Quantcast
Channel: Czech Fashionisto's Diary
Viewing all 487 articles
Browse latest View live

Letní den v Brně

$
0
0

 photo outfit-brno_01_zps7zywssys.jpg

 photo outfit-brno_02_zpsji90n7mv.jpg

 photo outfit-brno_03_zpscwj5ercw.jpg

 photo outfit-brno_04_zpsbxxyudtp.jpg

 photo outfit-brno_05_zpsdpkawcd5.jpg

O víkendu jsem jsem se úplnou náhodou opět ocitl v Brně. Odpoledne jsem navštívil floristický ateliér TAMASVIGH, kde jsme si to odpoledne mohli za cenu květin sami uvázat kytici, a k tomu jsme popíjeli pivo, a pojídali výborné mini hamburgery s bůčkem pečeným v cherry cole, nakládanou okurkou v limetkové šťávě, koriandrem a sekanými oříšky a lahodnou domácí zmrzlinu.

Musím říct, že mě to květinářství (floristický ateliér) zaujalo. Nenajdete tam gerbery s dráty a takový ten klasický výběr květinářství, kde vám do kytice navíc nacpou mini slunečnice, česnek, obilí a nějaké drahé plastové hlouposti na tyčinkách. Tamás Vígh je kombinuje nádherné květiny z vlastních skleníků s lučním kvítím a třeba bylinkami, do originálních kytic.

Na sobě mám kraťasy H&M, košili bez límečku ze sekáče, hodinky Lacoste, kožené boat shoes Gant (a v nich neviditelné ponožky Tezenis, které jsou na léto ideální!), sluneční brýle Mango a pouzdro Givenchy.

Fotky pořídila kamarádka mým Huawei P9, který má opravdu skvělý foťák :)

Jen tak na pivě (jako (ne)gentleman)

$
0
0

 photo levis-501-CT_01_zpsi2wzvlth.jpg

 photo levis-501-CT_02_zpsrh54byqq.jpg

 photo levis-501-CT_03_zpsoyk3vh90.jpg

 photo levis-501-CT_04_zpsvpzn0ejc.jpg

 photo levis-501-CT_05_zpshemq4rs0.jpg

 photo levis-501-CT_06_zpsi9hm841v.jpg

 photo levis-501-CT_07_zpseefeusqd.jpg

Přemýšlel jsem, zda mám na blogu tyto fotky zveřejnit nebo ne, protože mně bylo hned jasné, co mně sem haters napíšou. Že to není můj styl. Že to není gentlemanské. Že gentleman nosí jen toto a ne tamto. Že vypadám lépe v obleku.

Samozřejmě. Každý muž vypadá lépe v obleku. Ale oblek gentlemana nedělá. Gentlemanem můžete být i tehdy, jdete-li v úterý odpoledne na pivo do d(D)vora alternativního baru v malém okresním městě v triku bez rukávů a v ohrnutých džínách. Sako doma nechat můžete, ale svoje způsoby mějte vždy s sebou. Podržte ženě dveře, vstaňte, když vás ke stolu přijde pozdravit vaše známá, a buďte milí a zdvořilí.

Jak už jsem jednou psal; postpubertálním, samozvaným gentlemanům (jsa název módního stylu jako třeba hipsteři, nezaměňovat se skutečnými gentlemany!) se nyní kroutí palce u nohou v rámových botách Loake (nebo Friendly Suits), ale pokud chcete být gentlemanem, je jedno, co máte na sobě, každý si všimne - ano, vašeho oblečení - ale především vašeho chování. Dokonce jsem včera v rádiu slyšel, že při výběru partnera/ky je jedno, jako kdo vypadá, ale že vždy zaujmou činy. Ale to jen tak mimochodem.

Takže než mě začnete hejtovat, uvědomte si, v čem do hospody plných dredařů, huličů a batikovaných princezen (ani jedno z toho nemyslím zle) chodíte vy, a jak byste asi vypadali, kdybyste tam přišli v obleku. Či à la mode s ohrnutými nohavicemi ve skinny blazeru s mokasínami bez ponožek. Tím chci říct, že je třeba mít svůj styl, ale i pokud jste jakože gentleman (ve smyslu módního stylu), není třeba chodit všude ve smokingu. A pokud jste hiphoper a jdete na maturitní ples, stejně si vemte oblek. Na vaše džíny upevněné pod zadkem a o pět čísel větší sako není nikdo zvědavý.

Takže moje rada na závěr ve stylu Haliny Pawlovské zní: ať už jsi gentleman, hipster nebo skejťák, nikdy se neoblékej jako čurák (dámy prominou, pánové jsou zvyklí).

Na sobě mám džíny Levi's 501 CT - Custom Tapered Leg. Jsou to klasické pět set jedničky, ale se zúženou nohavicí. Džínová bunda je také Levi's. Triko s ustřiženými rukávy mám z brněnského Wolfgang Store, a plátěnky TOMS z Urbanluxu. Sluneční brýle jsou z Topmanu, náramky H&M a Stefanel, a tašku Souve mám ještě z Erasmu v Berlíně. Ale kde že loňské sněhy jsou... Máte raději džíny když jsou úplně nové a ještě tuhé, nebo naopak až už se látka přizpůsobí vašim nohám a sedí perfektně jako druhá kůže? Já mám raději ty nové, tuhé, když cítím ten materiál, nebo když jsou čerstvě vyprané a vyžehlené.

A teď prosím obvyklé komentáře o tom, jaký jsem negentleman, a jak tlusté nohy mám v těch džínách.

Tak trochu jiná snídaně v Café la Crème

$
0
0

 photo snidane-cafe-la-creme-praha_01_zpsftw0oyol.jpg

 photo snidane-cafe-la-creme-praha_02_zpsjokhdwjq.jpg

Kamarádka mě jednou pozvala do Café la Crème. Na první pohled mě zaujalo krásné prostředí elegantní kavárny, a to, že si v centru Prahy můžete odpočinout od ruchu velkoměsta na krásném vnitřním dvoře, který vypadá jako na zámku. Ještě aby ne, kavárna leží v Pachtově paláci v ulici Karolíny Světlé, hned u nábřeží. Čokoládový dort byl výborný, obsluha příjemná a profesionální, snídani podávají až do šesti do večera (ach!), a fotky na jejich facebookové stránce vypadaly skvěle, tak bylo jasné, že se tam vrátím.

Mám totiž rád "snídaňová jídla", ale ráno moc nejím, protože je na mně příliš brzy, nejsem ranní ptáče a nemám takový hlad, abych před osmou ráno zvládl sníst anglickou snídani, a pak opět neusnul, natož tak něco dělal. Ve většině podniků vám ale k pozdnímu obědu ve tři odpoledne neudělají hemenexči ztracená vejce. Naštěstí se začala objevovat místa, kde dělají snídaně po celý den.

 photo snidane-cafe-la-creme-praha_03_zpseorulrzm.jpg

Takto jsem trávil neděle na Erasmu v Berlíně. Byl jsem tam v zimě, v neděli bylo všude zavřeno, a ze sobotní party v Berghainu se vrací až v neděli odpoledne, tak všude dělali snídaně až do večera. To bylo super, přijít do baru na brunch v pět večer, když zrovna měli happy hour na cocktaily! :D Naposledy jsem takto navštívil karlínský Můjšálekkávy, kde dělají v neděli nebo o víkendech snídaně po celý den, ale Karlín je pro mě z ruky, necítím se dobře, když mně ještě před snídaní nadávají cikáni, a řekněme hipsterské prostředí kavárny není úplně můj styl.


 photo snidane-cafe-la-creme-praha_07_zpswjbpdp4c.jpg

 photo snidane-cafe-la-creme-praha_08_zps1hjq3zbn.jpg

Café la Crème je něco jiného. Z davu turistů na nábřeží odbočíte a ocitnete se v elegantně zařízené kavárně, kterou zdobí starožitné kusy nábytku z někdejšího slavného francouzského hotelu Lutetia, nebo si sednete na "zámecký" dvůr, který je oázou klidu uprostřed rušného města, a profesionální a milá obsluha vám naservíruje výborné jídlo.

 photo snidane-cafe-la-creme-praha_04_zps3rrqaw7v.jpg

 photo snidane-cafe-la-creme-praha_05_zpsilomkltu.jpg

 photo snidane-cafe-la-creme-praha_06_zpswdup2tsx.jpg

Předem jsem měl jasno, že si dám jejich vejce Benedikt s lososem Gravlax a šunkou, které mě zaujaly už na fotce. Na křupavém toastu s máslem leží výborná šunka, špenát a cibulka, na tom losos, pak skvěle připravená ztracená vejce (žloutek udělaný přesně jak má být), a to celé je přelité holandskou omáčkou. Ach! Bylo to božské. K tomu jsem si dal cappuccino a osvěžující domácí limonádu.

Mají místní dodavatele, suroviny berou přímo z farem a už se těším na příště, až ochutnám krůtí párky s čerstvým křenem a medovou hořčicí, jejichž způsob servírování jsem nedávno obdivoval na facebookové stránce.

Takže pokud rádi snídáte odpoledne, máte rádi hezké interiéry, výborné jídlo a ochotnou obsluhu tak jako já, toto je další z mých tipů na místo, kam zajít. Nebo jen tak na kávu, víno a lahodný dortík na tom jejich krásném nádvoří :) Kavárna je nekuřácká, venku na dvoře se kouřit smí.

P.S. Fotky jsem pořídil svým Huawei P9. Myslím, že zrcadlovku už nemusím všude tahat, když Pé devítka má takový foťák :)

Jakou kosmetiku si sbalit na cesty?

$
0
0

 photo cestovni-baleni-kosmetiky_01_zps3jjigd4q.jpg

Dříve když jsem cestoval, vždycky jsem přemýšlel, jak sbalit svoje oblíbené přípravky tak, abych nemusel tahat půllitrové sprchové gely nebo nepraktická mýdla, a abych se ani na delší dovolené nemusel omezovat a používat kdovíjakou hotelovou kosmetiku. Buďto jsem tahal velká balení nebo ustoupil malým balením z drogerie. Ty doby jsou už naštěstí pryč a dnes spousta značek nabízí širokou nabídku cestovních balení kosmetiky v praktických malých obalech z plastu, která se vejdou i do malé toaletní tašky.

 photo cestovni-baleni-kosmetiky_03_zpsy2jjgfhx.jpg

Moje oblíbená značka Clinique nabízí malá balení už dlouho, anebo jsem používal malá balení produktů či testery, které jsem dostal k nákupu, protože mají pořád nějaké akce, kdy k nákupu dostanete nějakou sadu kosmetiky nebo jiný dárek. Takže teď už nemusím řešit, čím si svoji mastnou pleť budu na cestách čistit ani s sebou nemusím tahat velká balení, protože teď seženete kompletní sadu na čištění pleti pro muže v mini balení, které v kufru zabere minimální prostor. Sada obsahuje gel na mytí pleti, peeling, hydratační krém, oční krém, a gel na kruhy pod očima jsem k něčemu dostal.

 photo cestovni-baleni-kosmetiky_04_zpsnikmhj1x.jpg

Od Clinique mám také skvělý hydratační sprchový krém a tělový peeling. A vlasy si teď doma myji šampukem Lush, který snadno sbalím na cesty do plechovky, kterou k nim nabízí. Ten malý puk sice stojí něco málo přes dvě stovky, ale co jsem jej poprvé vyzkoušel, opětovaně se k němu vracím. Vydrží dlouho, skvěle myje, dlouho vydrží, krásně voní a ani po něm nemám potřebu používat kondicionér. A vegani jistě ocení, že kosmetika Lush je z přírodních surovin, není testována na zvířatech a ve většině případů ani neobsahuje zvířecí složky.

 photo cestovni-baleni-kosmetiky_05_zpsl1yjvzpf.jpg

Na cesty s sebou také rád beru malá balení parfémů. Teď v létě je to citrusově kořenitý Blenheim Bouquet od Penhaligon's, o jehož úchvatnosti a aristokratickém původu jsem již psal. Na vlasy teď používám pomády Reuzel z Gentleportu... Brzy bude recenze, protože pomády mám teprve krátce a sám jsem byl zvědavý na to, jaké jsou :) A nezapomeňte na krém na ruce, zvláště pokud je máte neustále suché jako já. K narozeninám jsem dostal krém Krásné ruce z Havlíkovy přírodní apotéky a jsem s ním velice spokojený.

 photo cestovni-baleni-kosmetiky_09_zpsphwl1l0u.jpg

Malé balení vyrábí i moje oblíbená značka zubní pasty Marvis (koupíte v Profimedu třeba v Palladiu nebo v Ječné) a Marvis má teď i nádherný kartáček, který je celý černý a dobře se s ním čistí zuby (připomíná mně kartáčky Swiss Dent). Zda jej mají v Profimedu netuším, objevil jsem jej v Gentleportu.

 photo cestovni-baleni-kosmetiky_06_zpskdgmniht.jpg

Z Gentleportu mám také luxusní hřebeny britské značky Kent, které používá i královská rodiny - ten větší je na vlasy, pomocí toho malého si zastřihuji knír, který češu kartáčkem Cyril R. Salter (dostanete na Gentlemanstore.cz) z přírodních štětin a rukojetí z kombinace dřeva a rohoviny. A vosk na knír Mr. Natty je podle mě nejlepší - nejlépe udrží tvar! :)

 photo cestovni-baleni-kosmetiky_07_zpsiomhitnx.jpg

 photo cestovni-baleni-kosmetiky_08_zpsavn9sfms.jpg

Holení a péče o vousy na cestách - to byla vždycky otrava. Ne, že bych se tak často holil, ale když cestuji nalehko a nechci si brát holicí strojek nebo krém na holení a vše, co k tomu patří, hodí se nějaká mini sada na holení. A něco úžasného jsem našel na Nordicday.cz - přírodní kosmetiku L:A BRUKET, která dělá tento balíček pro vousáče. Najdete tam krém na holení, balzám po holení, čisticí gel na vousy či vymytí vosku z kníru a olejíček na vousy. Esenciální olej z vavřínových listů obsažený v přípravcích má čistící, bakteriostatické a zklidňující vlastnosti, balzám obsahuje bambucké máslo a u olejíčku, který přes noc zjemní vás vous, oceňuji především praktický obal a snadné dávkování pomocí pumpičky. A také je v krásném obalu - milovníci nordického stylu jistě vlhnou.

 photo cestovni-baleni-kosmetiky_10_zpsh4pm0rvx.jpg

Na cestách se hodí také sada na přišití utrženého knoflíku (tu jsem si vzal v jednom hotelu), kondomy se hodí nejen na cestách, a v té lahvičce mám čichací sůl. Použil jsem ji jen jednou, když jsem si uřízl kousek prstu a doslova se mně z toho zatmívalo před očima. Ale je to spíše pro případ "co kdyby" a z nostalgie. To víte, ve starých románech, Poirotovi a Panství Downton se vše léčí pomocí čichací soli, brandy a zažívací sody :D I přesto si s sebou beru také ibalgin ;)

Rámové boty F.L.Popper

$
0
0

 photo ramoveacute-boty-f.l.popper_01_zpsiaadfc8l.jpg

Před nedávnem v mojí e-mailové schránce přistála zpráva s nabídkou vyzkoušet rámové boty nové české značky F.L.Popper, která navazuje na tradici staré firmy ještě z dob Rakouska-Uherska, již zničili komunisté po čtyřicátém osmém. Že prý zda je chci vyzkoušet a napsat na ně svůj názor, recenzi. Souhlasil jsem. Protože kromě toho, že boty vypadají úchvatně, mě zaujala také cena - veškeré modely F. L. Popper stojí něco málo přes 4000 korun, což je téměř o polovinu méně, než třeba takové Loake nebo jiné značky rámových bot, které u nás dostanete. A tak mě zajímalo, co za tu cenu dostanu, a zda stojí za to.

Často totiž dostávám dotazy "Kde seženu hezké a kvalitní polobotky za rozumnou cenu? Jsem středoškolák/chudý student." Těší mě, že mě čtou středoškoláci, chudí studenti anebo také lidé s hezkým příjmem, který jim dovoluje nakupovat lepší značky, aniž by na to museli šetřit nebo se dlouho rozhodovat. Ti, kteří nemají hluboko do kapsy jdou do Le Premier koupit si Loake. Ale těm ostatním se radí těžko. Když jsem nedávno potřeboval nahradit svoje milované a značně obnošené polobotky Allen Edmonds, vyšlo mně nejlépe, že lepší boty než Loake asi nenajdu, i když stojí přes sedm tisíc. A tak jsem všem radil: "Kup si boty v běžném obuvnictví, které se ti do dvou let rozpadnou, takže je budeš moci reklamovat, nebo si našetři na Loake."

Protože mezi často předraženou konfekcí a rámovými botami není žádný mezistupeň, co se poměru ceny a kvality týče. Buďto si koupíte lepené boty, kde cena neodpovídá kvalitě, nebo chcete kvalitu, která ale něco stojí. A tuto mezeru teď - a podle mě skvěle - vyplnila značka F. L. Popper.

  photo ramoveacute-boty-f.l.popper_02_zpsgmaajh5w.jpg

 photo ramoveacute-boty-f.l.popper_03_zpsnqfrloci.jpg

 photo ramoveacute-boty-f.l.popper_04_zpspmpdxoqt.jpg

Boty jsem dostal v papírové tašce s obrázkem bot a v jednoduché a krásné krabici s nálepkou inspirovanou první republikou. Boty jsou zabaleny v zeleném hadříku, který zároveň slouží k leštění bot. V krabici je také dřevěný nazouvák a pár tkaniček, elegantně navinutých na lístku z tuhého kartonu. K botám jsem dostal také krém v barvě bot a cedrové napínáky.

 photo ramoveacute-boty-f.l.popper_05_zpsuxhpksok.jpg

 photo ramoveacute-boty-f.l.popper_06_zpsohrpr3un.jpg

 photo ramoveacute-boty-f.l.popper_07_zpss9takdwk.jpg

Se svojí obvyklou velikostí 12,5 či 13 jsem měl docela obavy, aby mně boty padly. Například u Loake jsme si musel objednat velikost 13 F, protože dvanáctky mně byly malé, a po pár metrech chůze jsem si říkal "Proboha, koupil jsem si boty za sedm tisíc, a teď mě tlačí" a trvalo nějakou dobu, než jsem je rozchodil.

Popprovek mě překvapilo, jak pohodlné byly hned při prvním vyzkoušení a nošení, a to mají stejnou šířku a o číslo menší velikost. Vůbec jsem je nepotřeboval rozcházet. Přední část je samozřejmě tvrdá a povolí až po nějakém nošení, ale na rozdíl od Loake mě Popprovky vůbec nedraly pod kotníky ani netlačily u malíčků.

A jsou nádherné a vypadají luxusně. Když jsem je měl poprvé na sobě, všichni mně je chválili, ptali se, odkud je mám, a vůbec všichni se dívali na moje boty, i ti, kterým je obvykle jedno, co mám na sobě nebo na nohou.

 photo ramoveacute-boty-f.l.popper_08_zpseeoydued.jpg

 photo ramoveacute-boty-f.l.popper_09_zpsqibxvpjw.jpg

 photo ramoveacute-boty-f.l.popper_10_zpsqbck7hgb.jpg

Doplňky k údržbě bot jsem zmínil, ale F. L. Poper dělá také překrásné opasky z kůže v barvách, která ladí k barvám bot. No není nádherný? 

Kromě toho nabízí F. L. Popper i takové rarity jako litinové zouváky nebo silikonové galoše v několika barvách.

 photo ramoveacute-boty-f.l.popper_11_zpsq2tt0jhu.jpg

Jeden z důvodů, proč jsem tak dlouho hledal náhradu (nebo mně trvalo rozhodnout se) za svoje nejoblíbenější polobotky Allen Edmonds bylo kromě kvality také to, že ony měly gumovou podrážku. Kožená je skvělá na plesy, ale stačí když naprší, a chůze po chodníku nebo po schodech do metra se stává dobrodružstvím. A pokud jezdíte často na venkov (kde nejsou všude chodníky, ale také třeba kamení nebo bahno) jako já, oceníte kaučukovou podrážku, která se jen tak neprošoupe a nepromokne jako kožená podešev.

Tady je fotka té u mého páru polobotek modelu Herold po téměř třech týdnech nošení - kaučukové podrážky jsou špinavé, ale ne prošoupané. A to jsem potřeboval. Ano, kožená podešev je kožená podešev, a u večerních a formálních bot bych jinou nechtěl. Ale na běžné nošení chci kaučuk a ne kůži.

 photo ramoveacute-boty-f.l.popper_12_zpsutyycfc3.jpg

Málem bych zapomněl na obálku s desaterem tipů, jako že nemáte ty stejné boty nosit denně, při zouvání je dostatečně rozšněrovat, nezouvat je patu o patu, a pak do nich vložit cedrové napínáky a pod. Pro mě je to samozřejmost, protože jako malý jsem vždy dbal babiččiných pokynů jako "umyj si ruce" nebo "rozvaž si ty boty!", ale prý to až tak samozřejmé není, takže to jistě mnozí ocení :)

F. L. Popper zatím nabízí čtyři modely bot - hnědé boty typu Derby jako mám já, a pak hladké černé polobotky typu Oxford, jedny černé brogues a tmavě hnědé kotníkové Chelsea boots a co jsem slyšel, plánují rozšíření sortimentu.

Závěrem musím říct, že by mě ani nenapadlo, že s rámovými botami za čtyři tisíce budu tak spokojený, když moje černé polobotky Geox za tři tisíce (z outletu!) vypadají po třech nošeních tak neuvěřitelně opotřebovaně, že bych je nejraději omlátil prodavači o hlavu.

Snažím se najít nějaký háček nebo chybu, protože tak krásné, kvalitní a levné boty musí nějaké mít. Ale žádný jsem nenašel. Takže pokud hledáte kvalitní a pohodlné boty za velmi rozumnou cenu, už jste je našli. A já také ♥

Pomáda na vlasy: Jak na pevný, lesklý a uhlazený účes?

$
0
0

 photo pomada-na-vlasy-reuzel_01_zpsoxwtrbn5.jpg

Mám už svoje oblíbené přípravky na styling vlasů - na uhlazený účes se mně zatím nejlépe osvědčil Stylingový krém Dirty od Lush, který nádherně voní a vlasy krásně uhladí, ale přeci jen je potřeba jej na druhý den z vlasů vymýt, což je při delších a vlnitých vlasech občas trochu otrava. Na vzdušný či "rozcuchaný"účes mám nejraději hlínu na vlasy Mr. Natty, která také skvěle drží a také vlasy zanechá matné, takže vypadají přirozeně. Ale poslední dobou jsem pořád zvažoval, zda nepřejít na nějakou pomádu.

Myslím tím opravdovou pomádu, tedy mast na vlasy s podílem včelího vosku či různých olejů a jiných tuků, která vlasy natuží, neuschne (takže vlasy působí "mastným" dojmem), a dodá jim lesk. Právě pro obsah olejů se prý těžko vymývá, což mně od jejího používání odrazovalo, ale naopak se to ukázalo jako přednost, vizte níže.

Zašel jsem do Gentleportu, protože jsem se potřeboval poradit - nějakou dobu se totiž vyrábí také pomády na vodní bázi. Říkal jsem si, že to by mohlo být ono: vlastnosti pomády, ale jednoduché vymývání z vlasů. Po probrání výhod a nevýhod pomád na vodní bázi a na bázi včelího vosku jsem se rozhodl vyzkoušet oboje, abych se sám přesvědčil, jaké tedy jsou.

 photo pomada-na-vlasy-reuzel_02_zpslfkq0ljm.jpg

 photo pomada-na-vlasy-reuzel_03_zps96n5ijrt.jpg

V Gentleportu nabízí pomády na vlasy holandské značky Reuzel. Tato pomáda, v modré plechovce, je na vodní bázi s lehkou vůní vanilky a koly ve vysoké tvrdosti a vysokým leskem. Lze ji využít pro dva typy účesů: v případě nanesení na suché vlasy, získáte silnou fixaci s nižším leskem. V případě vlhkých vlasů získáte nižší fixaci, ale zato daleko vyšší lesk. 

Výhodou a nevýhodou je právě její vodní báze: vlasy nevypadají tak mastně, ale přesto účes dobře drží. Pokud se však v těchto horkých dnech zapotíte, prší nebo je vlhký vzduch, účes nedrží - jako je tomu u jiných přípravků na bázi vody. Na druhou stranu se snadno vymývá z vlasů a její použití je snadné a nevyžaduje žádné zvláštní zacházení.

 photo pomada-na-vlasy-reuzel_04_zps8dfjbxec.jpg

 photo pomada-na-vlasy-reuzel_05_zpsoebww24m.jpg

Růžová plechovka ukrývá pomádu na bázi včelího vosku s lehkou vůní jablek a máty peprné ve vysoké tvrdosti. Použití je stejné jako u předchozí pomády: při nanesení na suché vlasy, získáte silnou fixaci s nižším leskem, v případě vlhkých vlasů získáte nižší fixaci, ale zato daleko vyšší lesk.

Měl jsem obavy z toho, jak vlasy namastí, a jak se z nich bude vymývat. Nakonec to není tak špatné - na suché vlasy nanesete šampón, rozetřete jej, a až poté vlasy namočíte. Výsledek možná nebude úplně stejný jako při běžném mytí a vlasy budou mírně vysušené, ale za použití kondicionéru to jde.

To, že pomáda na bázi včelího vosku vlasy namastí je vlastně výhodou, protože účes lépe drží, a to i několik dní. Je úžasné probudit se ráno, rozcuchané vlasy si projet hřebenem, a mít opět stejný účes jako den předtím, aniž byste vlasy museli mýt nebo nějak dál o ně pečovat. Takto to vydrží i tři nebo čtyři dny.

Takže pokud to shrnu, je lepší pomáda na vlasy na bázi včelího vosku, která vlasy sice umastí, ale účes vydrží déle, vlasy jsou lesklé, a není potřeba ji z vlasů vymývat - prostě ji mějte ve lasech několik dní. Velkou výhodou je také to, že účes nejen skvěle zpevní, ale také je možné jej během dne či dní přečesat, aniž by účes nějak utrpěl na pevnosti nebo vzhledu. A to nabídne jen málo jiných přípravků. Máte pěšinku a chcete si vlasy učesat dozadu? Žádný problém! Stačí vzít hřeben a účes bude stejně pevně držet jako předtím.

Zatímco pomáda na vlasy na vodní bázi také skvěle drží, dodá vlasům lesk, a vůbec má vlastnosti klasické pomády, ale nepůsobí mastným dojmem a lépe se vymývá, ale je lepší mýt si vlasy každý den, protože její účinek není tolik trvalý. 

Vlasovou pomádu stačí rozetřít ve dlaních, čímž se zahřeje, a potom vetřít do vlasů a učesat. Nejlépe se hodí na klasické pánské sestřihy "krátké na stranách, delší vršek", jaké jsou především na léto ideální (aby nám nebylo horko). Ale myslím, že svého s ní docílí i milovníci Elvise Presleyho nebo první republiky :)

Blankytné sako a Popprovky

$
0
0

 photo blankytne-sako-popprovky_01_zpsif0wk1hc.jpg

 photo blankytne-sako-popprovky_02_zpssqdgxdw5.jpg

 photo blankytne-sako-popprovky_03_zpsqe23lxu4.jpg

 photo blankytne-sako-popprovky_04_zpsdecngko8.jpg

 photo blankytne-sako-popprovky_05_zpsar1omkhw.jpg

 photo blankytne-sako-popprovky_06_zpsyroedmag.jpg

 photo blankytne-sako-popprovky_07_zps3nt3d4x4.jpg

Po dlouhé době tu mám zase nějaké fotky outfitu. To víte, léto je hnus, pokud je vám víc než dvanáct a nemůžete se celé prázdniny válet u babičky nebo u rybníku, a tak se v létě snažím nosit co možná nejméně oblečení. Hodně bílé (na které nejsou vidět skvrny od potu) v kombinaci s kontrastní modrou, a dávat sem každý týden variaci bílého vršku, kontrastního spodku a letních bot bez ponožek by potěšilo leda tak moje haters :)

Dnes jsem si na sebe vzal Levisky, bílou košili a blankytně modré sako z C&A. Poprvé u mě můžete vidět Popprovky, rámové polobotky nové české značky F. L. Popper, jejichž recenzi si můžete přečíst tady.

Také mám nový náramek Trollbeads. Někdo říká, že jsou prý jako Pandora, mně osobně připadají mnohem hezčí, nekýčovité a mají i sortiment pro muže. Funguje to tak, že si sestavíte vlastní náramek z různých komponentů - zvlášť náramek, zvlášť zapínání, zvlášť přívěsky z různých materiálů - ušlechtilé kovy, (polo)drakokamy, sklo, ... Až budete mít náramek podle svých představ. Líbí se mně, že mají přívěsky symbolizující snad všechno: znamení horoskopu, oblíbené zvíře, různé amulety a talismany, je toho tolik, že jsem si zatím vybral stříbrný náramek s jednoduchou velkou karabinou a přívěskem Mléčná dráha z muránského skla lemovaného stříbrem. Teď si brousím zuby na přívěsek Skarabeus a stopper, aby se přívěsky na náramku nehýbaly :)

Ponožky jsou z červencové zísilky z Ponožkovic, kapesníček mám z Le Premier a sluneční brýle Michael Kors.

Už žádný nepořádek v umyvadle: Zastřihovač vousů Philips Series 7000 se systémem odsávání

$
0
0

 photo DSC_8592_zpsttrp7nyo.jpg

 photo DSC_8573_zpsrqlemf7e.jpg

Už to bude dva roky, co jsem zjistil, že pokud se dva týdny nebudu holit, naroste mně třídenní strniště. Tehdy jsem si pořídil zastřihovač vousů Braun, abych svůj porost na bradě mohl udržovat. Pokud jste si takto vousy nikdy nezastřihovali, nebudete věřit, jaký to nadělá svinčík po celém umyvadle a všude kolem (viz fotku). Ať už se snažím jak chci, vždy jsou ustřižené vousy úplně všude kolem umyvadla. Teď však přišel Philips sezastřihovačem Series 7000 (typ BT7210/15), který má integrovaný systém odsávání ustřižených vousů do zásobníku uvnitř strojku, který má zachytit až 90% vousů. Jak opravdu funguje? 

 photo DSC_8581_zpsptqw4rw1.jpg

 photo DSC_8591_zpsc3psj07m.jpg

Holicí strojek má několik nástavců - jeden na delší vousy, další na přesné zastřihování kontur, třeba u kotlet (což já zrovna nevyužiji, protože takový porost nemám) a přesný hřeben na holení hůře dostupných míst, třeba u kníru nebo na tvarování plnovousu. 

Zastřihovač má přímo na rukojeti "kolečko" pro nastavení požadované délky vousů. Nabízí celkem 20 nastavení délky v rozpětí 0,5 až 10 milimetrů, vždy po půl centimetru, a nastavená hodnota se zobrazuje na digitálním displayi.

 photo DSC_8598_zpscwqp1jtr.jpg

 photo DSC_8600_zpsexag1iox.jpg

Čištění je velice snadné: ustřižené vousy se po sejmutí hlavice ze zásobníku vyklepou, a zbytek se vymete přiloženým štětečkem či pomůckou, která vypadá jako taková ta tyčinka, kterou se nanáší oční stíny. Břity a nástavce/hřebeny se dají oplachovat pod vodou. Takto vypadá komora na zachytávání vousů po sejmutí břitů a nástavce.

 photo DSC_8606_zpsq564frwg.jpg

Nevýhodou holicích strojků a vousů bývá to, že do cestovního pouzdra se obvykle nevejde nic víc než jen strojek a právě nasazená zastřihovací hlavice. Což mně u tohoto strojku ani nevadí protože když někam jedu, předem vím, jak často a k čemu ten strojek použiji, takže mně stačí jen ta jedna s nastavitelnou délkou. I když do tohoto cestovního pytlíku se vejdou snad všechny, a nabíječku sbalíte jen tak do kufru nebo do tašky. Ani ta možná nebude třeba, protože po nabití vydrží zastřihovač 75 minut provozu po hodinovém nabíjení. Jinak se dá samozřejmě používat při napájení ze sítě.

Džínová Leviska a vínové polotričko

$
0
0

 photo dzinova-bunda-levis-polotricko-next_01_zpspmftepu8.jpg

 photo dzinova-bunda-levis-polotricko-next_02_zpse7gnyyri.jpg

 photo dzinova-bunda-levis-polotricko-next_03_zpsr7ejltih.jpg

 photo dzinova-bunda-levis-polotricko-next_04_zpsequtblme.jpg

 photo dzinova-bunda-levis-polotricko-next_05_zpsw6fn3k3t.jpg

 photo dzinova-bunda-levis-polotricko-next_06_zps4kflucux.jpg

 photo dzinova-bunda-levis-polotricko-next_07_zps0d6nc4vs.jpg

Rád nosím saka a obleky, ale na druhou na blog dávám fotky také toho, v čem jdu třeba na pivo s kamarády, jako je tomu v tomto případě.

Něco uvolněného - chinos (H&M), vínové polo tričko (Next), tenisky (Nike), přes to džísku Levi's, kdyby bylo večer trochu chladněji a k tomu pár náramků Deltimo. Jsou hezké, mají spoustu variant, a jsou celkem levné.

Bílý smoking

$
0
0

 photo bily-smoking_01_zpsrx2cerln.jpg

 photo bily-smoking_02_zpskeymajqn.jpg

 photo bily-smoking_03_zpsnkmwysk2.jpg

 photo bily-smoking_04_zpsgvvlk2xj.jpg

 photo bily-smoking_05_zpsubowsnan.jpg

 photo bily-smoking_06_zpserey113e.jpg

 photo bily-smoking_07_zpshpeujt9u.jpg

 photo bily-smoking_08_zpsdygllk32.jpg

 photo bily-smoking_09_zpsxwimhqd9.jpg

 photo bily-smoking_10_zpscvo0hpvm.jpg

 photo bily-smoking_11_zpsyxglx0fb.jpg

Už dlouho jsem toužil po bílém smokingu. Ale není to zrovna kousek, který bych nosil tak často, aby se mně do něj vyplatilo investovat, protože bílá (především u smokingu) je spíše letní barvou, a není úplně na běžné nošení, protože se lehce ušpiní, co si budeme povídat.

Až jednou se na mě v jednom břeclavském sekáči usmálo štěstí, a hned vedle fraku, který mně padl jako ulitý, visel tento smoking. Je vlastně krémový, ne sněhově bílý, z jemné vlněné látky, stál - stejně jako frak - směšných 20 korun, a v pase byl trochu volnější, což ale švadlena lehce spravila :) 

Manžetové knoflíčky a prsten mám ze starožitnictví, motýlek a košile jsou také ze sekáče, kalhoty H&M, polobotky Grenson, kytička na jehlici v klopě je ze Zary. Marně sháním lakovky, nejlépe střevíce, ale v mojí velikosti je dělají snad jen luxusní britské značky, které je prodávají asi za 300 liber. 

Co vy? Nosíte smoking? A troufli byste si na bílý? :)

Baťův Zlín

$
0
0

 photo zlin-tomas-bata_01_zpsxzclmd9v.jpg

Začátkem srpna jsem se konečně vypravil do Zlína. Už dlouho jsem se tam chtěl podívat hlavně kvůli Tomáši Baťovi, geniálnímu českému podnikateli, který tam na začátku 20. století vybudoval svůj prosperující podnik, který do Zlína přilákal spoustu lidí, čímž se Zlín stal moderním městem plným funkcionalistických budov, a dnes má přes 75.000 obyvatel.

Zajímalo mě ta architektura a samotné město, ale také jsem se chtěl dovědět víc o firmě Baťa a její historii, protože jedna moje babička chodila do Baťovy školy práce pro mladé ženy, a zrovna nedávno jsem našel její ročenku z této školy, kam si zapisovala svoje výdaje a úspory nebo žádosti a vzkazy svojí vychovatelce. Často mně o té škole, o Zlíně a o Baťovi vypravovala.

 photo zlin-tomas-bata_04_zpsyw5fdyuh.jpg

U Bati se ženy učily nejen nějakému řemeslu, ale také vaření, domácím pracím, šití, jazykům, sportovaly, byly pod zdravotním dohledem (babička sice nebyla žádná žádná "vesničanka", ale stejně to v té době bylo něco nevídaného) a vzpomínala, jak pak přijeli němečtí vojáci a začali ve velkém skupovat boty a jiné zboží, a posílat je svým rodinám do Říše, kde byl nedostatek, protože se tam už nějakou dobu vyráběly jen zbraně a potřeby pro armádu. Celé to skončilo okupací Československa a jejím totálním nasazením na statku, který dodával potraviny německé nacistické armádě.

Moje druhá babička zase vzpomíná na to, jak je po komunistickém převratu ve škole učili o tom, jaký byl Baťa zlý kapitalista a vykořisťovatel dělnické třídy a na otázku, čím Baťa prorazil na trhu se styděla odpovědět, že to byly papuče, protože si nebyla jistá a myslela, že by se jí spolužáci smáli - a dostala pětku. A tomu domu v Břeclavě, kde měl kdysi Baťa pobočku, říká dodnes "U Bati", i když je tam už dávno něco jiného.


 photo zlin-tomas-bata_07_zpsvhbuc9nz.jpg

Na Zlín jsem měl jen jeden den a chtěl jsem toho stihnout co nejvíce. Abych pravdu řekl, překvapilo mě, jak je Zlín urbanisticky řešený, a že na ve skutečnosti vypadá úplně jinak než jak jsem si představoval podle mapy. Zlín stojí na svazích, takže asi jediná rovná plocha je podchod od Náměstí práce (které jako náměstí vůbec nevypadá) k Univerzitě Tomáše Bati :D A vůbec je to všude samý podchod a průchod a kolem nádraží chodíte neustále mezi budovami, které kdysi Tomáš Baťa postavil, což mě velice potěšilo, protože hned když vystoupíte ze železniční zastávky Zlín-Střed (která ovšem vypadá, že ji po náletu Němců ještě nestihli opravit), dýchne na vás atmosféra Baťovy doby - asi jako kdybyste přijeli do Paříže a první co jste viděli byla Eiffelovka a děda v pruhovaném tričku, v baretu a s Citroënem 2CV a taškou baget.

Za velkého úsilí jsem se vyšplhal do kopce k Hotelu Garni, kde jsem se ubytoval. Ze všech zlínských hotelů je nejlevnější a nejblíže železniční zastávky (je hned za obchodním domem Prior), a i když je mírně retro, je velice čistý a dobře udržovaný, má nové koupelny, recepční byly milé, a v hale a kolem schodiště se smí kouřit, což mně na dnešní dobu připadá až neuvěřitelně svobodné.


 photo zlin-tomas-bata_03_zpsevrctqpv.jpg

 photo zlin-tomas-bata_06_zpsszvd4uto.jpg

 photo zlin-tomas-bata_05_zps67e8zd7c.jpg

 photo zlin-tomas-bata_13_zpshhksclqd.jpg

Napřed jsem se zašel podívat do Prioru, kde jsem ale nenašel nic zajímavého, tak jsem se přesunul k Baťově mrakodrapu - slavné "Jednadvacítce", která byla v roce 1938, kdy ji dostavěli, druhou největší budovou Evropy. K té jednadvacítce jsem se dověděl zajímavost, že neoznačuje budovu podle toho, v jakém pořadí byla postavena, ale podle amerického způsobu pomyslného rastru a toho, kolikátou budovou je v jedné řadě (od východu k západu - 2) a kolikátou v té od jihu k severu (1). Baťův mrakodrap, ve kterém dnes sídlí Zlínský kraj, je známý také výtahem páternoster, do kterého jsem však neměl odvahu nastoupit. Za to jsem se nechal vyvézt rychlým výtahem od šestnáctého patra, kde sídlí kavárna, a odkud je krásný výhled na celé město.


 photo zlin-tomas-bata_08_zps6n7zsb95.jpg


Zamířil jsem k Baťově vile, kde dnes sídlí Nadace Tomáše Bati, která spravuje jeho odkaz, památku, vydává knihy o Tomáši Baťovi a v neposlední řadě finančně podporuje veřejně prospěšné projekty, které jsou v souladu s cíli Nadace. Normálně v ní neprovádí, ale když si prohlídku předem dohodnete, rádi vám vilu ukáží a ještě se dozvíte spoustu zajímavých informací. Mně prováděla Gábina Končitíková, která o Tomáši Baťovi povídala tak poutavě, že kdybychom nemuseli oba jít, asi bychom si tam povídali až doteď (a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně vyučuje Systém řízení Baťa).

 photo zlin-tomas-bata_09_zpsrmslxwlz.jpg

 photo zlin-tomas-bata_10_zpsau9eje9y.jpg

 photo zlin-tomas-bata_11_zpsja3zx53w.jpg

 photo zlin-tomas-bata_12_zps8c6gmmvj.jpg

Vila byla postavena v letech 1909-11 a jako milovníka této doby mě překvapilo, jak byla vila jednoduchá a na tehdejší poměry stroze zařízena. Vilu dokončil Jan Kotěra, který prosazoval moderní stavební styl, prostý tehdy obvyklých ozdob secese a historizujících stylů, bez zdobených fasád plných štukových říms. Vilu pak zprznili komunisté, když ji po Baťově smrti znárodnili, zahradu přeťala čtyřproudová silnice (dnešní Gahurova ulice), ale po nákladné renovaci se opět těší svému původnímu lesku.

Celou vilu jsem si prošel, obdivoval jsem velkolepou halu s mosazným lustrem a vykládanými okny, vestavěný nábytek v jídelně a salonu a vystoupil jsem až na věžičku na střeše, odkud je krásný výhled. Vila je postavena tak, aby z ní bylo vidět na Baťův podnik na protějším břehu. Také jsem si hned všiml, že v pravé části prvního patra (v místě ložnice) chybí okna - ta prý nechala paní Baťová přestěhovat na boční zeď, aby Tomáš Baťa alespoň v ložnici neustále nesledoval svoje továrny a věnoval svojí pozornost jí :)


 photo zlin-tomas-bata_02_zpsyxarfm0u.jpg

14|15 Baťův Institut jsme bohužel nestihl - uvnitř je stálá expozice o Tomáši Baťovi a teď tam probíhala výstava cukráren našich babiček. Každopádně stojí za to podívat se na ty krásné (a krásně opravené a udržované) budovy zvenku a projít se kolem nich. A prošel jsem se i čtvrtí Díly, která je zastavěna původními Baťovy domky.


 photo zlin-tomas-bata_14_zpssojcmdq9.jpg

 photo zlin-tomas-bata_15_zpssbrzoejs.jpg

 photo zlin-tomas-bata_16_zps6poezlnq.jpg

 photo zlin-tomas-bata_18_zpsbsenqegp.jpg

 photo zlin-tomas-bata_19_zpss2eory0g.jpg

 photo zlin-tomas-bata_20_zpsxdii53n7.jpg

 photo zlin-tomas-bata_21_zps8dgrrj9s.jpg

V Baťově pracovně v jeho vile chyběl pracovní stůl - ten teď putoval po celé České republice v rámci výstavy k výročí jeho 140. narozenin a momentálně si jej můžete prohlédnout v pražském muzeu voskových figurín Grévin, kde je také celá výstava týkající se Tomáše Bati. K vidění jsou boty, vyrobeny podle původních návrhů, plakáty, propagační filmy z první republiky, které se promítaly v kinech před filmy (třeba jeden s nádhernou Hanou Vítovou a Vlastou Burianem), děti si mohou zkusit sestavit tři různé modely bot a můžete se dokonce vyfotit s Tomášem Baťou nebo si sednout k jeho psacímu stolu. A víte, že budova v Celetné, kde dnes Muzeum Grévin sídlí, byla původně Baťova prodejna?

Lněný oblek, slamák a kožené rukavice

$
0
0

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_01_zpsdnkg2c9g.jpg

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_02_zpsbh2dait2.jpg

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_03_zpsjl3wqiya.jpg

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_04_zpsv676r9uc.jpg

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_05_zps3fw65xvx.jpg

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_06_zpslc1btzdh.jpg

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_07_zpsnxusjcnu.jpg

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_08_zpshaowhrhz.jpg

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_09_zpsolfxthnj.jpg

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_10_zpskb4w4ubs.jpg

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_11_zps4aimuc3s.jpg

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_12_zpsmd7hzppr.jpg

 photo letni-oblek-stetson-engelmuller_13_zpsks9qjzq4.jpg

Vzal jsem si světlý lněný oblek. Pak jsem si říkal, že s tím kloboukem to bude vypadat skvěle a sladil jsem jej s kravatou. A pak jsem k tomu přidal ještě rukavice a vznikl tento outfit. Je škoda, že dnes muži nenosí klobouky a rukavice, protože i když ztratily svůj společenský význam, jsou stále stylovými doplňky. V létě rád nosím lněné oblečení, protože len je lehký, prodyšný a je v něm příjemně. Ale zase se strašně mačká, takže když chvíli sedíte, jste zmuchlaní, jako kdybyste v tom obleku spali.

Tento typ klobouku, kterému se anglicky říká "boater", jsem už dlouho chtěl, toužím po něm už asi deset let. Jednou jsem si jej dokonce objednal od Lock and Co., ale neseděl mně, tak jsem jej vrátil. Klobouk je totiž úplně tvrdý (i když teď už trochu změkl), takže se tvarem nepřizpůsobí hlavě - dělají se z lakované slámy. A tím, jak je nízký, také nezvykle sedí na hlavě - je to jiný, zvláštní pocit, než když máte klasický klobouk třeba z plsti. Pokud vím, tak se snad nikde v obchodech neprodává, a tak jsem byl přímo nadšený, když jsme jej náhodou zahlédl ve výloze Multi Brand Shopu v přízemí Černé růže - měli jeden poslední a v mojí velikosti. Prý jej mají i v obchodu Cartoon v Panské, ale tam jsem jej neviděl. Ale v Černé růži jej ještě před dvěma týdny opět měli.

Další, co mě úplně nadchlo, je nová česká firma EngelmüllerUž roky sháním rukavice, které by měly zapínání na zápěstí, které by byly delší než současné rukavice, které by byly z jemné kůže, které by pevně obepínaly ruku a skvěle padly - a konečně jsem je našel.

Současná firma Engelmüller navázala na tradici slavného výrobce rukavic a motoristického oblečení Emila Engelmüllera, který otevřel ještě za Rakouska, a začala u nás vyrábět rukavice podle dochovaných dobových vzorků a podle fotografií automobilových závodníků od 30. až po 60. léta, takže v jejich nabídce najdete klasické a nadčasové modely rukavic ze všech možných dob, a k tomu přidali několik modelů ve stylu odpovídajících současným módním trendům. V několika řadách najdete krátké řidičské rukavice, kožené, s pleteninou na hřbetu ruky, delší rukavice se zapínáním na knoflík (třeba model M.V.B.37 ze zelenošedé semišové kůže, ty jsou mým dalším favoritem), rukavice se zimní podšívkou či dokonce řidičské rukavice s širokou a dlouhou manžetou, jaké se na počátku 20. století používaly při řízení otevřeného vozu, které jsou vyrobeny podle rukavic, které původní firma Engelmüller vyrobila v roce 1904.

Moje rukavice Engelmüller T. N. 33 A jsou replikou nádherných rukavic, které v roce 1933 nosil italský automobilový závodník Tazio Nuvolari. Jsou z jemné jehnětiny bez podšívky, končí u zápěstí, kde se zavírají patentkou, a na dlani mají dírky kvůli větrání.

Na sobě mám oblek Batistini, rámové polobotky a opasek F. L. Popper, slaměný klobouk Stetson, rukavice Engelmüller, kravatu ze sekáče a Happy Socks se srdíčky.

Moje jedinečná bunda z Levi's Tailor Shop

$
0
0

 photo levis-tailorshop_01_zps46a8yjlz.jpg

 photo levis-tailorshop_02_zpsu19cryhz.jpg

 photo levis-tailorshop_03_zpsnkbde7cm.jpg

 photo levis-tailorshop_04_zpse0cnatnp.jpg

 photo levis-tailorshop_05_zpsqxhjyrzy.jpg

 photo levis-tailorshop_06_zps04quykbv.jpg

 photo levis-tailorshop_07_zpswuuggov3.jpg

 photo levis-tailorshop_08_zps6qnubfkj.jpg

 photo levis-tailorshop_09_zpswxpcsmb6.jpg

 photo levis-tailorshop_10_zps3quyvabd.jpg

 photo levis-tailorshop_11_zpszqcptren.jpg

V obchodech Levi's na Václaváku, v Palladiu a na Chodově nabízí službu Levi's Tailor Shop, kde si můžete nechat upravit libovolný kousek Levi's podle vašeho přání. Třeba nějakou výšivkou, nášivkou, odznáčky, cvočky, můžete si nechat zkrátit rukávy nebo nohavice a džíny různě potrhat, nebo naopak díry zašít (a přidat na ně záplaty) vyšisovat a podobně, takže budete mít jedinečný kousek podle svých představ.

Když jsem si konečně pořídil světle modrou džínovou bundu, rozhodl jsem se, že si na ni nechám něco vyšít. Poradil jsem se s krejčím (který se stejně jako já jmenuje Víťa a nedávno s ním vyšel zajímavý rozhovor ve ForMen :), co je možné, kam to umístit a podobně, a hned jeho první návrh se mně líbil - dva zkřížené šípy přes celá záda. A ještě jsem chtěl monogram, ale ne někam, kde by byl hned vidět, ať to nevypadá prvoplánově. Tak mně poradil dát jej na zadní stranu manžety.

Ve čtvrtek odpoledne jsem si to objednal a v sobotu už byla bunda připravená k vyzvednutí. Pak jsem si vybral ještě pár nášivek, které mně během hodiny přišili (mezitím jsem obešel pár obchodů) a doma si na ni připnul ještě pár odznáčků. Jak se vám líbí? Já jsem velice spokojený :) Už dlouho jsem chtěl něco takového, ale sám si na jiné úpravy než připínání odznáčků netroufám, takže toto mně přijde jako skvělý nápad. "Můj" výtvor není nic moc kreativního, v Levi's Tailor Shop umí mnohem lepší věci, skvěle vypadají třeba džínové košile s výšivkami nebo džíny s kontrastními záplatami. Bundu musím ještě vyprat - pod výšivkou šípů prosvítá kresba křídou a látka je mírně pokrčená :)

Nově mám také náramek z hematitu s lebkou osázenou zirkony. Je z českého obchodu Lavaliere, kde mají spoustu krásných náramků z polodrahokamů nebo kombinace zlacených kovů a kůže. Na první pohled jde vidět, že je kvalitní (náramek je docela těžký) a detaily jsou provedeny velice pečlivě.

K tomu jsem si vzal boty Toms, protože chvíli před tím jsem si propíchl nohu rezavým hřebíkem a jel jsem na pohotovost, aby mně píchli tetanovku. Tak jsem potřeboval něco pohodlného :)

Na sobě mám džíny, tričko a bundu Levi's, boty Toms z Urbanluxu a náramek Lavaliere.

Pánské náramky jako stylový doplněk

$
0
0

 photo naramky-2016_01_zpszgdbpsu2.jpg

Miluji hodinky a mám jich asi tucet, ale stejně jsem si nikdy nezvykl na to, že bych je nosil denně a každé ráno si je před odchodem z domu připínal k zápěstí. Svým způsobem mně překáží, pod páskem se mně potí ruka, vadí mně u manžet u košile nebo když nosím rukavice. Ale náramky jsem nosil vždycky rád, hodí se ke všemu a pamatuji si na svůj první, stříbrný, který mně dala mamka, když mně bylo asi osm. 

Už nějakou dobu jsou trendy módním doplňkem, i když většina mužů, které běžně potkávám je moc nenosí. Můžete se ale inspirovat na streetstylových fotkách, spousty náramků a náhrdelníků rád nosí třeba Johnny Depp a GQ radí, že dospělý stylový muž by měl nosit náramky z oceli a stříbra s černými korálky nebo z tmavé kůže v kombinaci se stříbrem a ocelí. Proto jsem tady vybral pár svých oblíbených náramků různých stylů, abyste viděli, z čeho se dá vybírat :)

 photo naramky-2016_02_zpsmmxfwu2a.jpg

 photo naramky-2016_03_zpsbgvoh4bf.jpg

Nedávno jsem si pořídil stříbrný náramek Trollbeads. Ještě před dnes tak masově rozšířenou Pandorou přišli v roce 1976 jako první s originálním nápadem navlékání korálků na náramky. Základem jsou kožené nebo stříbrné náramky, náhrdelníky či prsteny s odnímatelnou karabinkou, na které se navléká libovolné množství přívěsků a korálků třeba z muránského skla, ryzího stříbra, zlata či drahých kamenů. Takže jej můžete proměňovat a přizpůsobovat svému oblečení. Některé stříbrné přívěsky a skleněné korálky připomínají šperky z dob vikingů, jak mně někdo psal na mojí facebookové stránce, jiné představují různé figurky nebo zájmy, dnes dělají i přívěsky k různým příležitostem.

Sice nemají pánskou řadu, ale všechno co dělají je vlastně unisex (když pominu zlaté přívěsky s barevnými kamínky) a záleží jen na vás, co si vyberete. Já jsem si vybral stříbrný řetízek a na něj skleněný korálek a stříbrného skarabea. Zapomněl jsem si objednat druhý stopper, který má korálky držet na místě a zajistil jsem je ke karabince, a tak se mně to zalíbilo, že to tak už nechám. A už si ale vybírám další přívěsky :)



 photo naramky-2016_09_zpsqajcr9bf.jpg



 photo naramky-2016_10_zpsyobidgwg.jpg



 photo naramky-2016_11_zpswoh69drr.jpg


Před nějakou dobou jsem zkusil unisex náramky Deltimo. Jsou za příznivou cenu, na první pohled vypadají hezky a i na ruce vypadají dobře. Jsou z různobarevných korálků na gumičce a uprostřed je vždy zdobí hlava lva, leoparda, korunka nebo třeba lebka. Dostanete tak stylový náramek relativně za levno. No ale pak jsem objevil náramky Lavaliere a všiml jsem si toho rozdílu...

 photo naramky-2016_04_zpste3ohkyo.jpg

 photo naramky-2016_05_zpslqn4fvod.jpg

 photo naramky-2016_06_zpsjleipi4j.jpg

Tento náramek Lavaliere už jsem zmínil v minulém příspěvku (o džínové bundě Levi's). Jsou to stylové (nejen) pánské náramky, které ručně vyrábí z přírodních materiálů na severu Čech. To je hezké. Jeden z těch náramků zrovna neměli skladem, ale napsali mně, že už kontaktovali svoji šperkařku, která na něm právě pracuje :) A dělá to dobře, protože náramky jsou propracované do posledních detailů (třeba spartská helma vykládaná malinkými zirkony). Přírodní materiály jde také poznat hned podle hmotnosti - náramky z přírodních kamenů jsou těžší než z umělých.

Nejsem si jistý, z čeho korálky vyrábí Deltimo, ale u Lavaliere jsem si hned všiml, jak oproti nim vypadají luxusněji a kvalitněji. Ne, že by náramky Deltimo vypadaly špatně nebo nekvalitně. Ale pokud je srovnáte s těmi Lavaliere, je tam rozdíl hodně znát. Jsou těžší, vypadají lépe, a jsou nádherně propracované do posledního detailu. A tím, že jsou dělány pro pánskou ruku také lépe sedí. A vyrábí je u nás a postupně, můžete si tedy při objednání sami zvolit délku gumičky, pokud máte třeba hodně velké zápěstí.

 photo naramky-2016_07_zpsjmulqagv.jpg

 photo naramky-2016_08_zpspqt0io4x.jpg

Náramek s kotvou (také Lavaliere) jsem už dlouho chtěl a mám radost, že jsem jej konečně našel :) Je to kožený pásek s nastavitelnou délkou, který se několikrát omotá kolem ruky, a na jednom konci je zaoblená kotva zlacená osmnácti karátovým zlatem. Vybral jsem si tento kožený, který mají v několika barvách, ale rozhodoval jsem se ještě mezi spoustou lanek, která vypadají také skvěle!

 photo naramky-2016_12_zpsvz43nbqm.jpg

 photo naramky-2016_13_zpsccg9utdm.jpg

Na závěr musím zmínit moje oblíbené náramky Swarovski. Pamatuji si, jak jsem před několika lety četl o jejich první kolekci pro muže, a jak jsem si pak pořídil ten kožený pletený náramek, který uprostřed zdobí váleček z matného kovu s černými křišťály po stranách. Později přibyl ten s kamennými a křišťálovými korálky a od Swarovski mám také třeba nádherné manžetové knoflíčky s lebkou vykládanou černými kamínky. To jsou ostatně barvy, které u Swarovského převažují - stříbrná, matný kov a černé křišťály, občas nějaké barevné.

Tak co, nosíte náramky? Který styl vás oslovil nejvíce?

Azzaro Wanted

$
0
0

 photo parfem-azzaro-wanted_01_zpsqkjywhop.jpg

 photo parfem-azzaro-wanted_02_zpswhxzh1w8.jpg

 photo parfem-azzaro-wanted_03_zpsf8ceappb.jpg

Azzaro letos uvedl na trh nový parfém - toaletní vodu Azzaro Wanted. Na první chvíli zaujme už nádherný, masivní flakon ze skla a kovu, který symbolizuje váleček revolveru (název Wanted pak zřejmě odkazuje na plakáty s hledanými zločinci).

Ten ukrývá aromatickou, kořeněnou a citrusovou vůni s tóny dřeva. Nejprve ucítíte závan svěžího citrónu a pikantního zázvoru, pak se projeví kořeněný kardamom a jalovec. Základ pak tvoří dřevité tóny vetiveru a fazole tonka. Příjemná kombinace, která mně připomíná Yves Saint-Laurent L'Homme Parfum Intense, kterého ještě trochu mám, nebo Invictus od Paco Rabanne, který jsem zkoušel. Po stříknutí voní výrazně a jemnou, kořenitě dřevitou vůni ucítíte ještě hodně dlouho.

Podle mě se hodí na všechna roční období. V létě jsem jej nosil spíše večer, teď denně. 

Kožený kabát s kožešinou Lukáše Krnáče

$
0
0

 photo kabat-lukas-krnac_01_zpsn3po2d7z.jpg

 photo kabat-lukas-krnac_02_zpsgjfccplw.jpg

 photo kabat-lukas-krnac_03_zpsaintxuoi.jpg

 photo kabat-lukas-krnac_04_zpsvlkdajf5.jpg

 photo kabat-lukas-krnac_05_zpsq5ildzxj.jpg

 photo kabat-lukas-krnac_06_zpstdzx0pzz.jpg

 photo kabat-lukas-krnac_07_zpsld8appea.jpg

 photo kabat-lukas-krnac_08_zpsm2vipx3s.jpg

 photo kabat-lukas-krnac_09_zpsugwgpfkf.jpg

 photo kabat-lukas-krnac_10_zpsbcjghyby.jpg

Autorem tohoto úchvatného kabátu z modré hovězí kůže a liščí kožešiny je Tomáš Krnáč, student Designu oděvu na Univerzitě Tomáše Baťi ve Zlíně. Všiml jsem si jej na posledním Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku, kde jej měl na sobě Kuba Feranec (kterému tímto děkuji za tyto fotky :). Kabát se skvěle nosí, je z poctivé silné kůže a kvůli tomu je také docela těžký... A naprosto úchvatný!

Jinak mám na sobě Levisky 519, bílé tričko také Levi's, tenisky Nike Roshe Run a náramek Trollbeads.

Znáte shirt stays?

$
0
0

 photo shirt-stays_01_zpsavmezsqu.jpg

Každého muže, který nosí košili, otravuje to, že se vytahuje z kalhot. Nevypadá to hezky a je nepřijatelné dělat to na veřejnosti. Kolem roku 1900 byli lidé ještě chytří a pod tuhou náprsenkou košile bývalo přišité poutko, které se připnulo k poslednímu knoflíku kalhot, takže košile držela na svém místě. Jednoduché, praktické a pohodlné. Dnes jsou v módě kalhoty, které se nosí posazené na bocích, takže by něco podobného ani nefungovalo, ale existují na to jiné pomůcky. 

 photo shirt-stays_02_zpsxtqbseug.jpg

 photo shirt-stays_03_zpsqhutkgcn.jpg

Před nějakou dobou mě oslovil autor projektu ShirtStaysže má v plánu začít u nás vyrábět shirt stays - takové šle, které udrží košili v kalhotách a zároveň zabrání ponožkám, aby se shrnovaly. A zda bych mu mohl pomoci a sdílet odkaz na jeho stránku, aby se o tom lidé dověděli.

Byl jsem pro! Už proto, že mě samotného zajímalo, jaké to je, nosit takové shirt stays, a zda opravdu fungují. Už jsem o nich slyšel, prý je ve Velké Británii a USA nosí hlavně vojáci, aby košile uniformy dobře seděla, ale nikdy jsem je neměl a nikdy jsem je u nás nikde neviděl. 

 photo shirt-stays_04_zpsuzupeawz.jpg

 photo shirt-stays_05_zpsvictmuhn.jpg

 photo shirt-stays_06_zpsxoocjncc.jpg

 photo shirt-stays_07_zpsmbodpaqs.jpg

Jsou to čtyři elastické "kšandy", jejichž konce se vždy připnou ke košili a k ponožce, na každé noze zepředu i zezadu. Tím je košile hezky natažena a neleze z kalhot, a zároveň brání ponožkám v tom, aby sjížděly z nohy (ještě jsem neměl ponožky, které by samy držely tam, kde mají). Buďto se nosí přímě nataženy na přední a zadní straně nohy, ale takto, jako vidíte na fotce, je to lepší a pohodlnější. Pokud byste si stejně nevěděli rady, je tady video, jak shirt stays správně nosit.

Velikost je universální, přizpůsobíte si ji sami podle potřeby, což je na jejich použití asi nejtěžší - najít tu správnou délku, aby byla košile napnutá, a aby byla stejná u dvou těchto "kšand" na každé noze :) Tím pádem se ale hodí pro každého - ať jste malý nebo vysoký. Měřím skoro dva metry a shirt stays by se daly ještě prodloužit. Nesmí být ale příliš volné - to by pak ztratily svůj účel.

 photo shirt-stays_09_zpsu2bkgqfp.jpg

 photo shirt-stays_10_zpsoitw8e4y.jpg

Tady je pro porovnání fotka před a po, i když zrovna tato smokingová košile asi nebyla příliš šťastnou volbou pro ukázku, jak shirts stays fungují, protože je poněkud volná, takže u pasu kalhot bude vždycky zmuchlaná, ale vidíte, že vepředu ani vzadu se nevytahuje :) Pod kalhotami nejdou vidět, ani u slim střihů, jak vidíte a vůbec nejsou nepohodlné, jak jsem si myslel, že budou. Sice si musíte zvyknout na to, že je máte na sobě, ale nijak vás neomezují v pohybu ani netlačí.

 photo shirt-stays_08_zpsbo8w0joh.jpg

Na sobě mám košili Marks & Spencer a ponožky a trenýrky Happy Socks z nové kolekce - s horkovzdušnými balóny, koupené na Urbanluxu :)

Zrovuzrození ukavic Engelmüller

$
0
0

 photo rukavice-engelmuler_10_zpskqcxpr2t.jpg

Ferdinand Engelmüller založil svoji značku v roce 1865 a už za Rakouska-Uherska patřily jeho rukavice k luxusnímu zboží s pobočkami ve Vídni a Budapešti. Bez rukavic a klobouku tehdy žádná dáma ani pán nevycházeli z domu a v té době bylo jen v Praze více než dvacet výrobců rukavic.


 photo rukavice-engelmuler_08_zpskiqjzyk3.jpg

 photo rukavice-engelmuler_09_zpscmenein3.jpg


 photo rukavice-engelmuler_12_zpsmie9x0tf.jpg

Na počátku 20. století patřil Engelmüller ke špičce mezi motoristickým oblečením. Jízda automobilem nebyla tak pohodlná a automatická jako dnes. Vzhledem k náročnosti řízení a údržby se auty jezdilo spíše pro pro zábavu na vyjížďky, delší vzdálenosti se stále překonávaly vlaky. Motory byly hlučné, cesty prašné nebo blátivé a proto řidiči potřebovali oblečení, které je chránilo před větrem, vodou, prachem, blátem a chladem.

Automobil byl drahou záležitostí a proto si jej tehdy mohli dovolit jen ti zámožní a k tomu samozřejmě chtěli prvotřídní vybavení - dlouhé pláště odolné vůči prachu, vodě a větru, dlouhé kožené rukavice, pánové kožené kukly a brýle, dámy klobouky, závoje, či kukly s průzory ze slídy, v zimě kožichy z bobra či nutrie.

Kožené zboží a doplňky jako třeba řidičské čepice se štítkem dodával smetánce právě Engelmüller. Jejich rukavice nosila automobilová závodnice Eliška Junková nebo později za první republiky, kdy obliba automobilismu rostla, slavná česká herečka Lída Baarová.

Po okupaci v roce 1939 musel Engelmüller vyrábět výstroj pro německou armádu a jeho slávu ukončili - podobně jako slávu spousty dalších českých podniků - komunisté v roce 1948 zabavením majetku a spojením jeho někdejší firmy s národním podnikem Rukavičkářské závody Dobříš.


 photo rukavice-engelmuler_01_zps5k6itqc3.jpg


 photo rukavice-engelmuler_04_zps9xjpwtdz.jpg

Loni byla značka obnovena a vůbec bych se nebál říct, že navázali na tradici někdejší firmy Engelmüller. Nabízí několik kolekcí a v nich rukavice na běžné nošení, bez podšívky i zateplené, rukavice inspirované automobilismem a v kolekci Heritage najdete pár rukavic, které jsou přesnou kopií dochované rukavice (jako vidíte na historických fotografiích výše) z počátků firmy. Emil Engelmüller  je tehdy opatřil stahovacím páskem, aby dlouhá manžeta rukavice pevně obepínala ruku a neplandala ve větru.

 photo rukavice-engelmuler_02_zps5wusvt6k.jpg

 photo rukavice-engelmuler_03_zpsrl192inp.jpg

Nevím, zda dnes mají také původní logo nebo se jen inspirovali tehdejším designem - každopádně vypadá, že by klidně historické být mohlo. Hedvábný papír, ve kterém jsou rukavice zabaleny, zdobí maskovací vzor, který přinesl syn Emila Engelmüllera ze své vojenské služby u letectva v první světové válce, a který se stal typickým znakem rukavic Engelmüller. Krásné rukavice tak dostanete krásně zabaleny :)


 photo rukavice-engelmuler_05_zpsqkjpbifp.jpg

 photo rukavice-engelmuler_06_zps7n4jnoga.jpg

 photo rukavice-engelmuler_07_zpsxse18wmb.jpg

Rukavice jsou vyráběny u nás, z kůži z různých koutů světa. Zpracování je opravdu skvěle provedené do posledního detailu, a právě z těch malých detailů mám největší radost. Patentky zdobí vkusné logo, uvnitř rukavice je ručně vymalované číslo velikosti a razítko výrobce. 

Tyto světle hnědé rukavice Engelmüller T. N. 33 A z kolekce Grand Prix jsou replikou nádherných rukavic, které v roce 1933 nosil italský automobilový závodník Tazio Nuvolari. Jsou z jemné jehnětiny bez podšívky, končí u zápěstí, kde se zavírají patentkou, a na dlani mají dírky kvůli větrání. Už jste je na mně mohli vidět v letním příspěvku se světlým oblekem a slaměným kloboukem.

Pár kosmetických novinek do podzimního nečasu

$
0
0

 photo kosmetika-rijen-2016_01_zpsqhbq31fa.jpg

 photo kosmetika-rijen-2016_04_zpshyxzdabe.jpg

 photo kosmetika-rijen-2016_03_zpszd14qcen.jpg

 photo kosmetika-rijen-2016_05_zpstnr56gev.jpg

Sonický kartáček Clinique for Men používám už od ledna a jsem s ním velice spokojený. V Clinique teď najdete novou hlavici, která je k pleti šetrná, ale účinná zároveň. Pomáhá odstraňovat nečistoty a maz lépe než omývá pleti rukou, a připraví pleť na holení. Světle šedé štětiny slouží na mytí tváří, silnější tmavě šedé štětiny pak na čelo, nos a bradu. 

K ní se hodí černý čisticí gel Clinique City Block Purifying Charcoal Cleansing Gel, který obsahuje uhlí. Po napěnění zšedne, odstraňuje nečistoty (a make-up), pleť do hloubky vyčistí, a díky obsahu uhlí neutralizuje škodlivé vlivy nečistot a současně reguluje produkci nadbytečného mazu - okamžitě i dlouhodobě. Zanechává pleť s příjemným pocitem čistoty, aniž byste měli pocit vysušení nebo vypětí. Hodí se tedy pro všechny typ pleti - od suché a citlivé až po hodně mastnou. Při používání kartáčku a tohoto gelu budete mít viditelně čistější póry a celou pleť.

 photo kosmetika-rijen-2016_06_zpsw2gmqc8z.jpg

 photo kosmetika-rijen-2016_08_zpsf5pom63c.jpg

Další novinkou je "Fantomaska" - Clinique City Block Purifying Charcoal Clay Mask + Scrub. Začal jsem jí tak říkat, protože je modrá, takže při jejím použití budete vypadat jako Fantomas :) Je to pleťová maska a peeling zároveň. 

Jedná se o jílovou masku, která má hustou konzistenci. Naneste ji v tenké vrstvě na obličej a počkejte pět až deset minut, až maska uschne a obličej vám díky ní ztuhne. Opláchněte vlažnou vodou. Jakmile masku smícháte s vodou, krouživými pohyby odstraňte pomocí drobných částeček v ní obsažených odumřelé buňky kůže. Maska odstraní mastnotu a nečistotu, a vyčistí ucpané póry. A pocit suché a podrážděné pleti? Žádný tady není, pleť budete mít po použití hydratovanou a ne suchou a napjatou, jako tomu občas u pleťových masek bývá. Pleť je po použití čistá a hladká, a dobře připravená na aplikaci hydratačního krému.

 photo kosmetika-rijen-2016_09_zpsbkti0ncm.jpg

 photo kosmetika-rijen-2016_10_zpstryh4v1q.jpg

 photo kosmetika-rijen-2016_11_zpsmnmjvwe3.jpg

Řekl jsem si, že pro změnu zkusím něco jiného, než Clinique, a sáhl jsem po francouzské značce Clarins a hydratačním gelu Super Moisture Gel z řady pro muže ClarinsMen. Je lehký, má jemnou, gelovou konzistenci, velice rychle se vstřebává, aniž by zanechal pleť mastnou. Zanechá pocit hydratace, a když se oholíte, můžete si jej rovnou rozetřít po celém obličeji - je tak dobrý, že zklidní zarudlou a podrážděnou pokožku a obsahuje rostlinné výtažky, které jsou pro pleť přínosné. Trochu jsem měl obavy z parfemace (obvykle používám přípravky Clinique, které parfém neobsahují), ale vůně je velmi jemná a téměř si jí nevšimnete.

Jak jsem si vytvořil vlastní parfém

$
0
0

 photo perfumed-prague_02_zpsukjhylbs.jpg

 photo perfumed-prague_03_zpseen8sqth.jpg

 photo perfumed-prague_04_zpsfbxcvczz.jpg

V Praze teprve nedávno vzniklo parfémové studio Perfumed Prague, kde si za pomoci kvalifikovaného personálu můžete vytvořit vlastní parfém. Minulý týden mě pozvali na návštěvu a já jsem si to vyzkoušel a teď mám jedinečnou vůni jako nikdo jiný.

Perfumed Prague je malý krámek v ulici Karolíny Světlé. V jednoduchém interiéru plném polic lahviček s vonnými esencemi připomínajícím nějakou starou lékárnu, mě přivítal majitel Borys, který pochází z Polska, a se svojí ženou, která je parfemářka, si tady otevřeli svoje parfémové studio.

Nejprve mně vysvětlili, jak takové tvoření parfému vypadá, a pak jsme se do toho dali. Před začátkem je důležité vědět, k čemu parfém chcete. Na každodenní nošení? Má to být lehká svěží vůně? Nebo ji chcete na večer nebo pro zvláštní příležitosti?


 photo perfumed-prague_09_zpsvm0u6l0v.jpg

 photo perfumed-prague_06_zpsaitgdrjt.jpg

Napřed jsem si vybral základ parfému. Parfém se skládá ze tří složek - hlava, srdce a základ. Hlava je to, co cítíte jako první, po několika hodinách se začne uvolňovat srdce parfému, a základ ucítíte ještě na druhý den a na šále. Od každé složky je dobré vybrat si ideálně tři vůně, ale můžete méně či více. Olga se mě zeptala, jaké vůně mám rád - či spíše lehčí, dřevité, nebo těžké oudové a podle toho mně podávala různé lahvičky a vonnými esencemi a já jsem si vždy přičichnutím k víčku vybíral, až jsem našel tři - styrax, ambru a santalové dřevo.

Do každé lahvičky jsem namočil papírek a pak ke všem najednou přivoněl abych se přesvědčil, zda se mně kombinace všech tří líbí. Líbila. Pak se mě Olga zeptala, kterou vůni chci, aby byly ta dominantní - vybral jsem si santalové dřevo. Základ parfému (pro flakon 50 ml) tvoří 20 - 30 ml. Pomocí pipet jsem tedy smíchal 15 ml esence santalové dřeva, a po pěti mililitrech ambry a styraxu.


 photo perfumed-prague_07_zps0vi559n2.jpg

 photo perfumed-prague_08_zpsvhd3ad8e.jpg

Pak jsem se rozhodoval, co bude tvořit srdce parfému. Mám rád květinové, rostlinné a kořenité vůně, ale ne příliš sladké ani příliš dřevité. Po zkoušení spousty lahviček jsem vybral několik favoritů, namočil do nich papírky a zkoušel, jaká kombinace mně bude vyhovovat. Z nich nakonec vzešla kombinace fíku, borovice a damascénské růže. K papírkům jsem přiložil papírek se vzorkem základu a byl jsem spokojený. Vybral jsem si, která vůně má být dominantní, a podle toho za pomoci Olgy zvolil poměr, v jakém těch 15 ml, které tvoří srdce parfému, smíchám. Pak jsem namočil papírek do směsi a přivoněl. Tím se neustále přesvědčujete, zda se vám výsledek líbí, a zda chcete něco přidat.

A nakonec hlava parfému. Postup byl opět stejný - vybral jsem si několik vůní, z nich pak čtyři favority - růžový pepř, černý rybíz a esenci z květu a ze semínek pomeranče. Namočil jsem do nich papírky a přidal papírek se vzorkem toho, co mám zatím v kádince. Esence ze semínek pomeranče mně tam neseděla, tak jsem nakonec vybral růžový pepř, černý rybíz a neroli a v určitém poměru je přidal do kádinky. Zamíchal jsem a protože se mně vůně ještě nezdála hotová, po konzultaci s Olgou jsem přidal ještě pár mililitrů neroli, a pak jsem byl spokojený. 

Namočil jsem do kádinky papírek a trochu na ruku, abych zjistil, jak výsledek voní na mě. Výsledná vůně je taková, jakou jsem si přál. Květinová, kořenitá, a s trochou dřeva a jehličí.


 photo perfumed-prague_05_zpsera3qg7n.jpg

 photo perfumed-prague_10_zps9of1ohjx.jpg

Pak přišla ta nejtěžší část - zvolit si jméno parfému. V tu chvíli mě napadlo jen Eden, ráj, a napsal jsem to francouzsky, ať to zní trochu poetičtěji - Éden. Pak můj parfém přelili do flakonu, zazátkovali uzávěrem s rozprašovačem, vložili do krabičky s názvem parfému, převázali stužkou a vložili do papírové taštičky.

Líbilo se mně, že jsem všechno mohl vyzkoušet sám - parfém si tak tvoříte skutečně sami a není to tak, že byste někomu řekli "mám rád to a to, tak to smíchej", a pak byste odcházeli s flakonem parfému. Olga mě celou dobu radila, jak a co smíchat, co je dobré a není, až vznikla vůně, která byla ještě lepší, než jsem čekal, a já tak odcházel s parfémem, který teď budu velice rád používat. 

Zvolené vonné esence a jejich poměry společně s vaším jménem a názvem parfému si zapisujete do formuláře, který pak v Perfumed Prague archivují. Pokud se tak rozhodnete vzít si další flakon parfému, stačí si jej pak jen objednat nebo přijít, a vylepšit jej. Taková seance trvá asi hodinu až dvě - podle toho, jak jste (ne)rozhodní.


 photo perfumed-prague_01_zpskyguawfy.jpg

Ceny jsou velice příznivé - za flakon 30 ml zaplatíte 999 korun, za 50 ml 1.499 korun a za 100 ml 1.999 Korun. Perfumed Prague najdete v ulici Karolíny Světlé 285/20.
Viewing all 487 articles
Browse latest View live