Are you the publisher? Claim or contact us about this channel


Embed this content in your HTML

Search

Report adult content:

click to rate:

Account: (login)

More Channels


Channel Catalog


older | 1 | .... | 13 | 14 | (Page 15) | 16 | 17 | .... | 22 | newer

    0 0


     photo novinka-hydratace-clinique_01_zpsr6fp2dif.jpg

     photo novinka-hydratace-clinique_02_zpsdteoz920.jpg

     photo novinka-hydratace-clinique_03_zps8mocrvid.jpg

    Kromě hydratačního krému z třífázové pánské řady Clinique již nějakou dobu používám hydratační krém Clinique Moisture Surge Extended Thirst Relief. Popis produktu říká, že "bez ohledu na to, je-li venku chladno či horko, sucho či vlhko, jste-li venku  nebo uvnitř, hydratační technologie uplatněné u výrobku Moisture Surge Extended Thirst Relief pomáhají pleti se těmto měnícím se podmínkám přizpůsobit." To nedokážu posoudit, ale je skvělý. 

    Výrobky Clinique používám už roky a zjistil jsem, že oleje a výživné mastné krémy mohu kvůli své mastně pleti používat jen v zimě nebo vůbec, ale jinak potřebuji něco lehkého, třeba v létě Clinique Even Better Essence Lotion, pleťovou vodu, kterou úplně nahrazuji krém.

    Clinique Moisture Surge  Extended Thirst Relief není krém, ale vlastně gel, který nemastí, takže se hodí pro všechny typy pleti. Hned se vsákne, zanechává pleť sametově hebkou bez mastného povlaku a dokonale hydratuje po dlouhou dobu, ať už jej používáte na den nebo na noc. A stejně jako ostatní výrobky Clinique není parfémován, což je super a už jsem si na to zvykl tak, že si to ani neuvědomuji, dokud nezkusím jinou značku a všimnu si té vůně, kterou u pleťového krému přece nepotřebujete.

     photo novinka-hydratace-clinique_04_zps7oi77elo.jpg

     photo novinka-hydratace-clinique_05_zpsyiawz6lv.jpg

    Další žhavou novinkou tohoto roku je oční krém Clinique Prep-Start. Než jsem si jej pořídil, četl jsem si recenze a nejvíc mě pobavily ty od Amíků, kteří psali, že nemohli přijít na to, jak tubičku s krémem otevřít :D Je to jednoduché, Sejmete průhledné víčko, nanášecí "kuličku" nadzvednete/vysunete prstem, vymáčknete malé množství krému, zavřete, a krouživými pohyby nanášíte na pleť kolem očí. Možná to není úplně nejpraktičtější, ale na druhou stranu, nanášení kuličkou je mnohem příjemnější a pohodlnější než poklepávání prstem.

    Poprvé jsem jej použil, když jsem měl hroznou kocovinu a hned jsem cítil chladivé osvěžení a po delším používání vám i zpuchnou váčky pod očima (a podle recenzí i jemné vrásky). Rychle se vsákne, rozzáří pokožku kolem očí, a časem zmenší kruhy pod očima. Pokud vám pomalu táhne na třicet a stejně pořád rádi vymetáte noční bary a ponocujete, měli byste se začít starat i o pleť kolem vašich očí. Zatím ten nejlepší oční krém, který jsem měl!

    0 0


     photo bunda-barbour-adidas-zxflux_01_zpsevtngppn.jpg

     photo bunda-barbour-adidas-zxflux_02_zpsqrbrtrgd.jpg

     photo bunda-barbour-adidas-zxflux_03_zpstwo0cf0k.jpg

     photo bunda-barbour-adidas-zxflux_04_zpsbzcv2to0.jpg

    Na velikonoční pondělí bylo opravdu krásné počasí, takže naše grilování u kamarádky se nám velice vydařilo! Poprvé bylo krásně a teplo, a dalo se sedět venku. Poprvé jsem měl letos kotníkové ponožky, lehkou bundu a na trávníku jsme si užívali první hřejivé paprsky jarního slunce. 

    Prošívanou bundu Barbour už mám nějakou dobu (a v Myslbeku už mám vyhlédnutou novou!), stejně tak džíny Levi's Commuter a tričko Gant. Sluneční brýle Italia Independent s jakoby sametovými obroučkami jsem dostal od jednoho čtenáře mého blogu :)

     photo bunda-barbour-adidas-zxflux_05_zpskaavgasf.jpg

     photo bunda-barbour-adidas-zxflux_06_zpsegc3kf49.jpg

    Mám ale nové boty, Adidas Zx Flux. Našel jsem je na Ringit.cz, kde mají překvapivě velký výběr sportovních bot ve velkých velikostech, takže i lidé s nohou velikosti 48 jako já si tam vyberou. Kromě toho nabízí také spoustu oblečení a doplňků značek jako Adidas, Nike, Puma, O'Neill nebo Reebok. Tyto boty jsem měl vyhlédnuté už dlouho, ale výběr bot ve vlajkové prodejně Adidas v Praze na Příkopě je tristní, takže mně nezbývalo, než se po nich podívat na internetu (a ve velikosti 48), a podařilo se mně to. Jsou neskutečně pohodlné a už se těším na další teplé dny, kdy je budu moci nosit s holými kotníky :)

    0 0
  • 04/03/16--16:39: Otevření Barbour v Praze

  •  photo barbour-opening_01_zpsnm2mtzxm.jpg

     photo barbour-opening_13_zpsdpbjdzgv.jpg

    Když se řekne Barbour, vybaví se asi každému jejich klasická bunda z voskovaného plátna, která vystihuje vše, co tato tradiční britská značka spojuje: klasické střihy, nedbalou eleganci a odolný kvalitní materiál. Není divu, že ji nosí sama britská královská rodina a značka Barbour se již od roku 1974 pyšní patentem dvorního dodavatele. Pražská prodejna Barbour v nákupní galerii Myslbek funguje nějakou dobu a před dvěma týdny ji přijela navštívit Dame Margaret Barbour, pátá generace této rodinné firmy.

     photo barbour-opening_02_zpsu8azrvwx.jpg

     photo barbour-opening_03_zpsfet8fywy.jpg

     photo barbour-opening_04_zps8ra8xeht.jpg

     photo barbour-opening_05_zpsevkbesa0.jpg

     photo barbour-opening_06_zpsvspipwoh.jpg

     photo barbour-opening_07_zpslmiqmjup.jpg

     photo barbour-opening_08_zpsd0zrw8md.jpg

     photo barbour-opening_09_zpsqyq1spid.jpg

    Barbour začal v roce 1894 vyrábět svrchníky z voskovaného plátna, které díky tomu byly nejen nepromokavé a větruvzdorné, ale také prodyšné, takže si je oblíbili lidé na venkově a začali je nosit na ven a do přírody - na hony, rybaření, jízdu na koni, pikniky, zahradničení a další aktivity. Ten správný anglický výraz je outdoor (= mimo dům, tedy venku), ale s tím zacházím opatrně, protože u nás se outdoor rovná oblečení z červeného nebo fosforově zeleného polyesteru a goretexu, kostičkovaným kalhotám a evokuje vodní sloupce a nepoužívání deodorantu. Oproti českému pojetí tohoto slova Barbour vypadá elegantně. 

     photo barbour-opening_10_zps0afatsbz.jpg

     photo barbour-opening_11_zpstvhmsyja.jpg

     photo barbour-opening_12_zps2sqylctx.jpg

     photo barbour-opening_14_zps0atzpeol.jpg

     photo barbour-opening_15_zpsiymauvkw.jpg

     photo barbour-opening_16_zpsg4lb0cme.jpg

    Barbour dlouho dělal jen klasické britské outdoorové oblečení, ale pře pár lety se značka dočkala modernizace, takže se teď těší oblibě široké veřejnosti i u mladé generace a oblečení Barbour (podobně jako volnočasové oblečení jiných značek) můžete běžně vidět ve městech nebo v kombinaci s formálním oblečením. 

    0 0


     photo formen-fashion-bible-jaro-2016_01_zpsy91ugn74.jpg

     photo formen-fashion-bible-jaro-2016_02_zps2j1rmb1a.jpg

     photo formen-fashion-bible-jaro-2016_03_zpsfvfsyo4z.jpg

     photo formen-fashion-bible-jaro-2016_04_zpsgqmppg6q.jpg

     photo formen-fashion-bible-jaro-2016_05_zpsz1jei1c5.jpg

     photo formen-fashion-bible-jaro-2016_06_zps3dvabvla.jpg

     photo formen-fashion-bible-jaro-2016_07_zpsjhjnyfxp.jpg

     photo formen-fashion-bible-jaro-2016_08_zpsodqrqxss.jpg

    Je tady již třetí Fashion Bible časopisu ForMen. Najdete v ní třeba foto story s Ladislavem Špačkem v oblecích klasické rakouské značky Knize, kde představuje různé dress cody, a jeho 16 tipů etikety, inspirativní lookbook s outfity pro různé příležitosti na jaro a léto, foto story stylu Athleisure, článek o dandismu, street style z londýnských ulic nebo tipy na pánskou kosmetiku a samozřejmě spoustu různých módních a stylových tipů - co a jak dělat, čemu se vyhnout, jak se oblékat podle postavy... 

     photo formen-fashion-bible-jaro-2016_10_zps07jzxvrn.jpg

    Obzvlášť mě zaujal článek Míry Valeše o vousech, kde hezky vysvětluje, proč všichni ti pubertální hispetři s krakonošovskými plnovousy z náplavky vypadají směšně. Cituji: "Je totiž něco jiného, když si pořídíte vousy, protože ... se vousy hodí k vašemu naturelu a životnímu stylu, a zase něco trochu jiného, když si ve dvaceti necháte narůst myslivecký půlmetrový plnovous, nad kterým vykukuje růžová tvářička a oči malého kluka."

     photo formen-fashion-bible-jaro-2016_11_zps4agfixpt.jpg

    Stejně tak byste si měli přečíst článek Jirky Hofbauera z Menstyle.cz Utrpení mladého gentlemana o tom, jak najednou chlapci, kteří mají sotva hotovou střední školu, snaží být jako gentlemani - avšak pouze v rámci módního stylu, ne jako skuteční gentlemani, jde jim jen o to oblečení a image. Myslím, že oba články tak nějak vystihují aktuální módní trendy mladé generace, která chce vypadat stylově: jedni šaškují na náplavce s Lomo foťáky a plnovousy, druzí ve svých dvaceti letech v blazeru elaborují o whiskey. Předpokládám, že v šedesáti budou opět nosit ty nejnovější trendy a vypadat k smíchu.

     photo formen-fashion-bible-jaro-2016_12_zpsn6xswsvk.jpg

     photo formen-fashion-bible-jaro-2016_13_zpsqrkwlh2n.jpg

    Já jsem měl také tu čest a byl jsem redakcí ForMen osloven, vyzpovídán, nafocen, a na výsledek se můžete podívat sami na straně 130. Sice tam ze mě udělali Víta, ale ta fotka je skvělá! :) Další "stylaři", se kterými si můžete ve Fashion Bibli přečíst rozhovor jsou Robin Bery, Pavel Králíček, stylista Filip Vaněk nebo rapper Johny Machette.

    Fashion Bible časopisu ForMen vyšla v pondělí, má přes 200 stran a koupíte ji za 99,- korun.

    0 0
  • 04/12/16--00:27: "Zámecký" portrét


  •  photo portret-priniti_01_zpsytseef7i.jpg

    Na germanistice jsme měli divadelní spolek a každý semestr jsme nacvičili nějakou hru. Jeden semestr jsme měli v plánu Dürrenmattovy Fyziky, což mně zrovna moc nenadchlo; v předchozích hrách, které se odehrávaly v dobách dávno minulých, jsem vždycky hrál nějakého šlechtice, který mluví starou a zdvořilou němčinou. Fyzici byli vydání v roce 1961, a pokud vím, tak se odehrávají v tehdejší době a jejími hrdiny jsou pacienti ústavu pro choromyslné, lékařka (která je asi jediným bláznem) a zavražděné zdravotní sestry.

     photo portret-priniti_02_zpsgbfyjxw9.jpg

     photo portret-priniti_04_zpsvumjxvut.jpg

    Tak jsme nakonec s kamarádkou měli úkol sehnat potřebné kostýmy a rekvizity. V dramatu hrají také důležitou roli dva portréty předků slečny doktorky von Zahndové (všimněte si, prosím, že je studovaná doktorka medicíny a přesto ji neuráží oslovení slečna). A tak mě napadlo, že lepší bude si ty portréty udělat, než nějaké shánět. 

    Jeden z nich dělal kariéru u armády - to byla kamarádka. Dal jsem jí slušivou husarskou uniformu, nalepil velký knír, vojenskou čepici, hruď ověsil vyznamenáními... Ten druhý předek - já - byl strýc slečny doktorky, kancléř Joachim von Zahnd. A myslím, že oba se nám tehdy povedly. Tak se mně ten portrét líbil, že jsem si jej teď nechal vytisknout na plátno.

     photo portret-priniti_05_zpsvdhvnvmo.jpg

    Už jsem to chtěl udělat dávno, ale protože fotka má neobvyklý poměr stran a po špatných zkušenostech s tiskem na zakázku mně trvalo, než jsem se k tomu rozhoupal. Na internetu jsem si vybral e-shop Priniti, kde nabízí i docela obrovská foto plátna za rozumnou cenu, a obraz vám udělají do jednoho dne a také jej rychle dodají.

    Poslal jsem jim svoji fotku, oni ji upravili, navrhli ideální rozměr plátna (aby fotka na plátně byla kvalitní) a ještě mně poslali 3D náhled fotky, jak to bude vypadat hotové. Nad hlavou je totiž málo "volného místa", a tak jsem měl strach, abych neměl kus hlavy na zadní straně. Mohl jsem si vybrat, zda se bude fotka na stranách  plátna zrcadlit, zda bude bílý (nebo barevný), ale vybral jsem si, že obraz na bocích plátna pokračuje. No ale nakonec si ten obraz budu muset nechat zarámovat, abych tomu dodal ten správný vzhled :) Teď obraz visí u babičky v hale a ona jej hrdě ukazuje všem svým kamarádkám, které přichází na návštěvu :D

    0 0


     photo foceni-formen_01_zps2rixjqst.jpg

     photo foceni-formen_02_zpsac6xfd6y.jpg

     photo foceni-formen_03_zpsslu5g7wr.jpg

     photo foceni-formen_04_zpssxuugnyw.jpg

     photo foceni-formen_05_zpslg2jz0dm.jpg

    Redakce časopisu ForMen mě oslovila s tím, že by mě chtěli vyfotit a udělat se mnou rozhovor pro jarní vydání již třetí Fashion Bible. Možná už jste první fotku viděli u mě na facebooku nebo přímo v časopise, který je zrovna na stáncích. Ve ForMen ale byli tak laskaví, že mně pár fotek z focení poslali a dali mně svolení k tomu, abych je zveřejnil na blogu.

    Výběr oblečení nechali na mně, mělo to být něco, co rád nosím, aby mě to vystihovalo tak, jak sám chci. A tak jsem si vzal oblek, ale zelený, ať to není úplná klasika, košili od Karla Lagerfelda, pletenou kravatu po taťkovi, polobotky Loake, krémové rukavice z obchodu v Železné, a přes ramena jsem si přehodil svůj oblíbený kabát Gant s kožešinou ze Scoro Coco

    0 0


     photo dunhill-icon-absolute_01_zpsdumnghbd.jpg

     photo dunhill-icon-absolute_02_zpslommxgjw.jpg

     photo dunhill-icon-absolute_03_zpssp5euvjd.jpg

     photo dunhill-icon-absolute_04_zpsqps7cpgj.jpg

     photo dunhill-icon-absolute_05_zpsfylj4pkn.jpg

     photo dunhill-icon-absolute_06_zpsctidmdky.jpg

     photo dunhill-icon-absolute_07_zpsvmtiwvtu.jpg

     photo dunhill-icon-absolute_08_zpsiuk7ikif.jpg

    Dunhill London v masivním kovovém, stříbrném flakonu vznikl na začátku roku 2015 a Dunhill Icon Absolute ve zlaté kleci následoval o něco později. Přesto, že jsou obě vůně naprosto rozdílné, zamiloval jsem si obě. A moje okolí také :)

    Nový Dunhill Icon Absolute je "oudový" parfém (oudu se říká také agarwood - agarové dřevo). Správně by se to prý mělo psát "úd", ale "údový parfém" by asi každému evokoval něco úplně jiného (podle mě je oudúplně to stejné jako úd, jen ve stylu nářečí z Princezny ze mlejna).

    Je to tmavé pryskyřičné dřevo získávané ze stromů rodu Aquilaria při infekční nákaze. Aromatická pryskyřice ve formě oleje vychází z obranné reakce na napadení hmyzem, po úderu blesku nebo po mechanickém poškození. Strom vylučuje do zraněných částí (kořenů, větví nebo částí kmene) ochranný olej, a ty se postupně stávají těžší a tmavě hnědé až černé. Zatímco před infekcí je jádrové dřevo poměrně lehké a bledě zbarvené, jakmile infekce postupuje, strom produkuje tmavou aromatickou pryskyřici v reakci na útok, což má za následek velmi husté, tmavé, pryskyřičné jádrové dřevo, které výrazně voní, a proto se používá jako složka kadidel a parfémů.

    Dunhill Icon Absolute je dřevité kořenitá vůně, připomínající Orient, kadidlo a exotická koření. Oponu na scéně kompozice zvedá proslulý sicilský bergamot ve spojení s dobře známými kořeněnými nótami černého pepře.

    Ty ustupují příjemně zklidňující trojici citrusu, dřeva a květinových tónů. Špetka kardamomu napomáhá uzavřít předehru a sebejistě otevírá první jednání. Následuje srdce vůně plné překvapivých tónů bohatého a zemitého šafránu v kombinaci se sametovou okázalostí černé růže a egyptského jasmínu. Společně jsou oslavou smyslů.

    V závěrečném jednání vás tato esence mužnosti vrhne do pižmové náruče vzácného a kouřového akordu agarového dřeva (oudu). V kombinaci se smyslnou podobou tabákových listů a toskánské kůže zůstává po vůni stopa s hřejivou aurou hořko-sladkého dřeva.

    Já v začátku cítím sladkost růží, ale nejvíce podle mě ve vůni dominuje pikantní pepř a agarové dřevo, tabák a pižmo. Je to krásná, exotická vůně se svěžími, aromatickými tóny, ale dřevitým základem. Silná, elegantní mužná vůně, kterou nosím ji spíše večer.

    Přirovnal bych jej nejvíce ke Gucci pour Homme. Ale není tak silně zemitý. Nebo k parfémům Toma Forda, které stejně jako Dunhill Icon Absolute voní klasicky, starosvětsky, exoticky, dřevitě a kořenitě.

    Seženete v parfumeriích Douglas nebo na Sensualite.cz., odkud jej mám já. Flakon 50 ml stojí 2.500, 100 ml pak 2.970 korun.

    0 0
  • 04/25/16--07:14: K jaru patří... chřest!

  •  photo chrest-2016_01_zpsdiaop8bw.jpg

     photo chrest-2016_02_zpsmlbc3j8w.jpg

    Také se každé jaro těšíte na chřest? Já sezónní plody moc neprožívám. Medvědí česnek mám rád, ale když jeho dobu propásnu nic se nestane. Také se z něj dá udělat pesto nebo se dá zamrazit. Ale na chřest se opravdu těším, a ten je nejlepší čerstvý. Dnes všude najdete spoustu různých návodů na jeho úpravu, ale já mám nejraději ten zelený s holandskou omáčkou, která je sama o sobě skvělá, ale dá také vyniknout chuti chřestu. Její recept najdete všude a je jednoduchá, i když mnozí tvrdí opak. Musíte ji pěkně vyšlehat nad parou, ne ve vodní lázni - to by se vám pak vajíčka srazila. To bude asi jediný kámen úrazu.

     photo chrest-2016_03_zpsi7oo3pfh.jpg

     photo chrest-2016_04_zpswlcedu7a.jpg

    Když jsem kdysi dávno viděl na jídelním lístku Titanicu Vejce à l'Argenteuil, začal jsem pátrat po tom, co to je (to jsem vlastně dělal i u ostatních jídel). Ale doteď jsem nenašel dobový recept, který by to přesně říkal. Má jít o míchané nebo ztracené vejce, ke kterým se podává chřest a omáčka - někde uvádí z bílého vína, jinde smetanovou, pak zase holandskou... No tak jsem si udělal chřest se ztraceným vejcem a zalil je holandskou omáčkou, která mně zbyla. A musím si to pochválit, bylo to výborné :D

    0 0
  • 04/27/16--00:11: Titanic v Praze

  •  photo titanic-praha_01_zpsxbarqwsq.jpg

    Jako malého mě fascinovaly všelijaké katastrofy a v jedné z knih o lodích, kterou jsem tehdy četl, jsem se dověděl i o Titanicu, přepychovém parníku, který v noci 14. dubna 1912 na své první plavbě přes oceán narazil na ledovec a pak se téměř tři hodiny za dramatických okolností potápěl, při čemž zemřely dvě třetiny osob na palubě. A dodnes si pamatuji na to letní odpoledne, kdy jsme si s bráchou hráli na dvoře v našem dřevěném domku, a jakou jsem měl radost, když taťka přišel s tím, že půjdeme do kina na Titanic. To mně bylo devět.

    Tehdy mě Titanic a jeho éra začaly fascinovat a fascinují mě doteď. Od té doby jsem samozřejmě zjistil, že Cameronův Titanic je plný chyb, že většina scén s Jackem a Rose by ani nebyla možná - jejich seznámení při pokusu o skok ze zádi lodi, scéna na přídi, kde Rose "letí", sex v autě (které bylo ve skutečnosti ve velké bedně a diskutuje se, zda bylo vůbec sestavené nebo to byly jen díly), nebo že divákům vykládá bludy: že se topiči v kotelnách po zavření vodotěsných dveří utopili, stejně jako cestující třetí třídou v bludišti chodeb v podpalubí za zamčenými mřížemi, lodní důstojník střílející po emigrantech a další. A že zatímco se tvůrci chvástali tím, jak vše odpovídá skutečnému Titanicu, byly prostory lodi byly přikrášleny pro filmařské účely, a ne všechno bylo tak dokonalé, jak se všude psalo.

     photo titanic-praha_02_zpsykl3ppdn.jpg

    Při vstupu do výstavní haly dostanete repliku palubního lístku se jménem cestujícího - na konci výstavy je jmenný seznam, kde můžete zjistit, zda jste přežili nebo ne. Na zdech visí tabule, které vás seznámí s historickými reáliemi doby vzniku Titanicu. Také dostanete audio guide a před vstupem do samotné expozice vás čeká film se záběry ze stavby lodi a vyplutí - i když ve většině případů se jedná o Olympic, sesterskou loď Titanicu, která vyplula o rok dříve.

     photo titanic-praha_03_zps19tmtgqc.jpg

     photo titanic-praha_04_zpsnxvsioqt.jpg

     photo titanic-praha_05_zpsmmomtfej.jpg

    V první místnosti stojí obrovský a podrobný model Titanicu. Nástupní můstek, vám skýtá podobný pohled, jaký měli i cestující první třídou - na dveře zakryté zdobenou mříží, a kolem lampy ze společenské místnosti první třídy vylovené z vraku projdete do chodby. U té mě zklamalo, že přesně kopíruje tu z Cameronova filmu, což však ani trochu neodpovídá skutečnosti, včetně cedulek na dveřích (které byly upevněny nad nimi). Chodby na Titanicu byly užší, skromnější, a stejně jako většinu interiérů, jejich podlahy pokrývaly linoleové dlaždice a ne koberce. Tady je pro srovnání chodba z Cameronova filmu/výstavy a chodba z paluby B, jakou se na Titanicu šlo k těm nejluxusnějším kajutám a suitám. Ostatní chodby první třídy měly obyčejné bílé obložení stěn bez ozdobného vyřezávání, jednoduché stropy a světle modré linoleové dlaždičky.

     photo titanic-praha_06_zpsjjn0m0yo.jpg

    Další místnost přibližuje atmosféru velkolepého schodiště první třídy s nádherným linoleem a na stěnách visí informace o slavných cestujících, k tomu hraje valčík Na krásném modrém Dunaji - různé místnosti jsou různě nasvíceny a ozvučeny, což napomáhá tomu, abyste si představili, jak to na palubě vypadalo. Následuje replika jedné z přepychových kajut, jaké se nacházely na palubě B. Pro představu toho, jak ubytování v první třídě vypadalo, je ucházející, ale stejně jako v Cameronově filmu navozuje falešný dojem prostoru, který nebyl ani v těch nejluxusnějších kajutách.

     photo titanic-praha_07_zps2rrub9bk.jpg

    Plocha kajuty asi odpovídá skutečnosti. V takové kajutě, jako je tato, však nebyla dvě robustní křesla, jídelní stůl se čtyřmi židlemi a další stolek, jen by zabíraly místo. Vlevo v rohu stála postel pro dvě osoby (jako na výstavě), ale vedle dveří byla pohovka se stolkem a dvě židle, u okna pak ještě další postel pro jednu osobu a pod druhým oknem elektrické topné těleso. Na protější straně (která tady chybí a skrz kterou si kajutu prohlížíme) stál toaletní stolek a mycí stůl s umyvadlem či dvěma a v kajutách bez vlastní šatny byla ještě skříň. Naproti dveří byly opět dveře vedoucí do další kajuty. Všechny kajuty na palubě B byly totiž propojeny dveřmi, takže jste si mohli reservovat suitu pokojů - jeden pro manžele, další pro děti a chůvu, a tak dále. Nebo za dveřmi spal někdo úplně cizí, stejně tak jako mohl někdo úplně cizí spát na té druhé posteli - proto byla lůžka na čele postele číslovaná. 

     photo titanic-praha_08_zpsgjlsoxeg.jpg

    Nemohl jsem si nevšimnout překladů tabulí s popisy vystavovaných předmětů nebo interiérů, které byly místy značně nepřesné a někdy vůbec neodpovídaly skutečnosti a pro spoustu návštěvníků musely být nesrozumitelné, pokud text opravdu četli a vnímali. Všiml jsem si, že přesně odpovídají textům, které se kdysi nacházely na stránkách společnosti R.M.S. Titanic Inc., která má výhradní právo na výlov artefaktů z vraku lodi a jejich vystavování - a která stojí za touto výstavou. Dočtete se třeba, že obložení kuřárny zdobily "perleťové vložky" (intarzie), v lodních lázních byly krajky (tím byly zřejmě myšleny ozdobné vyřezávané mříže kryjící lodní okénka) nebo že v tělocvičně stál "stacionární bicykl" (rotoped). Nejvíce se však překladatel vyřádil na jídelních lístcích. V jídelně první třídy se tak podával chřest na kyselo (Asparagus, sauce vinaigrette) či banánky z odpalovaného těsta - to má být, prosím, francouzský desert éclair. Z toho mě málem trefilo.

     photo titanic-praha_09_zpskt8it6hk.jpg

     photo titanic-praha_10_zps9sogcsyc.jpg

     photo titanic-praha_11_zpsvg0jotpv.jpg

    Další místnost je plná lodního nádobí a předmětů vylovených z kajut. Nejvíc mne zaujaly kachličky, mramorové umyvadlo z koupelen první třídy a mříž ze dveří jídelny první třídy, stejná jako zdobila dveře při vstupu "na palubu". Pak vás výstava bere dále do útrob lodi. Obdivoval jsem důmyslné umyvadlo z kajut druhé třídy, kde tekla pouze studená voda. Teplou vodu nalévali stevardi přímo do zásobníku ukrytého za zrcadlem a špinavá voda se vylévala sklopením desky s umyvadlem do odpadní roury za ním. Následuje replika kajuty třetí třídy a tlumený rachot lodních strojů, jaký byl v té části lodi slyšet.

     photo titanic-praha_12_zpsbnv3rexq.jpg

     photo titanic-praha_13_zpsxvh8rfjz.jpg

     photo titanic-praha_14_zpsgfws4gqc.jpg

     photo titanic-praha_15_zpsbq2ebsrc.jpg

    Pod padacími vodotěsnými dveřmi, jaké jste mohli vidět i ve filmu, projdete do poslední části výstavy, kde stojí skutečný ledovec a další artefakty, například lodní telegraf, zařízení, které mě vždycky fascinovalo (ve filmu je krásně vidět i v provozu), a kterým se pokyny z lodního můstku předávaly do strojovny. Stěny pokrývají různé vzpomínky cestujících a členů posádky a hlas v audio guide vám popisuje, jak probíhala evakuace lodi. Ještě mně chyběl hlasitý sykot přebytečné páry, kterou vypouštěly komíny těsně po srážce, aby uhasínající kotle zaplavované kotelny stojící lodi nevybuchly.

     photo titanic-praha_16_zpsxqwcswxq.jpg

     photo titanic-praha_17_zpsamn6xn7u.jpg

    Předposlední místnosti vévodí model přední poloviny vraku Titanicu. Líbily se mně fotografie artefaktů na dně oceánu a jejich presentace na výstavě. Zapékací misky z části zabořené v písku, stále ještě ve stozích, jako kdyby se potopily poskládané ve skříni, která časem shnila, zkroucená kovová kostra palubní lavičky či píšťala lodního komínu. Před východem vás čeká výstava osobních předmětů cestujících, vylovených z jejich kajut nebo zavazadel, takže většinou víte, komu předměty náležely.

    Není to žádná odborná výstava pro skalní nadšence jako jsem já, který se nimrá v každém detailu a nenávidí Camerona za to, že v jeho filmu bylo kajutě C-57 obložení stěn v jiném slohu než na skutečném Titanicu nebo že výtah nejezdil až na člunovou palubu, bude se líbit každému, koho příběh "nepotopitelné" lodi zaujal tak jako kdysi mě, ať už o Titanicu něco víte nebo ne.

    Výstava má návštěvníkům přiblížit, jak to na Titanicu vypadalo, proč jej vůbec postavili, a jak se potopil. Vtáhne vás na palubu lodi a vy si tak budete moci představit, jaké to tam asi bylo. Nejvíc se mně líbila spousta originálních artefaktů, které si můžete detailně prohlédnout (a vyfotit - bez blesku). Takže až se zase budu dívat na Titanic na DVD, budu vědět, že ty kachličky měli opravdu špatně :D

    Výstava Titanic v Praze probíhá na výstavišti v Letňanech až do 30. června a pokud se tam chystáte o víkendu, raději si kupte lístek předem, vstup je každou celou hodinu.

    0 0
  • 05/01/16--11:31: Šála od Jakuba Polanky

  •  photo sala-jakub-polanka_01_zpsrvmnvtyi.jpg

     photo sala-jakub-polanka_02_zps9udslcte.jpg

     photo sala-jakub-polanka_03_zpslxu8dypa.jpg

     photo sala-jakub-polanka_04_zpsyzglixlp.jpg

     photo sala-jakub-polanka_05_zpsrvddv53y.jpg

     photo sala-jakub-polanka_06_zpsi37bffqh.jpg

     photo sala-jakub-polanka_07_zpszqld6om9.jpg

     photo sala-jakub-polanka_08_zpsjgqzkqq7.jpg

     photo sala-jakub-polanka_09_zpsdhik7wcm.jpg

     photo sala-jakub-polanka_10_zpspl4ouglb.jpg

     photo sala-jakub-polanka_11_zpsin9qxi6g.jpg

    Na fotkách z přehlídky Jakuba Polanky z kolekce na nadcházející podzim a zimu z posledního Mercedes-Benz Prague Fashion Weekendu mě zaujala jeho černo-modrá šála, na které je z obou stran zrcadlově obrácený nápis Jakub Polanka.

    Nevěděl jsem, kde ji sehnat, až mně to nedalo, a napsal jsem na facebookovou stránku Jakuba Polanky. Šála je k dispozici prý jen v omezeném množství, tak jsem si okamžitě jednu reservoval a za pár dnů už jsem si ji byl vyzvednout v La Gallery NovestaJe hrozně dlouhá, těžká, měkká a i když jsem ji ještě teď párkrát měl, protože bylo chladno, těším se na podzim (moje oblíbené roční období), jak mě bude hřát (a jak s ní budu dělat parádu).

    Na sobě mám džíny Levis-Sta Prest, košili Daniel Hechter, svoji snad první kravatu, kterou jsem si koupil H&M ve Vídni kdysi dávno, kdy u nás v Hámeku ještě trendy věci neprodávali, úpletové sako Giorgio Armani, brýle Fendi, ponožky Happy Socks z Urbanluxu, boty Alfred Sargent a tu šálu od Jakuba Polanky.

    0 0


     photo fen-braun-satin-hair-3_01_zps95mfjrf5.jpg

    V britském magazínu Country Life uveřejnili 39 kroků k tomu, stát se (moderním) gentlemanem. Pravidlo číslo 38 říká, že moderní gentleman si nikdy nesuší vlasy fénem. To následující a poslední zní: "Gentleman ví, že výjimka potvrzuje pravidlo." Co vy, pánové, sušíte si vlasy fénem? Myslíte si, že je to zženštilé? Ale prosím vás, děláte to přece při odchodu z veřejného bazénu nebo po sprše ve fitku. Máte krátké vlasy, že to ani nepotřebujete? Co děláte v zimě, když si umyjete vlasy a pak musíte ven? A co vy s delšími vlasy?

    rozhovoru s Leou Trabakovou, Kadeřníkem roku 2015, jsem se dočetl, že vlasy by se měly foukat po každém umytí, aby se nezapařily: "Vymačkat ručníkem, netřít, protože třením je lámeme a vysušujeme." Ne, že bych byl tak choulostivý a ihned po přečtění letěl do obchodu pro vysoušeč vlasů (přeci jen jsou myšleny spíše delší a dlouhé vlasy), ale je pravda, že pokud si vetřete stylingový přípravek do vlhkých vlasů a pak je vysušíte fénem, vydrží vám účes delší dobu a bude lépe držet a vypadat upraveněji. A právě proto si vlasy suším fénem.

    Ráno si dám horkou sprchu, která mě probere, vlasy si myju podle potřeby každé dva až tři dny (hlavně kvůli tomu, aby se vymyly stylingové přípravky). A přece nemůžu jít ven s mokrými, neupravenými vlasy, a na čekání na to až uschnou, nemám čas. Pak jsem si v návodech na používání stylingových přípravků začal všímat, že při použití s vlhkými vlasy a vyfoukání prý mají lépe držet. Tak jsem to párkrát zkusil – a ano, funguje to, a překvapivě dobře!

    Samozřejmě na to nemám čas a chuť každý den, takže stále vtírám pomády a krémy na vlasy do suchých vlasů. Ale pokud chci, aby účes opravdu držel a vypadal uhlazeně, vlasy si vyfoukám. Do vlhkých, ručníkem utřených vlasů vetřete svůj oblíbený stylingový přípravek a vlasy přes kartáč nebo pomocí hřebenu tvarujte a druhou rukou foukejte skrz difuzér.

    Předtím jsem používal takový ten malý, cestovní fén (to nechcete!) nebo jsem si něčí půjčoval, tak jsem si konečně pořídil vlastní – a pořádný – vysoušeč vlasů, Braun Satin Hair 3 HD 385 Power Perfection. Je velký, bílý, a kromě horkého vzduchu umí foukat i studený. Prý je to pro fixaci účesu, ale já už se vidím, jak se jím budu v létě ochlazovat :D Jeho příkon je 2000 W (to je dost) a nabízí 3 teplotní stupně a 2 stupně intenzity proudění vzduchu, které si lehce nastavíte na držadle.

    Je lehký a dobře se drží v ruce, a má koncentrátor; nástavec, který usměrňuje proud vzduchu. To se hodí, když nechcete, aby vám vysoušeč rozfoukal "celou hlavu", ale chcete jen vysušit účes (pěšinku, patku), ve kterém máte stylingový přípravek - jak píšu na výše. Ty s delšími vlasy než mám já možná potěší, že má ionizační funkci, která má snížit krepatění a poletování vlasů.

    Mám jej teprve chvíli, ale musím říct, že jsem s ním zatím moc spokojený. Vlasy nejsou přesušené a oceňuji dlouhou šňůru (a očko na pověšení na stěnu) a ty tři stupně teploty - když mám vlasy ostříhané hodně nakrátko a účes tvaruju z vlhkých vlasů, stačí první stupeň. Když chci vlasy jen vysušit, pustím to na trojku a hned je to hotovo :) Je to Braun Satin Hair 3 HD 385 Power Perfection a je běžně k dostání za cenu kolem tisícovky.

     photo fen-braun-satin-hair-3_02_zpssxeoaxuy.jpg

     photo fen-braun-satin-hair-3_04_zpsqw2rnqep.jpg

     photo fen-braun-satin-hair-3_06_zps2hatjxkk.jpg

     photo fen-braun-satin-hair-3_07_zpsyizcx9sd.jpg

     photo fen-braun-satin-hair-3_08_zpsuihb1fcn.jpg

    0 0
  • 05/10/16--17:39: Modrá bunda Barbour

  •  photo modra-bunda-barbour_01_zpsfwbpydsn.jpg

     photo modra-bunda-barbour_02_zps4vtrvgnk.jpg

     photo modra-bunda-barbour_03_zpskkafkd7j.jpg

     photo modra-bunda-barbour_04_zpsybuw9ff9.jpg

     photo modra-bunda-barbour_05_zpsv5c6fqyc.jpg

     photo modra-bunda-barbour_06_zpsns77uunq.jpg

     photo modra-bunda-barbour_07_zpsqeniinvs.jpg

     photo modra-bunda-barbour_08_zpsmrjfaxdo.jpg

     photo modra-bunda-barbour_09_zpsxoicphtr.jpg

     photo modra-bunda-barbour_10_zps982docet.jpg

    Minulý týden jsme se Sandrou udělali v rychlosti nějaké fotky. Část jich byla pořízena mobilním telefonem, byl jsem zvědavý, jak to bude vypadat. Už proto, že si brousím zuby na nový Huawei P9, který má foťák vytvořený ve spolupráci s Leicou a skvělé ostření, takže fotkám dodává hloubku... No tak už se na to těším. Třeba budu v budoucnu fotit fotky na blog - mobilem! Což by mně ušetřilo práci s vláčením zrcadlovky :)

    Když jsem se byl v nové pražské prodejně Barbour podívat na aktuální kolekci, padla mně do oka tato bunda; další z jejich klasik, z prošívané látky, která vás chrání před nepřízní počasí a je ideální na jaro nebo podzim (nebo chladné letní večery). Mám už podobnou, ale v černé barvě. Tato má propracovanější střih a detaily (třeba pod límcem nebo kolem kapsy na zip jsou proužky kůže) a praktickou vnitřní náprsní kapsu na zip. Teď ji nosím skoro pořád, protože je lehká, takže v ní není horko, když ji mám přes triko nebo košili, ale neprofoukne a nepromokne. A se svetrem vám v ní bude teploučko. 

    Kalhoty jsou H&M, vlněný svetr Lyle and Scott, na nohou mám svoje oblíbené Happy Socks (na Urbanluxu je stále mají! :) a boty Loake z Le Premier, taška je Gucci a brýle Calvin Klein.

    0 0
  • 05/15/16--23:51: Kostkované sako Gant

  •  photo kostkovane-sako-gant_01_zpswy8zzplb.jpg

     photo kostkovane-sako-gant_02_zpsjkrcatm2.jpg

     photo kostkovane-sako-gant_03_zpsxn8pbiw0.jpg

     photo kostkovane-sako-gant_04_zpsxoo6bcn8.jpg

     photo kostkovane-sako-gant_05_zpsdcxfazw5.jpg

     photo kostkovane-sako-gant_06_zpsaognzdok.jpg

     photo kostkovane-sako-gant_07_zpscfl8tsne.jpg

     photo kostkovane-sako-gant_08_zps9lfdrdiy.jpg

     photo kostkovane-sako-gant_09_zps0rpyjwd6.jpg

     photo kostkovane-sako-gant_10_zpsallu4yps.jpg

     photo kostkovane-sako-gant_11_zps3nx1necj.jpg

    V poslední době se na mě valí tolik práce, že mně vůbec nezbývá čas na blog, tak dnes jen rychle přidávám pár fotek :) Mám na sobě kostkované sako Gant, džíny Levi's Commuter, vázací motýlek Le Premier, barevné ponožky Rebeliot, polobotky Loake z Le Premier a hodinky Festina.

    0 0
  • 05/22/16--23:26: Černý bomber

  •  photo bunda-lyle-and-scott_01_zpstc6xk8ms.jpg

     photo bunda-lyle-and-scott_02_zpsrvvxkdhe.jpg

     photo bunda-lyle-and-scott_03_zpsvku68nej.jpg

     photo bunda-lyle-and-scott_04_zps1adnbmco.jpg

    To je zase jaro! Přes den horko, ráno a večer je to ještě na svetr a bundu. Nedávno jsme byli v hospodě sledovat hokej a tak jsem si vzal džíny a tričko, po dlouhé době jsem vytáhl tuto vlněnou leteckou bundu Lyle and Scott, a vzal jsem si svoje nové boty Crocs, jsou lehoučké jako pírko, velice pohodlné, a teď je mají dokonce zlevněné :)

    Na sobě mám leteckou bundu - neboli bomber, jak je teď in říkat - značky Lyle and Scott, džíny Wrangler, triko z Primarku (jednoduchá trika jsou asi jediná věc, která v tom obchodě nevypadá šmejdsky), náramek s černými a stříbrnými korálky Jolly Lapel, ostatní H&M, boty Crocs z Urbanluxu.

    0 0
  • 05/29/16--17:52: Oblek seersucker a tenisky

  •  photo seersucker-gant_01_zpstaqi4cuv.jpg

     photo seersucker-gant_02_zpsdajfxd0z.jpg

     photo seersucker-gant_03_zpshrxmhypc.jpg

     photo seersucker-gant_04_zpswva1nyfv.jpg

     photo seersucker-gant_05_zps26zzcl92.jpg

     photo seersucker-gant_06_zpsbko2i8uo.jpg

     photo seersucker-gant_07_zpstdzirowy.jpg

     photo seersucker-gant_08_zpsbgjfoewp.jpg

    Protože v létě už bylo na můj vkus docela horko, konečně jsme vytáhl oblek z látky seersucker, který jsem před nějakou dobou pořídil v Gantu. Nemá vůbec žádnou podšívku, takže že velice lehký a v horkých dnech příjemný na nošení, avšak za cenu toho, že se mačká (jak mně haters jistě vytknou). Oblečení z této lehké, proužkované plátěné látky, jejíž povrch připomíná oplatky, nosili Britové v horkém podnebí indických kolonií a v posledních několika letech je opět v módě díky zálibě ve stylu preppy, který Gant představuje.

    K němu jsem si vzal bílé tričko COS, tenisky Nike Roshe Run, které se mně podařilo v mojí velikosti sehnat na Spartoo, sluneční brýle Marc by Marc Jacobs , pletený pásek a háčkovanou květinu do klopy z Le Premier.

    0 0


     photo Alpine-Pro-Olmypiada-Rio_res_zps6sho9vnw.jpg

    Kolekce Alpine Pro z Olympijských her v Londýně možná byla vrcholem esence nevkusu českého národa milujícího polyesterové oblečení s podivnými potisky (vzpomínáte na gumové holínky?), ale reakce na tuto kolekci bude nejspíše "kdo je dealer návrhářky?" nebo "je příčetná?".

    Vlastně mě ani neudivuje, že je oblečení pro Olympioniky od Alpine Pro hnusné. Proč by najednou měli udělat něco hezkého? Jen nechápu, proč s tím někdo něco nedělá. To se to opravdu někomu líbí? Vždyť tak ohavné hadry nebývají ani na Fleru či na jakože módních přehlídkách na venkovských Sokolovnách.

    Potisky vypadají jako z osmdesátých či devadesátých let, všechno je z polyesteru a autorka je zjevně pacientkou Dr. Chocholouška nebo si jede LSD. Polyester je obzvláště vhodný do horkých letních dnů. Než ty lidi začnete potkávat a při ucítění jejich několik dnů starého smradlavého potu omdlévat, rychle si obstarejte čichací sůl. Celá kolekce je k prohlédnutí a zakoupení zde.

    0 0



     photo parfem-karl-lagerdeld-ocean-view_01_zpserdmlh83.jpg

     photo parfem-karl-lagerdeld-ocean-view_02_zpsgyzzpri2.jpg


     photo parfem-karl-lagerdeld-ocean-view_03_zps4qepv2ow.jpg

    Vždy když přijde jaro, respektive teď už léto vzhledem k tomu horku, začnu používat lehčí a svěží vůně. Ty těžší a kořenitější si nechávám na večer a na chladnější období. Také to tak děláte? Mám svého oblíbence, ale rád vůně střídám, a protože se mně líbily předchozí vůně Karla Lagerfelda, chtěl jsem zkusit i tuto. Toaletní voda z limitovaná edice Ocean View je únikem z každodenního života, má nám navodit atmosféru dovolené ve vile na pláži nebo na dalekém ostrově plném palem a bílého písku, v ráji na zemi.

    Vůně je svěží, avšak důmyslná. Líbí se mně, že i když je jiná než ty předchozí od Lagerfelda, stále v ní cítím něco, co je s nimi spojuje, hned si řeknu "ano, to je Karl Lagerfeld". Karl Lagerfeld Ocean View je směsicí ovoce, bylinek a dřeva. Kontrast bergamotu a lístků fialky je podtržen zelenou mátou, jablky a borůvkami. Následně vás zahalí do vetiveru a kašmírového dřeva. Je docela intensivní a vydrží dlouho - pak se rozvoní dřevité tóny.

    Flakon se nezměnil, tentokrát je však v krásných chladivých odstínech modré se stříbrně nalakovaným logem, které krásně vyniknou na bílém podkladu - připomíná mně Azurové pobřeží :) Vůně je 

    Toaletní vodu Karl Lagerfeld Ocean View seženete v parfumeriích Douglas nebo na Sensualite.cz.

    0 0


     photo garden-party-vive-la-france_01_zpsfshizdek.jpg

     photo garden-party-vive-la-france_02_zpsb1iupx8j.jpg

     photo garden-party-vive-la-france_03_zpsbbqjlfrs.jpg

     photo garden-party-vive-la-france_04_zpsaskxn0sa.jpg

     photo garden-party-vive-la-france_05_zpsrnkrdp46.jpg

     photo garden-party-vive-la-france_06_zpsnlf4lsok.jpg

     photo garden-party-vive-la-france_07_zpsuae5otmr.jpg

     photo garden-party-vive-la-france_09_zpsa6xpskxp.jpg

     photo garden-party-vive-la-france_10_zpskdjagzjg.jpg

     photo garden-party-vive-la-france_11_zpsqx0iwlqz.jpg

     photo garden-party-vive-la-france_12_zpstovmxhps.jpg

     photo garden-party-vive-la-france_13_zpsg4ecvqxz.jpg

     photo garden-party-vive-la-france_14_zpsoldnveh3.jpg

    Na konci května se v zahradách Buquoyského paláce uskutečnila garden party Vive la France, konaná pod záštitou francouzského velvyslance Jean-Pierra Asvazadouriana u příležitosti zahájení mistrovství Evropy ve fotbale. V rámci akce proběl oficiální křest knihy Jana Šmída, ve které svým osobitým způsobem představuje všechna pořádající francouzská města a jejich okolí a to nejen pro fanoušky fotbalu.

    Mě přilákala hlavně možnost ochutnat různé francouzské speciality a vína, protože mám rád dobré jídlo a víno, a především francouzskou kuchyni :) V zahradách byl ve dvou stanech zastoupen každý ze šesti regionů, ve kterých se Euro 2016 bude odehrávat, a my jsme si tak mohli vychutnat tradiční francouzské speciality, vína a šampaňské. K poslechu překrásně hrál big band Blue Star Václava Marka a večerem provázel Michal Jančařík.

    Paříž se představila v podobě pařížské kavárny a šampaňského, Lille a Lens s výběrem zdejších sýrů, Bordeaux s božskými ústřicemi z Arcachonu s víny Entre-deux-Mer a pečeným jehněčím s červenými víny z Bordeaux, Toulouse s foie gras a teriny s víny Madiran a Jurançon, Marseille s tradiční Boullabaissou s bílými víny z Provence, Nice s grilovanými rybami, ratatouille a salátem niçoise s růžovými víny z Provence a Lyon a St. Etienne s lahodnými šneky a žabími stehýnky s víny z Burgundska.

    Až teď jsem si uvědomil, že jsem byl vlastně úplně náhodou oblečený (skoro) v barvách francouzské trikolóry :) Na sobě jsem měl vínové sako Galard, modré kalhoty H&M, košili Corneliani, lněný kapesníček do klopy z prodejny s nádhernými látkami z přírodních materiálů a historickými brokáty Sartor, a polobotky Loake a úžasné zmrzlinové Happy Socks, které můžete vidět na mém Instagramu. 

    Všechny fotky jsem pořídil svým novým telefonem Huawei P9, který má skvělý foťák se dvěma čočkami, díky kterým si můžete pohrát s hloubkou fotky. Některé nejsou úplně dokonalé, protože jsem jej měl tehdy jen krátce a teprve jsem se s ním učil. Ale na to, že většinu z nich jsem pořídil mezi osmou a devátou večer nebo později, když už bylo celkem šero (nebo tma), tak vypadají skvěle, co říkáte? Díky tak dokonalému foťáku v telefonu už s sebou nebudu možná muset vůbec nosit zrcadlovku :)

    0 0


     photo topman-magazine-the-tailoring-issue-2016_01_zpsxcfxwtog.jpg

     photo topman-magazine-the-tailoring-issue-2016_02_zpsmpd0fkof.jpg

     photo topman-magazine-the-tailoring-issue-2016_03_zpsa0vn1pin.jpg

    Před nějakou dobou se mně ozvali z obchodního řetězce Topman, abych si pro vydání The tailoring issue jejich magazínu zavzpomínal na svůj úplně první oblek. Ten já si pamatuji moc dobře. Bylo mně asi pět, sestřenice se vdávala a mamka mně i bráchovi dala ušít stejné obleky. Byly, myslím dvouřadé, vínové s fialovými klopami (jak bylo před asi dvaceti lety in) a musím říct, že nám to seklo!

    Ani nevím, kam se poděl - možná jej má mamka ještě někde ve skříni. Pamatuji si ale, jak jsem po dvoře pobíhal bez saka (to mně mamka vzala, abych je nezničil) s ostatními dětmi a košile byla celá zelená od trávy, takže mamka byla patřičně nadšená :D Vzpomínáte si vy na váš první oblek? 

    0 0



     photo pavillon-brno_01_zpsi8tms6yv.jpg

    Od mojí poslední cesty do Brna uplynula již nějaká doba, ale k napsání článku jsem se konečně dostal až teď. Nejel jsem však obdivovat památný pařez v Kohoutovicích, který je takovým klenotem brněnského žurnalismu, šaliny či šuliny - ehm, pardon, slovutnou žulovou sochu na Svoboďáku, které se prý říká "orloj" (od Brňáků jsem však vždy slyšel pouze ten první výraz) ani jezdeckou sochu Jošty, která také připomíná mužské přirození. Z Prahy se tam přestěhovala moje kamarádka Edita, tak jsem ji jel navštívit, abych s ní konečně zašel do restaurantu Pavillon, kam jsem se už dlouho chtěl vypravit, a také mě zajímaly brněnské bary.

     photo pavillon-brno_16_zpsu7ph6xqr.jpg

     photo pavillon-brno_02_zpsra02ukhx.jpg

    Restaurant Pavillon je funkcionalistický - jak název napovídá - pavilon ležící v parčíku u Janáčkova divadla a překvapilo mne, jak je krásný. Uvnitř je vkusný nábytek a jednoduché zařízení, které na někoho může působit stroze a chladně, ale vypadá to elegantně, a tak trochu připomíná dobu, ve které byl pavilon postaven. Obrovskými posuvnými okny, které se dají v létě celé otevřít, dovnitř vniká spousta světla, a touto dobou už je otevřeno i venkovní posezení. 

     photo pavillon-brno_03_zpspdycme63.jpg

     photo pavillon-brno_04_zpsvu6v2k6l.jpg

     photo pavillon-brno_05_zps1s5ykss0.jpg

    Dali jsme si - tehdy zbrusu nové - degustační menu šéfkuchaře Jana Kaplana s víny. První chod byl jarní salát s ředkvičkami, kedlubnou a medvědím česnekem, který zaujal hned tím, jak krásně vypadal. Také skvěle chutnal. Zelenina byla čerstvá a křupavá, salát byl skvěle ochucený, a zaujaly mě ředkvičky obarvené na červenofialovo a hlavně - zmrzlina z kozího jogurtu! Když slyším spojení zvířete a jogurtu, vybaví se mně ta scéna zAť jedí koláče, kde Lisette připravuje hraběnce de Vache koupel :D Toto bylo samozřejmě něco jiného, a zmrzlina byla neskutečně lahodná, jemná, smetanová, ... Ach!

    Další chod byl opět delikátní - foie gras se šťávou s červeného zelí a kousek uzeného sumce s křepelčím vejcem. Pak následoval jemný smetanový krém z medvědího česneku s vinaigrettem z naměkko vařených vajec a s makadamovými ořechy.

     photo pavillon-brno_06_zpsikdhlid1.jpg

     photo pavillon-brno_07_zpspxsyhrel.jpg

    Další chod byl asijský - pečené tygří krevety, kokosový krém, chilli a okurkový salát s wakame. Poté hovězí připravované metodou sous-vide s omáčkou z červené řepy a bazalkovou majonézou. Jeden pokrm lepší než druhý.

     photo pavillon-brno_08_zpslnczkjms.jpg

     photo pavillon-brno_09_zpsihr56hd3.jpg

     photo pavillon-brno_10_zpspm7aefui.jpg

    Po ovocném sorbetu jsme se dočkali hlavního chodu, který je chloubou restaurace a podle slov šéfkuchaře Jana Kaplana přijíždí lidé do Pavillonu jen kvůli jelenobotovi (pro který vymysleli skvělý anglický výraz deertopus :) Jelenobot je kombinace grilovaného hřbetu z jelena a chobotnice po asijsku,  k tomu se podává růžový zázvor, hlíva ústřičná a pak choi. A je to absolutní bomba. Až pojedete do Brna, vykašlete se na brněnského draka, Hravý kopeček, či sochy penisů, a jděte do Pavillonu na jelenobota!

    Lahodný desert, malinový delice s malinovým sorbetem a práskacím cukrem, byla už jen třešničkou na dortu.

     photo pavillon-brno_11_zpsrg9r9fgy.jpg

     photo pavillon-brno_12_zps2ihulw8r.jpg

     photo pavillon-brno_13_zpscrjzfmwx.jpg

    V suterénu Pavillonu je skvělý Runway bar, kde míchají skvělé cocktaily podle vlastních receptur. Samozřejmě vám rádi namíchají třeba Manhattan nebo Margaritu, ale lákalo mě zkusit jejich drinky. Nejvíc mě zaujal cocktail Starchaser, ve kterém je Tanqueray gin, Amaro Montenegro, wine cordial a hvězdný prach, který mu dodává třpyt. A na závěr jsem si dal cocktail, který vypadal jako asijská polévka :)

     photo pavillon-brno_14_zpscnvveov9.jpg

     photo pavillon-brno_15_zpsqqxqbhpl.jpg

    Protože jsme ke každému chodu měli sklenku vína a ochutnali jsme snad všechny cocktaily z lístku, nevypadal už jsem příliš fotogenicky a Edita měla potíž udržet se na židli, natož tak držet foťák. Tak mám jen dvě zveřejnitelné fotky s kouskem mého outfitu a mojí milovanou broží z Artělu v podobě sklenky s Martini a olivami, o které se s vámi musím podělit :)

     photo pavillon-brno_17_zpsb4epvtyk.jpg

    Z návštěvy brněnských barů také nic moc nebylo, protože než jsme vylezli z Runwaye, už skoro všude zavírali, a my už jsme byli tak přesycení dojmy odtud, že už bychom další cocktaily nezvládli pojmout. Stihli jsme jen jeden drink v Baru, který neexistuje, kde bylo plno, ale milá hosteska nám přesto našla místo, a nějaká ženská od vedlejšího stolku se mě pořád ptala, zda jsem Freddie Mercury. A na dámském záchodě mají koženou pohovku! V baru, u kterého si nepamatuji jméno (to není jméno toho baru, skutečně si to nepamatuji) mně Edita objednala cocktail, ve kterém byl celý banán i se slupkou. Asi jako symbol brněnských skulptur.

     photo pavillon-brno_18_zpsbnjfhvaz.jpg

    Večer jsme zakončili v nějaké hospodě, která má otevřeno nonstop (ale nebyla vůbec ohavná jako většina nonstopů a žilo to tam!), a kde by se hodila ta kožená pohovka na záchodě, protože u vedlejšího stolu se děly věci, které si všichni fotili a bedlivě sledovali, zda mu ta dívka dá nebo ne, a zda k tomu dojde teď a přímo u stolu. Těsně předtím, než jsem začal upadat do kómatu mě oslovil nějaký mladík, že prý rád sleduje můj blog, a že mě chtěl pozdravit. Nemohl si vybrat lepší chvíle a místa! :D A úplně nakonec jsem si dal kebab, který mně Edita v delíriu skoro celý snědla, a zbytkem jsem si pokydal košili. Klasika.

older | 1 | .... | 13 | 14 | (Page 15) | 16 | 17 | .... | 22 | newer