsem se vrátil z Francie, začal jsem dělat čistku šatníku, protože mám příliš mnoho věcí, z nichž spoustu ani nenosím. Něco už jsem rozdal, pytel oblečení jsem věnoval charitě, a chci si nechat spíše kvalitní kousky, které se dají vzájemně dobře kombinovat. Béžová či hnědá a modrá jsou moje oblíbená barevná kombinace - je to taková klasika, kterou nemůžete nic zkazit. 

    Kabát mám od Blažka a je to ideální kousek na jaro nebo podzim - nemá totiž podšívku, je to jen silná, ale měkká vlněná látka. K němu jsem si vzal kalhoty Calvin Klein, šálu Gant, rámové polobotky F. L. Popper a Happy Socks z Urbanluxu. Náramky z pravých jaspisů a tygřího oka jsou od české firmy Lavaliere.

    Rukavice jsou mým novým přírůstkem od (staro)nové české firmy Engelmüller, která dělá nádherné, luxusní, a do detailů propracované rukavice. Tyto jsou z broušené telecí kůže, celé ručně šité s podšívkou z kašmíru, a na zápěstí se zapínají pomocí knoflíčku, což je něco, co jsem už dlouho sháněl, protože rukavice se zapínáním dnes již skoro nikdo nedělá. No nejsou nádherné? :)

    0 0


     photo kozesinov-limec-hneda-liska_01_zpsgjkneog7.jpg

     photo kozesinov-limec-hneda-liska_02_zpskovdczs2.jpg

     photo kozesinov-limec-hneda-liska_03_zps0qhynnlu.jpg

     photo kozesinov-limec-hneda-liska_04_zpsmjtqplxc.jpg

     photo kozesinov-limec-hneda-liska_05_zpswgfycoum.jpg

     photo kozesinov-limec-hneda-liska_06_zpsmj52tlj1.jpg

     photo kozesinov-limec-hneda-liska_07_zpsp5dkab7u.jpg

     photo kozesinov-limec-hneda-liska_08_zpsavhcae66.jpg

     photo kozesinov-limec-hneda-liska_09_zpsmqov5gy4.jpg

     photo kozesinov-limec-hneda-liska_10_zpshxxsokw0.jpg

    Už dlouho jsem ve vetešnictvích, bazarech a starožitnictvích sháněl podobnou kožešinu z polární lišky, která by mě pak hřála kolem krku, a která by mně připomínala staré časy a jejich zmizelou eleganci a absenci kreténismu odpůrců kožešin. Teprve nedávno jsem přesně tu pravou a ve výborném stavu objevil na Ebay. A prodejce k ní přidal ještě tuto hnědou, u které je kožešina již v o něco horším (ale stále velmi dobrém) stavu.

    Tímto bych chtěl zároveň vyřídit všem odpůrcům kožešiny, že tento límec je velice starý, a pokud chcete někomu vyčítat smrt této lišky, jděte za vaší babičkou nebo prababičkou, a rozbijte jí hubu za to, že si v mládí koupila jednu lišku, kterou pak poslala dál, takže z ní i po tolika letech může mít někdo radost. Pak si spočítejte, kolik sníte masa, kolik kvůli tomu zemřelo zvířat, která trpěla v úplně stejných podmínkách jako kožešinová zvířata (i když myslím, že tato liška zažila mnohem lepší časy, a pravděpodobně byla ulovena v přírodě) a popřemýšlejte nad tím, jak dlouho jste z toho KFC kýblu stehýnek z několika mrtvých kuřat měli užitek vy (= čas konzumace - čas defekace), a jaký užitek má už několik lidí z této kožešiny. Pak si dejte pořádně přes držku: poprvé za babičku, a podruhé za to, jací jste idioti a pokrytci.

    Abych nepůsobil dojmem první republiky, vzal jsem si lišku k ležernímu oblečení - na sobě mám džíny Cheap Monday, kabát Calvin Klein, kvalitní kožené rukavice Engelmüller se zapínáním na knoflík, ponožky z Ponožkovic, náramek české firmy Lavaliere a z pravého tygřího oka a polobotky, rovněž české firmy F. L. Popper.

    0 0


     photo st-dupont-paris-saint-germain_01_zpsrb81dt6h.jpg

     photo st-dupont-paris-saint-germain_02_zpsjyq5gqj3.jpg

     photo st-dupont-paris-saint-germain_03_zpsdcafxxoa.jpg


    S. T. Dupont je známý výrobou luxusních zapalovačů, zlatých tužek a doplňků pro muže, ale také parfémy. 
    S. T. Dupont Paris Saint-Germain Eau des Princes Intense má být sportovní vůní, což mně zní jako něco, co bych nechtěl, ale samotný parfém voní překvapivě a velice příjemně! A protože už jsem kdysi měl parfém z dílny S. T. Dupont, dal jsem šanci i tomuto.


    S. T. Dupont Paris Saint-Germain Eau des Princes Intense je elegantní, dřevito-kořeněnou vůní, která je nadčasová, francouzsky chic a ztělesňuje pařížské umění žít. Její název připomíná fotbalovou atmosféru na pařížském fotbalovém stadionu Parc des Princes. Podle mého názoru je to nejmodernější z vůní S. T. Dupont a vytvořil ji Fabrice Pellegrin ze společnosti Firmenich.

    Vůně se otevírá kořeněným černým pepřem v kombinaci s aromatickým bergamotem a svěžím zeleným jablkem Granny Smith. Srdce parfému ukrývá levanduli snoubící se s jemným muškátovým oříškem a zelenými nóty šalvěje. Po několika hodinách nošení vám zůstane přitažlivá stopa pryskyřičných tónů cistu s dřevitým cedrem a santalovým dřevem, které dodávají vůni na smyslnosti.

    Celkově hodnotím S. T. Dupont Paris Saint-Germain Eau des Princes Intense jako velice moderní a mužnou vůni, kterou ocení ti, kteří mají rádi svěží a zároveň kořeněné parfémy. Vhodná na léto, ale díky dřevitě kořeněné složce je velice příjemná i v chladnějších obdobích, kdy "zahřeje" :)

    0 0


     photo Fantasticka-zvirata_01_zpsc54qy6mw.jpg

    Když mně bylo jedenáct, přečetl jsem Harryho Pottera a kámen mudrců a všechny další díly, které tehdy byly, a příběhy Harryho Pottera jsem si zamiloval. Všechny knihy od J. K. Rowlingové jsem přečetl několikrát (a na další díly napjatě čekal), s kamarády jsme si vyráběli dopisy psané zeleným inkoustem, kouzelnické hůlky, vařili jsme mnoholičný lektvar, stále ještě mám schovaný famfrpálový hábit, a také jsem sbíral fotky s podpisy herců. 

    Takže jsem se zaradoval, když do kin konečně přišel film Fantastická zvířata a kde je najít. Zároveň jsem měl hrůzu z očekávání toho, jaké to bude. Eddie Redmayne, který hraje hlavní roli prostě vypadá jako třídní otloukánek, kterého všichni šikanují a při pohledu na něj máte nutkání mu nabídnout rameno, aby se na něm vyplakal, a přitom jej útěšně poklepávat po zádech. Nebude ten film příliš akční? Příliš americký? Budu se mně jako fanouškovi knih o Harrym Potterovi líbit? Varování: v článku prozrazuji děj filmu.

     photo Fantasticka-zvirata_02_zps56srhqtt.jpg

    Pro ty, kteří jste Harryho Pottera nečetli, Mlok Scamander je slavný magizoolog (odborník na kouzelné tvory) a autor slavné příručky Fantastická zvířata a kde je najít, kde popsal všechna známá kouzelná zvířata. Film začíná útoky a útěkem černokněžníka Gellerta Grindelwalda, kterého vidíme jen zezadu, pak se na plátně prolínají články z kouzelnických novin. Pak se kamera přesune do New York City, kde vidíme zničené domy a ulici a něco, co se velkou rychlostí pohybuje pod zemí a dále ničí.

     photo Fantasticka-zvirata_03_zpsvpcihji5.jpg

    Příběh se odehrává během dvou dní asi v listopadu 1926 v New York City, kam Mlok Scamander přijíždí, aby zde vypustil bouřňáka, jednoho ze tvorů, které veze ve svém kufru (jehož vnitřek je kouzlem zvětšený, jako třeba truhla Alastora Moodyho nebo Hermionina kabelka v sedmém dílu), a kterého chce vypustit v jeho přirozeném prostředí - Arizonské poušti. 

    Na ulici se zastaví u skupiny Nových Salemistů, spolku, který se "nečarům" (americký výraz pro mudly) snaží říct, že existují kouzelníci a čarodějky. Přitom mu z kufru uprchne hrabák, kterého přitahuje vše třpytivé, a uteče do banky. Tam se Mlok seznámí s nečarem Jacobem Kowalskim, který tam přišel neúspěšně žádat o půjčku k otevření pekařství, a který je svědkem líhnutí okamijího vejce.

     photo Fantasticka-zvirata_04_zpsuhm7abes.jpg

    Poté, co jim podaří chytit hrabáka, chce Mlok Kowalskému vymazat paměť, ten ale uteče. Celou dobu je pozorovala Porpentina Goldsteinová (Mlokova budoucí žena, jak víme z knihy Fantastická zvířata), bývalá bystrozorka, která Mloka přemístí do Kouzelnického kongresu USA (KOKUSA, obdoba britského ministerstva kouzel), aby jej zatkla za porušení Mezinárodního zákoníku o utajení kouzel. Bystrozor Graves chce vidět obsah Mlokova kufru. Ten však po jeho otevření zjistí, že si jej s nečarem Jacobem vyměnili.

    Dozvídáme se, že Mary Lou, která vede Nové Salemisty, vlastní sirotčinec, a jednoho z jejich adoptivních synů Credence pravidelně vyhledává bystrozor Graves a chce po něm, aby v NYC našel dítě, které posedl obscurus, protože to tak viděl v nějaké věštbě.

    Mezitím se u Jacoba kufr sám od sebe otevře a několik tvorů (třeba rotulice, hrboun, okamie a polovid) uteče ven a nadělá přitom spoustu škody. Hrboun Jacoba pokouše a v tu chvíli do jeho rozbořeného bytu dorazí Mlok s (Porpen)Tinou a ta je vezme k sobě domů a nabídne jim nocleh. Tam se seznámí s její sestrou Queenie, která ovládá nitrozpyt a pomocí kouzel jim uvaří večeři.


     photo Fantasticka-zvirata_05_zpsczitp3nj.jpg

     photo Fantasticka-zvirata_13_zpszyucx1wf.jpg

     photo Fantasticka-zvirata_12a_zpsbswek3ri.jpg

    Mlok vezme Jacoba do svého kouzelného kufru a ukáže mu kouzelné tvory, které v něm ukrývá a zjistí, že unikl také třaskavec, kterého se vydají hledat do zoo v Central parku, a že opět unikl hrabák, kterého po krátké potyčce chytí v klenotnictví. Tina si všimne, že utekli, a najde je v parku právě ve chvíli, kdy vlezli do kufru, a kufr zamkne a odnese do KOKUSA. Americká prezidentka kouzelnické komunity Picqueryová a bystrozor Graves kufr zabaví a všechny tři zatknou.

     photo Fantasticka-zvirata_08_zpsqft5aiaf.jpg

     photo Fantasticka-zvirata_09_zpsqi3wgzea.jpg

    Graves Mloka vyslýchá kvůli přítomnosti obscura, kouřové mlhoviny v jeho kufru. Obscurus je nekontrolovatelná kouzelnická síla, která vzniká potlačováním kouzelnických schopností a posedá děti (= obskuriál), které pak ve věku desíti let zemřou, protože obscurus déle nepřežívá. Mlok jej získal od nějaké súdánské dívky a Graves hledá takové dítě v NYC, protože je podezřívá z ničení města, vyvolávání nepokojů a vraždy nečara senátora Shawa. Graves Mloka a Porpentinu odsoudí k smrti za velezradu, protože myslí, že obscura vypustil on, aby vyvolal válku a vraždění mezi kouzelníky a nečary. Její sestra Queenie to díky nitrozpytu zjistí, Mlokovi, Jacobovi i Porpentině se podaří utéct, a Queenie je v Mlokově kufru propašuje ven. 

     photo Fantasticka-zvirata_10_zpssrd8aqej.jpg

    Mezitím vidíme opět Mary Lou a sirotčinec a její nevlastní děti Credence a Modesty. Credence najde pod Modestinou postelí kouzelnou hůlku a zjišťujeme, že Mary Lou zřejmě adoptuje děti kouzelníků, které pak týrá, protože kouzla a čáry nenávidí. Mary Lou chce Credence potrestat a v tu chvíli se začne projevovat Credencův obscurus a adoptivní matku zabije. Graves Credence opět navštíví a přesvědčuje jej, aby rychle našel Modesty, protože ten obskuriál je podle něj ona. 

     photo Fantasticka-zvirata_11_zps4afsbn7y.jpg

     photo Fantasticka-zvirata_14_zpsln0xmwiw.jpg

    Mlok s Porpentinou, Queenie a Jacobem jdou do nočního baru za skřetem Gnarlackem, který by je měl za úplatu dovést ke zbývajícím zvířatům uprchlým z Mlokova kufru. Pošle je do Macy's, kde napřed spatří Dougalíka, polovida, který se stará o okamii, která se zvětšuje či zmenšuje podle prostoru, ve kterém se nachází, a na půdě obchodního domu nabyla obrovských rozměrů. Trikem ji nalákají, aby se zmenšila a vlezla do čajové konvice a tím pádem chytí dvě zbývající kouzelná zvířata. 

    Graves se s Credencem vydá do domu, kde žila Modestina rodina, a najde vystrašenou Modesty, která se před Gravesem ukrývá. Graves Credencovi s pohrdáním říká, že je zoufalý moták (= člověk kouzelnické původu, který však neumí kouzlit; jako třeba Hagrid nebo bradavický školník Filch), kterému už není pomoci, a vlastně jej jen využíval k tomu, aby nalezl obskuriála. V Credencovi se tak probudí jeho obscurus kterým je posedlý a my zjistíme, že to byl celou dobu on a ne Modesty (a to on zabil senátora), a v obskuriální podobě se vydá ničit new yorské ulice. Mlok, který obscury teprve začal zkoumat, chce Credence najít, aby jej ochránil před Bystrozory, kteří pravděpodobně neví, čemu čelí, a mohli by jej zabít.

     photo Fantasticka-zvirata_15_zpsns7n6hcn.jpg

    Nakonec jej najde v metru, ale postupně dorazí Graves a Porpentina, a Credence se stále mění z lidské podoby na obscurus a zpátky. Když dorazí prezidentka Picqueryová a bystrozorové, obskuriála Credence i přes protest Mloka, Porpentiny i Gravese zabijí. Graves Picqueryové vyčte její posedlost utajováním před nečary, a že zákon o utajení je špatný, a že chrání jen nečary, a ne kouzelníky, kteří se musí potupně ukrývat. Picqueryová vyzve Gravese, aby se vzdal, on svede boj s bystrozory, a zastaví jej až Mlok, který na něj použije tvora střemhlavé zlo, díky kterému už unikl z KOKUSA. Pak na Gravese použije zaklínadlo Revelio a zjistí, že Graves je ve skutečnosti Gellert Grindelwald, nejobávanější černokněžník světa (který stál za útoky na začátku filmu). Z toho vyplývá, že obskuriála hledal jen proto, aby jej ovládl a mohl svést válku s nečary/mudly, aby ovládl svět a kouzelníci se nemuseli nadále skrývat. 

     photo Fantasticka-zvirata_17_zpscksgsz1a.jpg

    Prezidentka Picqueryová se Mlokovi omluví a děsí se toho, co teď bude, protože kouzelnická komunita byla odhalena. Mlok z kufru vyvede ptáka Bouřňáka, kterého chtěl vypustit v Arizoně, a který dovede vyvolat bouři - k tomu mu Mlok dá lahvičku jedu, který způsobuje zapomnění. Nečarové tak zmoknou a díky tomu vše zapomenou. Nakonec musí přeci jen vymazat paměť i Jacobovi. Přijde loučení Jacoba a Queenie a Mloka a Porpentiny, které je poněkud zdlouhavé, ale pak přijde ještě konec a dozvíme se, jak to dopadlo s nečarem Jacobem, kterému vymazali paměť. Ale na to se podívejte sami :)

     photo Fantasticka-zvirata_07_zpskj3a0gth.jpg

    Film je plný chytrých dialogů, který dávají a mají smysl, děj je svižný a zábavný, a kouzelná zvířata jsou roztomilá, ale ne trapná a kýčovitá - třeba chování hrabáka přesně odpovídá knižní předloze a film jen udělal to, co se mně na nich líbí - tu moji skromnou představu z knihy dovedli k dokonalosti. Eddie Redmayne hraje skvěle, ale nejlepší dvojka je nečar Jacob a Tinina sestra Queenie, kteří spolu flirtují, a u kterých po skončení filmu netušíme, jak to dopadne. To, že si Mlok jednou vezme Porpentinu ví každý, kdo Fantastická zvířata četl.

     photo Fantasticka-zvirata_12b_zpsujjybpwm.gif

    Musím říct, že digitální efekty byly skvělé. Při čtení knih o Harrym Potterovi jsem si různé situace vždycky představoval, ale spousta se jich do filmu nedostala vůbec nebo jen okrajově, a tady můžeme vidět třeba jak čarodějky vaří, skřety sloužící kouzelníkům, spousty pohyblivých fotek nebo kouzla sloužící k opravám rozbořených budov. Skvěle udělaná jsou kouzelná zvířata, která odpovídají popisu v knize, vnitřek Mlokova kouzelného kufru, kde zvířata chová, či chytání hrabáka, který si do své "klokaní" kapsy ukrývá nakradené klenoty. Mám z toho ten příjemný dojem, že si tvůrci opravdu dali záležet na detailech, které jsou snad ještě lepší než u filmů o Harrym Potterovi, aniž by to působilo příliš dramaticky a přehnaně akčně (tím narážím třeba na famfrpálová utkání od třetího filmu dál, či Harryho plnění úkolů Turnaje tří kouzelníků v Ohnivém poháru).

    Velice mě překvapil dabing, který nebyl ani strašný, ani mně nevadil, ani jsem nezaznamenal žádné chybně nebo trapně doslovně přeložené nečesky znějící fráze. Byl mnohem, mnohem lepší než dabing Harryho Pottera. Dokonce i hlasy a intonace jednotlivých postav se hezky poslouchaly, a příjemně dokreslovaly děj. Líbí se mně, jak si překladatel poradil s novým výrazem "no-maj", který přeložil jako "nečar" (mudla), a že se držel Medkových překladů, jaké známe z knih o Harrym Potterovi. Zajímavé je také to, že hlavní titulky v novinách, které se na plátně objevují nebo nápis na protimudlovském zámku na kufru, jsou přepsány do češtiny. Rovněž je zajímavé to tajnůstkářství, které film provází. Před každým novým filmem o Harrym Potterovi byl internet plný fotek všech postav a různých scén z filmu ve velkém rozlišení. U Fantastických zvířat je těch fotek pomálu.

    Naopak mě překvapilo, že kino bylo plné malých smradů, kteří tam neustále šustili pytlíky od chipsů, chroupali popcorn, a smáli se scénám, kterým se smějí jen děti, protože nejsou vlastně vtipné, ale je tam třeba roztomilý "krteček". Asi se jim líbí ta barevná a krásně digitálně zpracovaná zvířata, ale myslím, že děj knih o kouzelnickém světě J. K. Rowlingové je poněkud složitý a plný souvislostí, které si musíte dávat dohromady, na to, aby jej chápalo malé dítě. Na to, co si myslím, že uvidíme v plánované trilogii, byla v knihách o Harry Potterovi spousta narážek a pokud jste četli pořádně, začne vám to do sebe zapadat. 

     photo Fantasticka-zvirata_16_zpsiefv4ypp.gif

    Předpokládám, že se bude rozvíjet příběh Gellerta Grindelwalda, který bojuje za to, aby se kouzelníci přestali schovávat před mudly. Jak víme ze sedmého dílu, stejnou věc chtěl prosadit také Albus Brumbál, který se s Grindelwaldem přátelil, a oba chtěli nalézt všechny tři relikvie smrti. Grindelwald ukradl bezovou hůlku a Brumbál chtěl nalézt kámen vzkříšení, aby mohl přivolat svoje mrtvé příbuzné (to se mu také v šestém dílu podařilo a nakonec ho to stálo život). Po potyčce, při které zemřela Brumbálova mladší sestra Ariana, se přestali přátelit. Grindelwald si totiž chtěl mudly podrobit jako otroky a ovládnout svět, zatímco Brumbál usiloval o to, aby mudlové přestali nenávidět kouzelníky a vnímat je jako podivíny.

    To mě také přivádí k teorii, že Ariana Brumbálová byla stejně jako Credence Barebone obskuriál. To by vysvětlovalo, proč je v sedmém díle popisována tak záhadně, a proč nechodila do kouzelnické školy. Když jí bylo šest let, napadli ji mudlové, protože si všimli, že kouzlí. Ariana utrpěla šok, ze kterého se již nevzpamatovala, a nedokázala kontrolovat svoji kouzelnou moc, potlačovala ji, až se jí ta síla jednou vymkla z rukou a zabila její matku. Pří čtení sedmého dílu a střípků z minulosti Albuse Brumbála jsem nikdy moc nechápal, proč nám to vše autorka říká, a jak moc je to důležité pro děj. A teď si říkám, zda už tehdy plánovala pokračování nebo to tam bylo proto, aby uvedla Brumbálova bratra a vysvětlila, proč se nestýkají? Mimochodem, Michael Gambon, představitel Brumbála z filmů o Harrym Potterovi, by si prý moc přál v tomto hrát.

    Dá se tedy předpokládat, že trilogie (i když podle slov Rowlingové to má být pět filmů) vyvrcholí soubojem Brumbála a Grindelwalda, ze kterého se mezitím stal nejtemnější černokněžník světa, kterého pak Brumbál v roce 1945 porazil a uvěznil. Jak víme z knih o Harrym Potterovie, Grindelwalda pak asi o padesát let později ve vězení vyhledal Lord Voldemort, a když mu nedokázal říct, kde je bezová hůlka, zabil jej.

    Pozoruhodné je, jak Rowlingová používá motivy z historie a skutečného světa. Ať už je to albínský Grindelwald nenávidící mudly a zavírající svoje odpůrce v pevnosti, nad jejíž branou je motto "Pro vyšší dobro", následující souboje mezi mudly a kouzelníky, pak Grindelwaldova porážka v roce 1945 a uvěznění v jeho pevnosti Nurmengard či potom kouzelnický zákon, že američtí kouzelníci se nesmí stýkat a uzavírat sňatky s mudly, zatímco v harry potterovské Anglii mohou... Nepřipomíná vám to něco? I když to, že KOKUSA vede žena a černoška mně připomíná trapně feministicky a rasově vyvážené americké akční filmy z 90. let, kde armádě šéfuje černoška, která čelí hrozbě pro celý svět.

     photo Fantasticka-zvirata_06_zpsrzuxaidt.jpg

    Také jsem vždy toužil po tom, vidět film o kouzelném světě Harryho Pottera, ale mimo Bradavice. A toto je přesně ono. Knihy jsem začal číst, když mně bylo stejně jako Harrymu a rostl jsem s ním, a Rowlingová jakoby podle věku hrdinů a čtenářů upravovala i způsob psaní. A teď jsme dospělí, a Fantastická zvířata a kde je najít nejsou pohádkou pro děti, i když tam pobíhají roztomilá, digitálně vytvořená zvířátka.

    To, že spousta diváků tento film bere jako samostatnou fantasy, která se přiživuje na Harrym Potterovi, a hodnotí děj jako nudný a "o ničem", je podle mě tím, že nepochopili, co se ve filmu vlastně stalo, a že nechápou souvislosti s příběhy z knih o Harrym Potterovi, a co bude asi následovat - jak ví ti, kdo Harryho Pottera četli. Ale takový dojem jsem měl občas i u filmů o Harrym Potterovi. Ano, děj pochopí i ten, kdo knihy nečetl, ale unikne mu spousta věcí, které chápe jen čtenář.

    Přitom Rowlingová už u Harryho Pottera někde na začátku něco zmínila, ale čtenáři to pochopili až v sedmém dílu. Třeba deník Toma Raddlea - dokud nevyšel sedmý díl, nikdo netušil, že to byl viteál, který lze zničit jen určitými způsoby, z nichž jeden je baziliščí jed (Harry jej přece proklál vylomeným zubem z baziliščí tlamy). Nebo podivné chování Severuse Snapea a jeho chování k ostatním - vše jsme se dověděli až na úplném konci. Tady načala příběh Grindelwalda, a dá se předpokládat, že se dovíme také víc o Letě Lestrangeové, jejíž fotku u sebe Mlok nosí. Myslím, že se máme ještě na co těšit!

    0 0


     photo clinique-pep-start_01_zpssjz5mip7.jpg

    Před nějakou dobou jste si na mém blogu mohli přečíst recenzi očního krému řady Pep-start od Clinique, který příjemně osvěží okolí očí (zvláště po prohýřené noci) a při pravidelném používání zmenší kruhy pod očima a pomůže váčkům pod očima, aby zpuchly. Teď společnost Clinique přišla s celou řadou produktů Pep-start, které jsou oproti ostatním produktům Clinique v zářivě barevných obalech! :) Nová řada péče o pleť Clinique Pep-start zvládá více úkolů najednou. Rozzáří pleť, jemně ji čistí, zmatňuje, hydratuje a chrání. A jaké jsou jednotlivé přípravky? 

     photo clinique-pep-start_02_zpsaxqyyr3z.jpg

     photo clinique-pep-start_03_zpsqsrqxnba.jpg

    První z nich je exfoliační čistící gel Pep-Start 2-in-1 Exfoliating Cleanser. Jedná se o gel, který v sobě obsahuje malé částečky, takže při čištění obličeje mu zároveň děláte jemný peeling. Obvykle používám svůj sonický kartáček, ale střídám jej s tímto, hlavně večer je příjemné smýt ze sebe všechnu tu špínu, která se na vašem obličeji za celý den usadila. 

    Zvládne rychlou, účinnou a jemnou exfoliaci (odstraňování vrchní vrstvy odumřelých buněk z povrchu obličeje) a zároveň pleť důkladně čistí. Skvělé! :) Zanechává pleť jemnou a hladkou. Nevysušuje a hodí se tedy pro všechny typy pleti. Já  s mojí mastnou pletí jsem s ním velice spokojený.

     photo clinique-pep-start_04_zps8nag17lp.jpg

     photo clinique-pep-start_05_zpssisji74z.jpg

     photo clinique-pep-start_06_zpsuhab0grs.jpg

     photo clinique-pep-start_07_zpsintfvnik.jpg

     photo clinique-pep-start_08_zpseolb4mqf.jpg

    Z těchto čistících ubrousků jsem nadšený asi nejvíce. Znáte vlhčené ubrousky, které se prodávají v takových těch plastových obalech, ze kterých si je po jednom taháte, abyste si třeba na cestách mohli utřít ruce nebo osvěžit obličej? Tak toto je něco podobného, ale ubrousky jsou mnohem větší, mají příjemnější materiál, které lépe stírá, slouží k otírání obličeje a jsou balené po jednom kousku v plastových kulatých "discích".

    Pleťové ubrousky odstraňují nadbytečný povrchový maz, odumřelé kožní buňky a povrchové nečistoty, a současně pleti dopřejí lehkou dávku hydratace. Hlavně ta hydratace - po většině vlhčených ubrousků mám pocit, že jsem ještě ulepenější a mastnější než předtím. Tyto jsou naprosto super! A to balení je taková hračička, která mě hrozně baví. Perforovaný kroužek papíru ve středu promáčknete prstem. Tím se k uvnitř složenému ubrousku dostane tekutina, která jej zvlhčí, a ubrousek najednou z miniaturní velikosti nabyde na váleček, který roztáhnete, až máte docela velký ubrousek. Ach, kde tato vymoženost byla, když jsem studoval, a z baru chodil rovnou do školy!

    Na poslední fotce si všimněte, jak je účinný - asi budete sami překvapeni, kolik nečistot na vašem obličeji během dne ulpí!
     photo clinique-pep-start_09_zpswudkpdhn.jpg

     photo clinique-pep-start_10_zpslwucixwb.jpg

    Kromě toho mají téměř to stejné ve větším balení, které obsahuje padesát ubrousků. Téměř říkám proto, že mají trochu jinou texturu - jsou... jak bych to řekl - hustší. Ale obě varianty čistí skvěle. Ideální, když večer přijdete z práce a chystáte se ven někam vyrazit a spěcháte. Ubrousky Clinique Pep-star vám osvěží obličej, zbaví jej nečistot a mazu, a ještě jej hydratují. A to zavírání s plastovým víčkem je velice praktické.

     photo clinique-pep-start_11_zpspqk0zimm.jpg

    Denní hydratační krém Clinique Pep-Start HydroRush SPF 20 Moisturizer obsahuje antioxidanty, zklidňující látky a složky posilující kožní bariéru, čímž zajišťuje ochranu proti vlivům vnějšího prostředí a zanechává pleť svěží. Obsahuje také složky, které chrání před UV zářením, což je u denních krémů žádoucí - ochrana před slunečními paprsky. I v zimě, kdy slunce nejde vidět - UV paprsky však vysílá stále a to je prý největší škůdce pleti. 

    Má hutnou, krémovou texturu, přesto se rychle vsakuje a nezanechává pleť mastnou. Do tohoto studeného počasí ideální, dodává mě pocit hydratace a ochrany před zimou a vysušením.

     photo clinique-pep-start_12_zps9iiqqt1c.jpg

     photo clinique-pep-start_13_zpsa8rzanfy.jpg

    Clinique Pep-Start HydroBlur Moisturizer je lehký hydratační přípravek, který hydratuje pleť, zahladí nedokonalosti, redukuje nadbytečnou tvorbu mazu, a podle Clinique "k vaší tváři přitáhne zaslouženou pozornost". Nevím, jak to dělají, ale tento "krém" má zvláštní matnou texturu, která na tváři vytvoří film, který jakoby rozmazal nedokonalosti pleti. Není to krém v tom slova smyslu; není mastný a ten efekt je velice zajímavý a působivý. Nečekejte, že budete hned vypadat skvěle, a že zahladí vše, ale ten účinek lze vidět :)

    0 0
  • 11/27/16--23:58: Letecká bunda

  •  photo letecka-bunda-gl_01_zpsr3syqehn.jpg

     photo letecka-bunda-gl_02_zpswq4vsxnr.jpg

     photo letecka-bunda-gl_03_zpsua84evep.jpg

     photo letecka-bunda-gl_04_zpsydt2f9in.jpg

     photo letecka-bunda-gl_05_zps0aapxc2x.jpg

     photo letecka-bunda-gl_06_zpslmfft18c.jpg

     photo letecka-bunda-gl_07_zpsewnipfmg.jpg

     photo letecka-bunda-gl_08_zps3s4f6tkd.jpg

     photo letecka-bunda-gl_09_zpst2jein9c.jpg

    Ještě před měsícem jsem byl ve Francii a byla tam taková zima, že jsem si musel koupit něco teplého na sebe, protože jsem si sbalil samé lehké svrchníky. Chtěl jsem nějaký kousek, jaký v šatníku ještě nemám, který zahřeje, a který nebude příliš drahý. A v dijonských Galeries Lafayette jsem si vybral tuto vlněnou leteckou bundu, která je teď ve Francii podle všeho le dernier cri, protože v Galeries Lafayette ji měli asi ve dvaceti variantách a v ulicích jsem ji potkával docela často.

    Také jsem opět vytáhl svoje Martensky, které jsem tehdy dlouho sháněl ve svojí velikosti, a dokonce se mně podařilo najít model, který nevypadá jako ty obvyklé "pracovní".

    Na sobě mám kalhoty Karl Lagerfeld, svetr Polo Ralph Lauren, bluzon Galeries Lafayette, polobotky Dr. Martens, koženou tašku Furla, rukavice Engelmüller podšité kašmírem a sluneční brýle Italia Independent.

    0 0


     photo montale-paris-boise-vanille-edp_01_zps867fxjki.jpg

     photo montale-paris-boise-vanille-edp_02_zpsuuvd34yx.jpg

     photo montale-paris-boise-vanille-edp_03_zpsxdnzmawi.jpg

     photo montale-paris-boise-vanille-edp_04_zpskrod22lr.jpg

    Vždycky se mně líbily vůně těžkých, silných parfémů, ale nebyl jsem si jistý, zda se ke mně hodí. Teď jsem si řekl, že tuto zimu to zkusím, a pro případ, že by se mně ta vůně nelíbila, vybral jsem si parfémovou vodu Montale Paris Boisé Vanillé. Není vůbec drahá, na to, že je to parfémová voda, a příjemně mě překvapila.

    Montale Paris dělá parfémy s oudovým nebo dřevitým základem. Tento má dřevitý základ, který cítíte už při prvním přivonění, a dalším dominantním tónem je vanilka, kterou doplňuje bergamot, svěží citrón a hořký kosatec. Srdce tvoří fazole tonka, pelargonie a pepř, který vůni dodává na kořeněnosti. Základ tvoří pačuli, cedrové dřevo, levandule a vanilka. 

    Vybíral jsem jej jen podle popisu a měl jsem trochu obavy, aby nebyl příliš sladký. Květinové tóny však brzy odezní a ostatní složky je přebíjí tak, že parfém je spíše dřevitě kořeněný s nasládlými tóny vanilky, přičemž se otevírá svěžím citrónem a bergamotem. Taková orientální vůně připomínající kadidlo či směs exotického koření se dřevitým základem. Dalším plusem je výdrž parfému - budete jej na sobě a hlavně pak na oblečení cítit ještě hodně dlouho, a stačí jej použít jen trochu. Zajímavý je také flakon - není ze skla, ale z lehkého hliníku, takže jej můžete lehce nosit i v tašce a na cesty :)

    Zatím si na  pořád zvykám, každopádně je to opulentní a luxusně vonící parfém. Koupíte jej třeba na Elnino.cz, odkud jej mám já. Tehdy tam byl ještě jako unisex, ale teď mají nové stránky a už je tam uveden jako dámský, ale myslím, že se hodí pro muže i ženy.

    0 0
  • 12/04/16--23:08: Article 0

  •  photo skleneny-motylek_01_zpssfrz2rop.jpg

     photo skleneny-motylek_02_zps3ydfq6fx.jpg

     photo skleneny-motylek_04_zps75hpq9px.jpg

     photo skleneny-motylek_05_zps4jeoxjpg.jpg

     photo skleneny-motylek_06_zpsh8vohfcq.jpg

    Kromě klasických motýlků jsme tu měli motýlky ze dřeva, které jistě znáte, a viděl jsem také keramické či papírové motýlky nebo motýlky z kůže. A teď je tu motýlek ze skla. 

    Na internetových stránkách BeMan máte na výběr z několika skleněných motýlků různých druhů gravírování, barev a podoby látkové stužky motýlku. Pak je tady konfigurátor, ve kterém si můžete vytvořit motýlka dle svých představ. Můžete si zvolit barvu, podobu gravírování a druh a barvu látky na vázání. Na výběr máte také způsob uchycení - pevné, kdy je motýlek celistvý, anebo na suchý zip, kdy můžete motýlka rozložit na skleněnou část, pásek a látkové uchycení uprostřed motýlka. Pokud chcete skleněným motýlkem někoho obdarovat, můžete jej nechat vložit do dřevěné krabičky.

    Motýlek je ručně gravírovaný na zadní straně, přední strana je tedy hladká. Trochu jsem měl obavy z váhy motýlku - sklo je přeci jen těžší než látka. Při nošení to však není vůbec znát, motýlek nijak netáhne ani se neprověšuje, a váží celkem 45 gramů i s vázáním. 

    Můžete si být jisti, že se skleněným motýlkem budete vypadat originálně a elegantně zároveň :)

    0 0


     photo holeni-taylor-of-old-bond-street_02_zpspiskxyr2.jpg


     photo holeni-taylor-of-old-bond-street_01_zps3sjrcrui.jpg

    Během posledního roku jsem si udržoval strniště, které jsem upravoval strojkem na zastřihování vousů. Teď se zase vracím k hladké bradě s knírkem. A jsem celkem rád, že už skončil i listopad - ty poznámky typu "jé, mo bro" nebo "to máte kvůli movemberu?" už mně lezly krkem. A tak jsem si řekl, že nahradím svoji starou štětku, a pěna už mně také docházela. 

     photo holeni-taylor-of-old-bond-street_03_zpsunhcdt0o.jpg

     photo holeni-taylor-of-old-bond-street_05_zpsinpkxdk3.jpg

    Většina mužů dnes používá pěny na holení v tubách, protože je to rychlejší a pohodlnější. Používání krému, který se napění štětkou, je však lepší, břity holicího strojku lépe kloužou, a kromě toho se mně líbí klasické, tradiční holení. 

    Holičský salon Taylor of Old Bond Street založil v roce 1854 Jeremiah Taylor na tehdy populární adrese lepší společnosti - v Bond Street - a již tehdy se těšil velké oblibě především díky používání rostlinných výtažků. V roce 1930 pak přesídlili do Jermyn Street, kde sídlí dodnes.

    Krém na holení Taylor of Old Bond Street skvěle pění, takže pěna pak lépe vnikne mezi vousy a zajistí tak hladké oholení. Hydratuje, zjemňuje a zvláčňuje pokožku, a také uklidňuje pokožku při holení a snižuje zarudnutí kůže. Obsahuje aloe vera, které pomáhá regenerovat kůži, a dodává krému lehkou a svěží vůni.


     photo holeni-taylor-of-old-bond-street_07_zpsegca7j4j.jpg

     photo holeni-taylor-of-old-bond-street_08_zpsk3d3lzlb.jpg

    Předtím jsem měl štětku z kančích štětin a tentokrát jsem chtěl jezevce, jehož štětiny jsou mnohem jemnější. Tato štětka na holení Taylor of Old Bond Street má elegantní držátko v barvě slonové kosti a byla ručně vyrobena v Anglii z jezevčích štětin v kvalitě Pure Badger. Štětiny jsou již na omak velice jemné a používat ji k nanášení pěny na pleť je jako pohlazení! :) 

    Po použití je důležité štětku opláchnout pod tekoucí vodou, a dobře ji nechat uschnout tak, aby držátko směřovalo nahoru a štětiny dolů, tak se vždy štětky a štětce myjí ;) Ideální je na to podobný stojánek, ve kterém spočine jak štětka, tak holicí strojek.

    Štětku a krém na holení jsem si objednal v e-shopu s pánskými toaletními potřebami, především na holení, ale také pro péči o vlasy a zuby, Luxusní-holení.czVe skleněné lahvičce mám vodu po holení z Thomas's Barber shopu a holicí strojek je originální Gillette 460B z roku 1910. Objevil jsem jej v jednom provensálském starožitnictví, ve výborném stavu a v původní krabičce vyložené saténem, i s původními žiletkami :)


     photo holeni-taylor-of-old-bond-street_06_zpsiyfeyqrj.jpg

    0 0
  • 12/08/16--23:42: Odpolední čaj

  •  photo afternoon-tea-czechfashionisto_01_zpspal01yiw.jpg

     photo afternoon-tea-czechfashionisto_02_zpscs00r94g.jpg

    Před nějakou dobou jsem se byl podívat v jednom ze svých oblíbených starožitnictví, v České Koruně, a odnesl jsem si odtud tento krásný porcelánový servis. Tak jsem si říkal, že v době, kdy blogerky pijí smoothies ze zavařovacích sklenic a chodí do kaváren, které vypadají jako ruiny a zříceniny, vám ukážu, jak si stůl - s čajem - prostírám já.

    Vždycky jsem měl rád staré věci a zajímá mě doba začátku 20. století, proto mám rád také seriály jako Panství Downton, konec Rakouska-Uherska a dobu potopení Titanicu. Když jsem začal chodit na střední školu, koupil jsem si tuto postříbřenou soupravu na čaj ve stylu královny Anny, a postupně dokupoval další kousky stolního nádobí a prádla. Tehdy jsem si každé odpoledne dělal čaj. Měl jsem nachystaný podnos s plátěným ubrouskem, konvicí a mléčenkou, a k tomu jsem si dával toast s máslem a pomerančovou marmeládou nebo sušenky. Také jsem se začal zajímat o tehdejší etiketu a společenské zvyky. 

     photo afternoon-tea-czechfashionisto_03_zpsgsogxjiw.jpg

     photo afternoon-tea-czechfashionisto_04a_zpsajclhxia.jpg

    Mojí oblíbenou knihou je Etiquette z roku 1922 americké autorky Emily Post, kde obsáhle a zevrubně popisuje co a jak ve společenském životě dělat a jak se chovat. V kapitole Čaje a jiné odpolední společnosti najdete, jak takový čaj uspořádat, co a jak podávat, a tak podobně. Emily Post je v Americe něco jako náš Guth-Jarkovský, synonymum etikety a slušného chování. Její kniha se dočkala spousty přepracování, a její nadace knihy o etiketě vydává dodnes. Já mám to štěstí vlastnit vydání z roku 1924. Pokud vás ale zajímá historie etikety a někdejší společenské zvyky, opatřete si Společenského rádce pro všechny životní okolnosti.

     photo afternoon-tea-czechfashionisto_06_zps0mwsaiir.jpg

     photo afternoon-tea-czechfashionisto_07_zpskfsuckss.jpg

    Odpolední čaj není jen anglické cliché "pití čaje" (a zbožňování královské rodiny), ale spíše svačina, při které se sejdou členové rodiny nebo společnost; u čaje se setkávaly návštěvy a neformálně si lidé povídali o tom, co je u koho nového. U toho popíjeli čaj, horkou čokoládu a v létě limonády, a k tomu sandwiche (máslo a okurka nebo listový salát je klasika :), scones s pomerančovou marmeládou, a nejrůznější dortíky, zákusky a další moučníky. 

     photo afternoon-tea-czechfashionisto_05_zpsk9isaege.jpg

    Mě pečení nebaví. Vaření ano, ale co se týče moučníků, jednou za rok udělám anglický vánoční pudink, a to je tak vše, a když pozvu na čaj kamarádku, občas přinese nějaký moučník, který sama upekla. Tak jsem si v Penny Marketu koupil čokoládový Sacher dort. Byl jsem tam na nákupu a zaujalo mě pár věcí z řady Selection, ve které mají různé lahůdky, čerstvé těstoviny, sušené maso či moučníky, tak jsem si řekl, že to zkusím. A "Sacher" i čokoládové pralinky byly velice dobré :)

     photo afternoon-tea-czechfashionisto_08_zps4m310r9k.jpg

    0 0


     photo dunhill-icon-elite_01_zps86oadjtp.jpg

     photo dunhill-icon-elite_02_zpsjzrqkwzi.jpg

     photo dunhill-icon-elite_03_zps5tendcpz.jpg

     photo dunhill-icon-elite_04_zpswbaj2ame.jpg

     photo dunhill-icon-elite_05_zpsfynhbv9o.jpg

    Dunhill Icon Elite doplnil řadu dvou předchozích parfémů z řady Dunhill Icon - pomerančově peprný Dunhill Icon ve stříbrném flakonu (který je mým favoritem) a opulentní oudový Dunhill Icon Absolute ve zlatém flakonu. 

    Po Dunhill Icon Absolute jsem byl zvědavý, jaký tento parfém bude - po luxusní a orientální vůně už přeci nejde jít dál, ne? Dunhill Icon Elite však odbočil a je úplně jiný než předchozí dva parfémy. Opět je stočený v masivním kovovém flakonu, tentokrát matně černé barvy.

    Po těžkém, oudovém předchůdci je tady vůně, která spájí klasické a moderní tóny - vůně moderního elegantního muže. Klíčový akord tvoří sicilský hořký pomeranč, vetiver a santalové dřevo. Robustní kořeněný akord kardamonu a černého pepře dodává parfému hloubku a sílu. V srdci mu přidávají eleganci modrá šalvěj a jalovec. Základ vůně tvoří mužné ebenové dřevo. 

    Nástup vůně je svěží a aromatický, pak se začnou uvolňovat elegantní kořeněné a dřevité tóny. Výdrž vůně je na toaletní vodu poměrně dobrá, postupně se mění, až vám zůstane opojná vůně ebenového dřeva. 

    Seženete v dobrých parfumeriích nebo na Sensualite.cz, odkud jej mám já. 

    0 0


     photo sauce-cumberland_01_zpsttycb9in.jpg

    Fascinuje mě anglická kuchyně, i když se říká, že vlastně neexistuje, a jediné poživatelné anglické jídlo je anglická snídaně, která je ovšem nepoživatelná, protože normální člověk něco takového ke snídani nespořádá. Britové milují ocet a do jídla jej buďto přidávají, nebo to do octa naloží, nebo tam přidají něco, co bylo v octu naloženo. Už jste ochutnali bramborové hranolky s octem či octové bramborové chipsy nebo vejce naložená v octu? Nebo mátovou omáčku?

    Číst si pak současné anglické recepty je otrava už kvůli tomu, že tam používají podivné suroviny s ještě podivnějšími názvy, které u nás neseženete, a pak si musíte domýšlet, jak to nahradit a máte pocit, že to není ono. Kde mám vzít hovězí lůj? Řezník se na mě díval jako na blázna, když jsem se po něm ptal. Nebo "self-raising flour" - mouka, ve které už je předem přimíchaný prášek do pečiva. Bizár číslo jedna  je pak "cream of tartare". Není to tatarská omáčka ani tatarský krém ani tatarská smetana, vlastně to není vůbec žádný krém ani jiná tekutina, jde o rozdrcený vinný kámen (hydrogenvinan draselný), který se používá namísto kypřícího prášku a v různých diskusích a na facebookových stránkách jej Briti žijící u nás marně shání tak zoufale až si myslíte, že (ne)konzumace vinného kamene je otázkou života a smrti. Já u nás zase marně sháním clotted cream - namažte si ji na scones a zažíjete něco božského! :)

     photo sauce-cumberland_04_zpskjpdwcti.jpg

    Přesto je však v anglické kuchyni spousta jídel, která jsou zajímavá, a já je nejčastěji čerpám ve slavné viktoriánské kuchařce Mrs Beeton's Book of Household Management, která poprvé vyšla v roce 1861. Zkoušel jsem už různé pudinky, želé a nějaké omáčky. Teď jsem dostal chuť na moji oblíbenou omáčku Cumberland. Je to ovocná, pikantní a sladko-kyselá omáčka a už odedávna se v Anglii podává ke zvěřině, jehněčímu a jinému než bílému masu, paštikám nebo třeba masovým koláčům. 

    Budete potřebovat:
    Rybízové želé (zavařeninu)
    Portské víno
    Trochu kůry z pomeranče a citrónu
    Ocet
    Čerstvý zázvor
    Práškovou hořčici
    Šťávu z pomeranče

    A tmavé maso. Vybral jsem si kachní prso - je dobré, rychle se připravuje a dá se snadno sehnat - já je mám z Penny Marketu z řady Selection.

     photo sauce-cumberland_02_zpslsl5npfk.jpeg

     photo sauce-cumberland_03_zpsh5x5zsfw.jpeg

    Recepty jsou různé, já jsem ji dělal z těchto surovin. Někde psali, že se má přidat šťáva z celého pomeranče, někde zase používali citrón namísto octu, a jinde ji zahušťovali. Já jsem to udělal takto. Napřed si připravte kachní prso - nakrojte kůži do mřížky, osolte a opepřte. I když v tomto případě to nebylo ani příliš nutné, koupené kachní prso bylo mírně zauzené, ochucené, a příprava šla rychle. Opečte kachní prso - tou stranou, na které je kůže, dolů. Vypněte sporák a zakryté nechte dojít. Pak je otřete od tuku a nechte vychladnout.

    Do rendlíku vyklopte rybízové želé a trochu portského vína, míchejte, dokud to nebude hladké a tekuté. Pokud  máte v rybízové zavařenině kousky ovoce a nerozvaří se, propasírujte to. 

     photo sauce-cumberland_05_zpsgw1q8uml.jpg

    Přidejte kůru z pomeranče a citrónu - buďto jemně nastrouhanou nebo oloupanou a nasekanou na malé tenké pásky, nasekaný kousek zázvoru a za stálého míchání vařte. Můžete přidat šťávu z pomeranče. Moje domácí rybízové želé však bylo tak sladké, že jsem šťávu z pomeranče vynechal a abych vyvážil chutě, přidal jsem malinový ocet. Dochuťte práškovou hořčicí (Colman's mustard - dá se u nás koupit v různých supermarketech) a čerstvě namletým pepřem, případně trošku osolte.

    Omáčka má mít jednolitou a hladkou konzistenci a má chutnat sladko-kyselo-pikantně. Toho docílíte přidáváním výše uvedených surovin podle chuti. Moje omáčka chutnala pořád příliš sladce, tak jsem ji okyselil malinovým octem z kuchařského blogu a e-shopu Oh My Chef. Pokud nemáte malinový ocet, používejte ocet opatrně, abyste to nepřehnali nebo okyselte citrónovou šťávou. Postupně jsem přidával hořčici a pepř, dokud jsem s chutí nebyl spokojený. Ve výsledku se zdá, že je omáčka poněkud řídká, ale podává se studená a po vychladnutí trošku ztuhla. Má být hustá, ale pořád tekutá.

    Maso podávejte studené nebo vlažné, nakrájené na plátky a přelijte studenou omáčkou nebo ji podávejte v omáčníku. Skvěle se k tomu hodí vyzrálé rulandské modré. Dobrou chuť! :)

     photo sauce-cumberland_06_zps2kghtsyg.jpg

    0 0
  • 12/28/16--23:59: Bílá a velbloudí

  •  photo bile-kalhoty-velbloudi-kabat_01_zpsq6hojwaz.jpg

     photo bile-kalhoty-velbloudi-kabat_02_zpstichp4yq.jpg

     photo bile-kalhoty-velbloudi-kabat_03_zpsyl6q5glc.jpg

     photo bile-kalhoty-velbloudi-kabat_04_zpsa5hsrgcg.jpg

     photo bile-kalhoty-velbloudi-kabat_05_zpsz4b2ltel.jpg

     photo bile-kalhoty-velbloudi-kabat_06_zpsuuduw7gh.jpg

     photo bile-kalhoty-velbloudi-kabat_07_zpsaz7mpcur.jpg

     photo bile-kalhoty-velbloudi-kabat_08_zpshtz0jmqz.jpg

     photo bile-kalhoty-velbloudi-kabat_09_zpsizeqajkm.jpg

    Na zimu jsem opět vytáhl svůj oblíbený kabát z Gantu, ke kterému jsem připnul vintage kožešinu z obchůdku s pánským vintage oblečením Scoro Coco, kterou všichni tolik obdivují :) Ve Scoro Coco teď kožešiny nemají, ale za to tam najdete široký výběr elegantního pánského oblečení. Takže pro ty, kteří se zajímáte, kde v Praze nakoupit hezké a kvalitní oblečení z druhé ruky, jděte tam. Sice to není sekáč ve smyslu hrabárna, kde najdete skryté poklady za pár korun, ale o to jednoduší máte práci s výběrem - oblečení je rozdělené podle velikostí a stylů a lepší obchod s pánskou vintage módou a doplňky v Praze asi nenajdete. Stále dostávají nové zboží a ceny jsou mírné.

    Kabát velbloudí barvy jsem zkombinoval s bílými kalhotami, které rád nosím i v zimě, i když podle některých je to faux pas, ale mně se líbí. A navíc - k bílé se hodí všechny barvy. Kabát mám z Gantu, kalhoty H&M, polobotky Loake, svetr Banana Republic, vintage rukavice z Art deco galerie v Michalské, náramek české firmy Lavaliere z pravých polodrahokamů (tygřího oka) a outfit jsem doplnil těmito nádhernými ponožkami se zmrzlinami Happy Socks, které jsem ukořistil v limitované kolekci na Urbanluxu.

    0 0


     photo polarni-liska-cerny-kabat_01_zpsggp3dt3c.jpg

     photo polarni-liska-cerny-kabat_02_zps2qhd6cfq.jpg

     photo polarni-liska-cerny-kabat_03_zpshnwu6wps.jpg

     photo polarni-liska-cerny-kabat_04_zpsbwir18rq.jpg

     photo polarni-liska-cerny-kabat_05_zpsrhw1wnyv.jpg

     photo polarni-liska-cerny-kabat_06_zpszuhy99cf.jpg

     photo polarni-liska-cerny-kabat_07_zpseaytz2bb.jpg

     photo polarni-liska-cerny-kabat_09_zpsx3cejrg8.jpg

     photo polarni-liska-cerny-kabat_10_zps44gos19p.jpg

     photo polarni-liska-cerny-kabat_11_zpsbrpnzh78.jpg

     photo polarni-liska-cerny-kabat_12_zps8fuulw1u.jpg

     photo polarni-liska-cerny-kabat_13_zpsczy419ds.jpg

    Ani si nepamatuji, kdy byla naposledy tak krásná zima. Stromy, keře i tráva a vůbec všechno, je obaleno jinovatkou a venku mrzne, až praští. S mamkou jsme se byli na Nový rok projít; že se jen tak podíváme k rybníku a k řece. Nakonec z toho byla dvouhodinová procházka, při které jsme docela promrzli, a byla taková zima, že mně při vydechování namrzal knír a srst lišky (která se mně v tom mrazu velice hodila.

    Na sobě mám černý kabát ze směsi vlny a kašmíru ze sekáče, vintage štólu z polární lišky z Ebay, rukavice Nappa Dobříš, džíny Levi's, kožená pérka Clarks a náramek Trollbeads. Doufám, že jste se s rokem 2016 patřičně rozloučili, a že v tom novém vás čeká jen to dobré :) 

    0 0


     photo korektor-clarins-bily-pudr-clinique_01_zpsinkqbg9b.jpg

     photo korektor-clarins-bily-pudr-clinique_02_zpslmbguuqq.jpg

    Už jsem o tom několikrát psal a asi jste si všimli, že už dávno neplatí to, že chlap by měl smrdět i z fotky, a že důležité je kromě vašich schopností také to, jak vypadáte, a to nejen v pracovním, ale osobním životě. V poslední době se často píše o make-upu a různých vychytávkách speciálně pro muže. No, myslím, že po rtěnce či očních stínech v dohledné době nesáhneme (alespoň ne v Česku; tady si muži na nové trendy zvykají, až když jsou už retro). Ale zamáznout nějaký ten pupínek (k jejich rychlému odstranění je nejlepší tento gel ;), kruhy pod očima či zmatnit lesklou pleť chceme občas každý, ne? Především tehdy, kdy jsme si řekli, že si dáme jen jeden drink a přišli jsme až ráno.

     photo Clinique-Stay-Matte-Universal-Blotting-Powder_01_zpsg7czfzkf.jpg

    O pudru Clinique Stay-Matte Universal Blotting Powder jsem psal na jaře a stále jej mám a podle potřeby používám. Jedná se o neviditelný, savý, zmatňující pudr, který redukuje lesk pleti, dodává jí přirozený, bezchybný vzhled a je vhodný pro každý tón pleti. Obsahuje maz absorbující složky, díky nimž zůstane vaše pleť dokonale matná, aniž by vypadala nepřirozeně. Tím, že je bílý, je neviditelný a pleť pouze zmatní a nepřekryje vrstvou tónovaného pudru.

     photo korektor-clarins-bily-pudr-clinique_03_zps2ucky4us.jpg

     photo korektor-clarins-bily-pudr-clinique_04_zpsecfvjai4.jpg

    Poprvé jsem se s korektor setkal na střední. Měl jej spolužák. Tak trochu hip hoper, a docela mě to tehdy překvapilo. Používal jej, aby si s ním maskoval akné. Já jsem měl jeden až později a protože jsem jej někde ztratil, pořídil jsem si tento korektor Clarins.

    Jak jsem se dověděl, jsou dva druhy korektorů - jedny mají pleť rozjasnit (to byl třeba ten - asi první vůbec - pánský korektor YSL před pár lety) a ty druhé mají zakrýt nedostatky pleti jako jsou kruhy pod očima nebo pupínky. Ten mám já. 

    Důležité vybrat si ten správný odstín, abyste pak nevypadali nepřirozeně. Používejte jej na vyčištěnou a hydratovanou pleť. Trochu korektorem čmrkněte přes pupínky a zarudlá místa či jiné nedokonalosti, které chcete překrýt. Trochu dávám pod a nad oči, protože tam mám kruhy jako nějaká postavička Tima Burtona, ale zase to nepřežeňte, v opačném případě se vám oči "ztratí" a opět to vypadá nepřirozeně. Trochu naneste na lícní kosti či jiná "stinná" místa obličeje a pak jej rozetřete.

    Líbí se mně, jak dobře ten korektor kryje a přitom vypadá přirozeně - vůbec nejde poznat, že jej máte. Není mastný a dokonale splyne s pletí. Je šetrný, takže se hodí k používání kolem očí, a nejen, že překryje nedostatky, ale také rozjasní obličej.

    Rozhodně to není tak, že bych bez něj nevycházel z domu. Ale jak říkám, jsou chvíle, kdy nechcete, aby ostatní věděli, že jste celou noc někde pařili :)

    0 0


     photo sala-jakub-polanka-leden-2017_01_zpsp7tnezvf.jpg

     photo sala-jakub-polanka-leden-2017_02_zpsiin8o5yn.jpg

     photo sala-jakub-polanka-leden-2017_03_zpsks2ow30d.jpg

     photo sala-jakub-polanka-leden-2017_04_zpsjb5lzjh7.jpg

     photo sala-jakub-polanka-leden-2017_05_zpsoqtac03j.jpg

     photo sala-jakub-polanka-leden-2017_06_zpsut9hzxnb.jpg

    O víkendu jsem s Kubou Ferancem nafotil tyto fotky. V těchto mrazivých dnech si kromě kožešin užívám tuto předlouhou šálu od Jakuba Polanky, kterou podle potřeby omotávám kolem krku, abych se zahřál, nebo kolem hlavy, když začne chumelenice. V takovém pohodlném outfitu vyrážím do města za kamarády nebo jen tak na nákupy.

    Ve výprodejích jsem se začal dívat po nových teniskách, protože sháním náhradu za svoje žluté tenisky New Balance, které už jsou obnošené, a chtěl bych nějaké podobné, také kožené. Sháněl jsem tenisky na Spartoo, ale  pořád nemůžu najít ty pravé (a dostatečně veliké). Tak doufám, že do jara se mně to podaří :)

    Na sobě mám skinny jeans Levi's, kabát ze spolupráce H&M a Lanvin, šálu Jakub Polanka z La Gallery Novesta, ponožky Rebeliot, tenisky Nike a náramek Trollbeads.

    0 0


     photo DSC_0514_zpsupdqknpc.jpg

     photo DSC_0518_zpsqgcnmgb6.jpg

     photo DSC_0519_zpsfkvpyunb.jpg

    Minulý víkend jsem si udělal výlet na Slovanské hradiště v Mikulčicích. Kdysi jsem tam byl s rodiči jako dítě, takže teď jsem se tam podíval asi po dvaceti letech :) Hradiště sice leží "v Mikulčicích", ale najdete je kus za vesnicí, v lužním lese směrem k řece Moravě. Při naší návštěvě bylo všechno přikryto sněhem, ale v létě to musí být krásné, což ocení hlavě cyklofetišisté v přiléhavých nylonových overalech s diskutabilními potisky, protože tudy vede cyklostezka. 

     photo DSC_0573_zpsym6hy2jq.jpg

     photo DSC_0543_zps6wrjnfgs.jpg

     photo DSC_0540_zpsdlxolten.jpg

    V jedné z budov je pokladna, model hradiště a rozhledna, ze které si můžete prohlédnout okolí lužního lesa a půdorysy starobylých staveb z 9. století, které byly ve sněhu dobře vidět, i když v mrazivém a větrném počasí, kdy se rozhledna kymácí ze strany na stranu, to není úplně to pravé :)

     photo DSC_0571_zpsemg2hxgq.jpg

     photo DSC_0550_zpsjgsxpqlf.jpg

     photo DSC_0552_zpsbx0rbjuv.jpg

     photo DSC_0566_zpscne98jmg.jpg

     photo DSC_0574_zpsoxrxrsry.jpg

    Ve druhé budově je půdorys jednoho z kostelů (jiné než sakrální stavby byly pouze ze dřeva, a tudíž se dochovaly pouze základy kostelů) s odkrytými hroby a kostrami a kolem jsou vystaveny modely jednotlivých kostelů, různé kousky omítky nebo pozůstatků staveb a šperky. Zajímavá je také celá budova jako taková, a expozice - prý dostala nějaké ocenění za nejlepší expozici roku 2017 nebo něco podobného. 

     photo DSC_0531_zpswgdv7z84.jpg

     photo DSC_0537_zps8zjw0zng.jpg

     photo DSC_0539_zpsrlclr4ah.jpg

    Na sobě mám bundu a rukavice z kombinace kůže a vlny s kašmírovou podšívkou Barbour, džíny Levi's 522, farmářky Crocs z Urbanluxu a vlněnou šálu s tartanovým vzorem Made in Scotland ze sekáče. 

    0 0


     photo Balenciaga-FW17-kabat_01_zpsecyoylhp.jpg

    Nechtěl jsem hodnotit kolekci, kterou na příští zimu pro módní dům Balenciaga navrhl Demna Gvasalia, ale je tak ohavná, že se ve mně všechno obrací. Všechno (kromě těch nádherných tašek a hnusných bot) vypadá jako původní oblečení z devadesátých let, které seženete v libovolném laciném sekáči; hnusné a nepadnoucí oblečení krabicového střihu z devadesátých let totiž nikdo nekupuje a bývají jich tam plné věšáky. Nikdo totiž nechce vypadat jako herec z Komisaře Rexe, který se začal natáčet v roce 1994.

    Tato kolekce je esencí devadesátkového nevkusu a hlavně obsahuje snad všechny prohřešky českých mužů - kromě trekových sandálů se zapranými tlustými bílými sportovními ponožkami. A to je záměr mého článku. Ty modely se skvěle hodí k tomu, abyste se podívali, čeho se vyvarovat, pokud si chcete vzít oblek a vypadat v něm dobře, a ne tak, že jste jej zdědili po tatínkovi, který v něm v tanečních uchvacoval maminku.

    Možná jsou bohatí lidé ve světe přesyceni a chtějí hnusné oblečení? U nás by to však bylo jako vozit dříví do lesa. Na každém plesu vidíte podobných outfitů... myslím, že i desítky. A na každé svatbě je alespoň jeden strýc v krabicovém saku, které měl na svatbě vašich rodičů. A jsou toho plné sekáče.

     photo Balenciaga-FW17-oblek_01_zpscfpdad6w.jpg

    V devadesátých letech mívala dvouřadá saka větší výstřihy a měla obvykle jen tu spodní řadu knoflíků. Za to je tady typický krabicovitý střih i hnusná barva. I struktura materiálu jako by se snažila napodobit hrubé látky devadesátkových obleků. A ty kalhoty! Příliš volné příliš dlouhé. Nic, co bychom na společenských akcích často nevídali, ale je to špatně.

    Když si koupíte oblek, odstraňte ten štítek z rukávu. Vždycky když to na někom vidím, je téměř jisté, že mu rukáv saka sahá až po klouby prstů, protože mu oblek nepadne a je příliš velký - jako na fotce. A dvouřadé sako se nikdy nenosí rozepjaté. Na rozdíl od jednořadého saka, které se rozepíná když si sedáte, zůstává dvouřadé vždy zapnuté. Proč? To vidíte na fotce - vypadá to hnusně.

    Černé košile a červené kravaty si nechte na koncert Green Day. Nosí to snad někdo jiný? Vy to nedělejte. Pravidlem je, že kravata má být vždy tmavší než košile, aby vynikla.

     photo Balenciaga-FW17-oblek_03_zpszfsgsmg1.jpg

    Jsem jediný, kdo si myslí, že obarvené černé vlasy na bledých lidech s původní barvou vlasů "pochcaná sláma" vypadají jako pěst na oko? Hůř už vypadají jen odrosty na takových vlasech jako v tomto případě. A ty úzké brýle. Takové se nosily asi před dvaceti lety.

    A křusky k obleku? Opět tu máme černou košili, a kravatu s logy, jako u stejnokroje nějaké firmy; podobný design mají kravaty zaměstnanců Českých drah. Takto vypadá středoškolák na maturitním plese, který chce dát najevo svoji originalitu a pohrdání společenským oblečením.

     photo Balenciaga-FW17-vesta_zpsdhwkhmrn.jpg

    Zatímco u nás se snažíme košile se širokými "krátkými" rukávy po loket jaké nosí řidiči MHD a důchodci k obleku vymýtit, Balenciaga hrdě prezentuje uniformu zaměstnance fast foodu za stovky nebo tisíce Euro. Bravo.

    Možná se necháte inspirovat také vzhledem modelů - to jak tady mejkap artisté (ne ti, co skáčí nad cirkusovou manéží; tak se v branží říká maskérům) z každého udělali nehezkého a odpudivého debila je fascinující. Jeho výraz jako by říkal "proboha, doufám, že tu fotku nikdo nedá na facebook, vypadám jako kretén!"

    A pamatujte si jedno: košili s krátkým rukávem v kombinaci s kravatou nosí jen autobusáci, zaměstnanci Českých drah a malé děti na svatbách.

     photo Balenciaga-FW17-kabat_02_zpsrkwqap0o.jpg

    Tento model ve mně vyvolává vzpomínky na základní školu, kdy přišel do módy melír a kus žluté měl na hlavě téměř každý. Když moji spolužáci začali napodobovat účesy svých oblíbených fotbalistů, vlasy jim při plavání v chlorové vodě zezelenaly. A ty brýle!

    Kabát sám o sobě špatně nevypadá, je to taková klasika. Ale příliš velká velikost navozuje dojem, že jej někdo vyhrabal v sekáči. Sám tam takové často vídám a protože takto nikdo vypadat nechce, nekupuje je. A opět délka kalhot.

     photo Balenciaga-FW17-kabat_03_zpsx5mbdggz.jpg

    Černá košile a bílá kravata. To kdysi nosila moje oblíbená kapela The Hives k bílým nebo černým oblekům. Na kabátě (tak jako na všech kabátech a sakách z této kolekce) je opět štítek, takže až to uvidí Češi nepolíbeni módou nebo stylem, budou si myslet, že to tak má být. Nemá.

    Podobný kabát měla mamka, když jsem byl malé dítě (jen se zapínáním na opačné straně, samozřejmě), ale jako jeden z mála kousků z této kolekce se mně líbí. Ovšem já bych si jej vzal k něčemu jinému a rozhodně bych si k němu nevzal - to jsou ortézy nebo lyžařské boty? Taška je nádherná (a to teď myslím bez ironie).

     photo Balenciaga-FW17-kabat_04_zpsh7fag5u8.jpg

    To bude asi nějaký student Matfyzu, ne? Nebo ajťák v jako že společenském oblečení. Pokud jste někdy byli na plese Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, mohli jste podobné outfity vidět také tam. Jednotlivé kousky v tomto případě úplně zlé nejsou, ale ta kombinace... Když máte košili s kravatou, zasrčte si ji do (padnoucích) kalhot. Pokud rádi nosíte volné a plandavé kalhoty, nenoste je s kravatou. A takovými botami. Taška je hezká, ale k matfyzácké uniformě je jako pěst na oko. 

     photo Balenciaga-FW17-mikina_01_zpspqdbntmg.jpg

    Když přijdete na vesnici ve tři ráno do toho nejhnusnějšího pajzlu, všichni kromě servírky tam budou vypadat takto. Ten chlapec s obrovskými vaky pod očima tvářící se nasraně dokonce vypadá, že ho před chvílí odtáhli od zelené a strčili jej na přehlídkové molo. Krátká mikina do pasu z devadesátých let s logem příliš volného střihu, což bije do očí hlavně u rukávů a pasu, na kterých je našitý pás žebrového úpletu ke stažení. Čím méně rachitický jste, tím blběji to vypadá.

     photo Balenciaga-FW17-bunda_01_zpsqrf40wzp.jpg

    Další variace na téma "Jdu na maturiťák a mám to na háku, pyčo". Volné kalhoty, příliš dlouhé nohavice (Maturanti si je upevňují opasky až pod zadkem, aby docílili kýženého vzhledu nasrávaček), košile vystrčená z kalhot, retro kravata a šusťákovka, abyste dali najevo, že nejste zaprděný kravaťák a mamánek, ale kchůl sportovec, který by se na nějaké společenské akce mohl...

     photo Balenciaga-FW17-bunda_02_zps1tc21qt2.jpg

    A jde do tuhého. Bizár číslo jedna. Podívejte se jen na tu spodní část, to vypadá dobře - konečně padnoucí kalhoty. Pak ale vidíte tu hromady podivně nastříhané a sešité látky s retro logem... A nemáte slov. Dál!

     photo Balenciaga-FW17-sala-aldi-igelitka-col_zps2sfed9hg.jpg

    Toto mně vyrazilo dech a donutilo se podívat se na tuto kolekci, protože jak řekl můj kolega v práci poté, co jsem fotku sdílel: "Cos to dával včera na facebook za AIDSáka? Vypadal jako Tom Hanks ve Philadelphii, na konci filmu." Myslím, že kostým je také z té doby. 

    Vrcholem je pak tento šál se vzorem igelitky z Aldi, německého konkurenta Lidlu. Návrhář Demna Gvasalia žije v Berlíně a asi má slabost pro slovutné berlínské sekáče (tam asi celou kolekci nakoupil?) a německé firmy, které nabízí neoblíbená pracovní místa.

    V kolekci pro svoji vlastní značku Vetements loni předvedl tričko s logem přepravní společnosti DHL, po kterém prý všichni šíleli i navzdory ceně £185. Přitom téměř stejné se dá v e-shopu DHL koupit za £4.50. Dokonce jsem četl článek o tom, proč je oblečení návrhářů tak drahé. Jako příklad tam bylo toto tričko DHL, které je prý drahé, protože je něco stojí použití loga a jeho úprava pro potisk na trička... Proč to tedy někdo dělá, když si to stejné můžete koupit jinde za zlomek ceny? Také vám to připadá tak absurdní? 

    0 0


     photo duffle-coat-blaek-aktovka-elega_01_zps33ruz1dl.jpg

     photo duffle-coat-blaek-aktovka-elega_02_zpsyp1fvx3p.jpg

     photo duffle-coat-blaek-aktovka-elega_03_zpsr1elnnyy.jpg

     photo duffle-coat-blaek-aktovka-elega_04_zpswxgagewo.jpg

     photo duffle-coat-blaek-aktovka-elega_05_zpsscpgtt8f.jpg

     photo duffle-coat-blaek-aktovka-elega_06_zps6odo4gv2.jpg

     photo duffle-coat-blaek-aktovka-elega_07_zpsvvsqkecf.jpg

     photo duffle-coat-blaek-aktovka-elega_08_zps7m7k3bha.jpg

     photo duffle-coat-blaek-aktovka-elega_09_zpsgiumlz2x.jpg

    Duffle coat je ideální kabát na každodenní nošení během zimy. Svoje jméno dostal podle belgického města Duffel, kde se vyráběla hrubá vlněná látka, ze které se původně šil. Charakteristické znaky tohoto kabátu je zapínání na tři nebo čtyři olivky, které umožňují snadné zapnutí, i když máte na rukou rukavice, veliká kapuca připevněná k límci, který se dá zapnout až k bradě, a dvě velké našité kapsy. Dnes se dělá z jemnějších látek a kratší (do půli stehen).

    U nás se mu říkalo montgomerák podle jména nejstarší firmy, která tyto kabáty od roku 1890 dodávala britskému královskému námořnictvu a dodnes je vyrábí. Ale stejně jako u jiných druhů oblečení nebo bot název upadl v zapomnění a nejspíše se s ním setkáte pod anglickým názvem duffle coat.

    Je pohodlný, zahřeje, a - teď nemohu najít, kde jsem to četl - ale jako jediný buďto z volnočasových kabátů nebo z kabátů s kapucí se hodí také k obleku. Do zimy se hodí hlavně proto, že zahřeje, má kapuci, která je velká a dá se dobře zapnout, takže chrání před chladem a hlavně sněhem či deštěm. Do prostorných kapes se vejde spousta věcí a také si v nich můžete zahřívat ruce. Takže až vám někdo bude tvrdit, že ve městě musí v zimě a sněhu nosit ohavnou trekovou bundu v barvě, která usnadňuje nalezení jeho zohaveného těla na vysokohorském ledovci, pak kecá, protože duffle coat skvěle chrání před nevlídným počasí a navíc vypadá dobře jak k džínám, tak k obleku.

    Ve výprodeji jsem si pořídil tento krásný duffle coat Blažek. Měl jsem modrý duffle coat z Háemka, ale chtěl jsem nějaký hezčí a kvalitnější, a modrý. Navíc Blažek nabízí také prodloužené velikosti a oblečení vám upraví na míru, takže mně také lépe padne a pohodlně se pod ním nosí i sako. Také mě příjemně překvapilo, že má všechny výhody duffle coatu, narozdíl od toho z H&M, který tak jen vypadal.

    Na sobě mám kromě toho kalhoty H&M, košili Carven, vlněné sako ze sekáče, kravatu Gucci, ponožky Happy Socks a polobotky Loake z Le Premier. K tomu mám aktovku české firmy Elega rukavice české firmy HVD rukavice, koupené v tom obchůdku s rukavicemi, koženými doplňky a kožešinami v Železné ulici, a manžetové knoflíčky z vetešnictví.

    0 0
  • 02/20/17--03:48: Bistro Špejle

  •  photo pejle_01_zpszsj7brmc.jpg

    Už dlouho jsem na blogu nepsal o žádné restauraci. A teď jsem narazil na Špejli, geniální bistro, kde se veškeré jídlo - od snídaní po večeře - podává na špejlích, a k tomu vám umíchají skvělý gin tonic nebo přinesou víno či pivní speciál nebo Matušku :)

     photo pejle_02_zpsynbjyghq.jpg

     photo pejle_03_zpspwelcoj5.jpg

     photo pejle_04_zpspitvattb.jpg

     photo pejle_05_zpsjeienoht.jpg

     photo pejle_06_zps5japcika.jpg

    Bistro Špejle najdete v Jindřišské 16. Dříve tam sídlila Česká televize, a restaurace se vine od průčelí až do atria budovy, jehož zadní stěnu pokrývají rostliny. Interiér je moderní, minimalistický, trochu industriální, ale má hodně daleko k hipsterským kavárnám připomínající holobyty (třeba jako ta, co hledá jméno, ale měla by najít především zedníka, aby jim nahodil stěny), které všichni ostatní zjevně milují.

    Přední část s okny do ulice připomíná bufet nebo jídelnu s vysokými stolky a židlemi, další místnost je na vyvýšeném místě a vzadu, kde přiléhá k atriu, kde se také můžete posadit. Stěny lemují skříňky ze světlé březové překližky, které slouží jako sklad nádobí, potravin a lahví s vínem, a ve skříňkách najdete nabíječky na různé typy telefonů, které si tam můžete zamknout a nechat nabít :)

    Chlebíčky můžete jíst příborem, anebo rukama, které si můžete umýt v několika umyvadlech příhodně rozmístěných po celém bistru.

     photo pejle_07_zpsk2fhco7m.jpg

     photo pejle_08_zpskffgxvlm.jpg

    Nejvíce nadšený jsem z toho konceptu a ze samotného jídla. Na stolech leží jen nápojové lístky a jídlo si berete sami z barového pultu, kde najdete studené chlebíčky, saláty, mořské plody, špízy, a hamburgery nebo karbanátky či hot dogy a další teplá jídla. To vše je napíchnuté na špejlích, protože cena za tyto "jednohubky" je jednotná - 29,- korun - a počítá se podle počtu špejlí, které odkládáte do kelímků uprostřed stolu. Nabídka jídel se mění podle denní doby (na jejich instagramu a facebooku slintám nad jejich snídaněmi, ale bohužel nejsem ranní ptáče) a tak, aby vše bylo vždy čerstvé.

    Slova jako jednohubka nebo chlebíček ve mně vyvolávají představu veky s vlašákem nebo očka z rohlíku a uheráku, ale tady je vše vymakané, nápadité, a na chlebíčku najdete třeba salát Waldorf s matjesem, uzeného lososa, salát s krevetou, ale také mini porci chobotnice na celerovém pyré (ty vidíte na fotkách výše) či mini kachnu se zelím a knedlíkem, kterou jsem tady ochutnal minule. 

    Kchůl food fetišisté tomuto říkají finger food, a já jsem rád, že ve Špejli tomu říkají chlebíčky nebo jednohubky. Ty tvoří část jídel. Zbytek jsou mini porce nebo zmenšeniny "velkých" jídel. Ten nápad je podle mně super. Jídlo si nosíte sami, podle vlastní chuti. Ideální, když si chcete večer někam sednout s kamarády a máte malý hlad nebo chuť a něco, ale nechcete jít do restaurace nebo máte chuť na něco malého, ale nevíte na co. Nebo máte velký hlad a baví vás ochutnávat různá jídla, tak jako mě :)

     photo pejle_12_zpsch81pjqk.jpg

     photo pejle_09_zpsccxdeypa.jpg

     photo pejle_10_zpsdmi7n0xu.jpg

     photo pejle_11_zpsf0l4ssde.jpg

     photo pejle_16_zps1u2k8vqe.jpg

    Z teplých jídel jsem si dal smaženou krevetu s kokosovou omáčkou a jeden z několika druhů quiche. Nemohl jsem odolat mini hamburgeru a hot dogu, který už tak mini nebyl, proto dvě špejle (no ale pořád byl menší než ty klasické). Hamburger byl hamburger jak má být, a v hot dogu byla jemná klobása ochucená cibulkou naloženou asi v medu a bylinkách. A k tomu plátek pečené brambory s mini karbanátkem.

    A i když jsou "jednohubky", porce jsou tak akorát k ochutnání, ale ne příliš malé na to, abyste jich museli sníst k zahnání hladu dvacet. Svoje menu jsem zakončil výtečným crème brûlée.


     photo pejle_17_zpslmlko1q1.jpg

     photo pejle_13_zpsuh3cxrcn.jpg

     photo pejle_14_zpsrfpby2fm.jpg

     photo pejle_15_zpsmdphqras.jpg

    Díky barmanům z Bugsy's baru se Špejle může pochlubit širokou škálou chuťových variací gin & tonicu. V nápojovém lístku najdete tabulku s přehledem nabídky jednotlivých ginů a toniců a jejich doporučené kombinace. Já jsem zkusil osvědčený Monkey 47 s Fever-Tree Mediterranean a potom jejich specialitu - výrazně kořeněný Bugsy's DNA gin v lahodné kombinaci s tonicem East Imperial Grapefruit.

    Barmani z Bugsy's totiž ve spolupráci se známým lihovarníkem Žufánkem vytvořili vlastní gin ze dvanácti druhů bylin (a okvětními lístky růží, kterými naráží na Bugsy'y signature drink Bugsy's rose), který vyniká skvělou, výraznou chutí a je skvělý jak samotný, tak v cocktailu. Na jedné z lahví limitované kolekce 666 kusů už si pochutnávám doma :) Ochutnat nebo koupit jej můžete v v Bugsy’s baru, bistru Špejle nebo klubu Phenomen.

older | 1 | .... | 15 | 16 | (Page 17) | 18 | 19 | .... | 22 | newer